ZPRÁVY PLUS, Lukáš Kovanda, Pavel Peterka - 26.7. v 10:30
Polští sousedé už v průměrných mzdách předehnali Čechy. Navíc to vypadá, že bude tento trend pokračovat. Ačkoliv může být srovnání hrubých mezd podle ekonomů Pavla Peterky a Lukáše Kovandy problematické, z dat se dá vyčíst, že mzdový růst v Polsku je mnohem rychlejší. Česko podle nich brzdí hlavně pomalé budování infrastruktury a neefektivní využívání evropských zdrojů. „Rozfofrovali jsme peníze za rozhledny a cyklostezky,“ řekl Kovanda.
Průměrná mzda v Polsku začala výrazně růst počátkem desetiletí, kdy předznamenala kurz k předstižení Česka. V roce 2017 byla průměrná mzda u našich severních sousedů lehce přes 4 200 zlotých (přibližně 25 tisíc korun), až do roku 2020 se zvedala jen mírně.
ČTĚTE TAKÉ: Za děti, seniory a nezaměstnané dostanou zdravotní pojišťovny víc. Stát zaplatí 155 miliard
Pak ale nastal zlom a překonala hranici pěti tisíc zlotých (asi 30 tisíc korun). Od té doby roste ostře. Za poslední čtyři roky se zvýšila téměř o 20 tisíc korun. V současnosti činí průměrná polská mzda podle polského statistického úřadu v přepočtu asi 48 tisíc korun, zatímco v Česku je nyní průměrná mzda necelých 44 tisíc korun.
Spor lidovců a ODS pokračuje. Skopeček chce do Jurečkova zákona dostat výpovědi bez důvodu
Výpovědi bez udání důvodů chybí v novele zákoníku práce od ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Ten chce svou předlohu představit vládnímu kabinetu až po prázdninách. Snadnější vyhazovy chce ale prosadit poslanec Jan Skopeček, který to potvrdil redakci CNN Prima NEWS. Podle něj se ale nebude jednat o výpověď bez udání důvodu, protože zaměstnavatelé pro odchod zaměstnance důvod mají. Místo toho se dnes zákoník práce musí ohýbat.
Spolu s průměrnou mzdou roste u východních sousedů úměrně i minimální mzda – v současnosti je tam v přepočtu asi 25,5 tisíce korun. U nás se letos zatím zastavila na částce 18 900 korun.
Ekonom Pavel Peterka však upozornil, že srovnání hrubých mezd může být problematické. „Neberou v potaz úroveň zdanění na straně zaměstnance i na straně zaměstnavatele,“ vysvětlil. Superhrubé mzdy zahrnující celkovou částku, kterou zaměstnavatel za práci člověka měsíčně vynaloží, jsou podle něj v Česku vyšší než ty polské.
„Když to očistíme, průměrný Polák má stále zhruba o tři tisíce korun čistého měsíčně méně než průměrný Čech,“ upřesnil Kovanda s tím, že jde přesto o varovná čísla a že nás polští sousedé rychle dohánějí.
Dodal, že ze statistik se dá vyčíst, že tempo růstu mezd v Polsku je mnohem svižnější. Sousední země je podle něj mnohem méně svazována regulacemi v klíčových odvětvích, především v oblasti výstavby. „Varšava a další polská města rostou, což pomáhá tlumit i nárůst cen nemovitostí,“ řekl ekonom. Zároveň podle něj v Polsku mnohem lépe funguje výstavba infrastruktury. Při jejím budování také mnohem efektivněji využívají evropské zdroje.
S tím souhlasí i ekonom Lukáš Kovanda. Kvalitní infrastruktura je podle něj základem rychle rostoucí ekonomiky a s ní i rostoucích mezd. „V Česku jsme bohužel všechny ty peníze rozfofrovali nikoliv na dálnice, ale na rozhledny v údolích a na cyklostezky,“ posteskl si ekonom. „To je jeden z klíčových důvodů, proč nás Poláci dohánějí,“ dodal.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Minimální mzda má narůst na 47 procent průměrné. Senát schválil novelu zákoníku práce
