Poláci si nárokují české území. Nedal bych jim ani milimetr čtvereční, zlobí se starosta

Kořeny sporu sahají až do roku 1958, kdy tehdejší Československo uzavřelo s Polskou lidovou republikou smlouvu o konečné podobě hranic. Obě země byly se smlouvou spokojené. Jenže v devadesátých letech se objevil nárok Polska na navrácení ztraceného území. Tehdejší ministr zahraničí Jiří Dienstbier svému polskému protějšku v roce 1992 slíbil, že Česko územní dluh srovná. Jednání ale vyšuměla do ztracena, přestože se Poláci snažili opakovaně vracet téma na stůl.

„Polské straně bylo v minulosti nabídnuto několik variant řešení, zejména pak finanční náhrada. Polská strana však trvala na vyrovnání územním,“ upozornila mluvčí Ministerstva vnitra Hana Malá.

Teď došla trpělivost jednomu z poslanců polské vládní strany Právo a spravedlnost. Jaroslaw Krajewski v otevřeném dopise vyzval polské ministry vnitra a zahraničí, aby na Čechy opět zatlačili. „S politováním musím konstatovat, že Česká republika do dnešního dne nevyrovnala Polské republice tento neoprávněný územní přebytek,“ citoval z dopisu poslance polský deník Rzeczpospolita.

Pro starosty v pohraničních regionech, kde vláda už před několika lety vytipovala vhodné pozemky k navrácení Polsku, je to opět důvod k hlasitým protestům. „Nedal bych Polsku ani milimetr čtvereční. Smlouva z roku 1958 je stále platná a říká se v ní, že řešení hranic je konečné. To, že ministr Dienstbier něco v roce 1992 slíbil, nemá žádný právní význam. Něco takového může mít pouze podobu mezistátní smlouvy, kterou musí odsouhlasit parlament,“ zdůrazňuje starosta Chrastavy Michael Canov, který už se ve věci obrátil na ministra vnitra i premiéra.

Největší část pozemků, které by Polsko mohlo získat, leží v Libereckém kraji. Na katastru Chrastavy by například myslivci přišli o část honitby. „Je to jediný pořádný kus lesa, který tu máme, byla by to obrovská škoda,“ tvrdí hospodář honitby Miroslav Balcar.

Polský premiér Morawiecki podle deníku Rzeczpospolita naposledy územní dluh připomněl tehdejšímu českému premiérovi Andreji Babišovi v loňském roce. Oficiální žádost o nové jednání ale zatím z Polska podle ministerstva vnitra nedorazila. „Ministerstvo vnitra v případě uskutečnění nových jednání v maximálně možné míře zohlední jak zájmy České republiky, tak i nezpochybnitelné zájmy jednotlivých obcí ležících na česko-polské hranici,“ ujistila Malá.