Při rozsáhlé razii v jedenácti německých spolkových zemích zatkla ve středu ráno policie 25 lidí patřících k extremistické pravicové skupině, která podle vyšetřovatelů plánovala ozbrojené útoky proti státu. Podle agentury DPA jde o členy radikálního hnutí Říšští občané (Reichsbürger), které popírá legitimitu spolkové republiky a vyzývá ke svržení spolkových institucí. BBC informovala o plánech skupiny zaútočit na budovu Říšského sněmu v Berlíně, kde se scházejí k jednáním poslanci. Odtud chtěli provést ozbrojený převrat. Skupina se podle agentury Reuters snažila o navázání kontaktů s Ruskem. Kreml však popřel, že by s ní měl cokoliv do činění.
Skupina byla složena z přívrženců radikálního hnutí Říšští občané (Reichsbürger), které popírá legitimitu spolkové republiky a vyzývá ke svržení spolkových institucí a ke kterému se podle kontrarozvědky BfV hlásí až 21 tisíc lidí. Podle spolkové prokuratury se snažila získat pro svůj plán i příslušníky německé armády. Mezi zadrženými je podle agentury DPA i člen elitní armádní jednotky Komando speciálních sil (KSK), jejíž část už v roce 2020 ministerstvo obrany zrušilo kvůli podezřením z pravicového extremismu.
„Demokracie se umí bránit: Od dnešního (středečního) rána probíhá rozsáhlá protiteroristická operace. Spolkové generální státní zastupitelství vyšetřuje podezření na teroristickou síť z říšskoněmeckého prostředí. Existuje podezření, že byl plánován ozbrojený útok na ústavní orgány,“ uvedl na svém Twitteru ministr spravedlnosti Marco Buschmann. Osm ze 25 zadržených je již ve vyšetřovací vazbě.
Demokratie ist wehrhaft: Seit heute Morgen findet ein großer Anti-Terror-Einsatz statt. Der Generalbundesanwalt ermittelt gegen ein mutmaßliches Terror-Netzwerk aus dem Reichsbürger-Milieu. Es besteht der Verdacht, dass ein bewaffneter Überfall auf Verfassungsorgane geplant war.
— Marco Buschmann (@MarcoBuschmann) December 7, 2022
Italská policie podle agentury ANSA uvedla, že v souvislosti s plánovaným útokem zatkla ve městě Perugia zatkla bývalého příslušníka německých speciálních jednotek. Podle rakouského deníku Kurier byli v Rakousku v souvislosti s případem zatčeni nejméně dva lidé, jeden z Horních Rakous a druhý z Tyrolska. Další razie se odehrála v Dolních Rakousích.
Členové extremistické skupiny Říšští občané chtěli podle spolkové prokuratury svrhnout státní zřízení a nahradit ho svým, jehož základy už měli vypracovány. „Členové sdružení si byli vědomi, že tento projekt lze realizovat pouze za použití vojenských prostředků a násilí proti představitelům státu, včetně páchání vražd,“ uvedla prokuratura podle DPA.
Deník Bild uvedl, že k vůdcům skupiny patřila někdejší poslankyně Spolkového sněmu za AfD a do října letošního roku soudkyně Birgit Malsacková-Winkemannová a člen německého šlechtického rodu, 71letý Heinrich XIII. Prinz Reuss. BBC uvádí, že cílem mělo být obnovení státu podle uspořádání z roku 1871, tedy podle takzvané Druhé říše.
Podle vyjádření spolkové prokuratury, na které se odvolává agentura Reuters, skupina plánovala dosadit Heinricha XIII., jehož předci v minulosti vládli části dnešního východního Německa, po převratu do čela Německa. Za tímto účelem se šlechtic pokusil spojit s představiteli Ruska, které mělo podle představ skupiny napomoci svržení vlády a nastolení nového uspořádání v Německu. V kontaktech na Rusko skupině údajně pomáhala ruská občanka Vitalija B.
Moskva popřela, že by měla se skupinou cokoliv společného. „O žádném ruském vměšování nemůže být řeč,“ uvedl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že se jedná o „vnitřní záležitost Německa“.
Na zásahu se podílely tři tisícovky policistů
Podle mluvčí prokuratury v Karlsruhe byla skupina vytvořena na základě konspiračních teorií a její členové jsou pevně přesvědčeni, že Německu nyní vládne takzvaný hluboký stát (deep state), tedy skryté mocenské struktury, které fungují nezávisle na politickém vedení státu a sledují vlastní cíle. Nejvyšší státní zástupce Peter Frank řekl, že extremisté zastávali různé spiklenecké teorie, včetně teorie amerického konspiračního hnutí QAnon.
Skupina podle vyšetřovatelů existuje nejpozději od listopadu 2021. Jejím ústředním orgánem je „rada“, která má podobně jako běžné vlády své resorty – od spravedlnosti, přes zahraniční věci po zdravotnictví. „Členové ‚rady‘ se od listopadu 2021 pravidelně skrytě scházeli, aby naplánovali převzetí moci v Německu a vytvoření vlastních státních struktur,“ uvedla prokuratura. Podle Franka také plánovala vybudovat novou armádu s regionálními milicemi. Někteří ze zadržených a podezřelých působili v německé armádě.
Vojenská odnož skupiny měla „odstranit“ demokratický právní stát i na úrovni obcí či okresů. Skupina si byla vědoma toho, že během přebírání moci budou umírat lidé. „Nicméně tento scénář chápala jako nezbytný mezikrok k dosažení kýžené ‚změny systému na všech úrovních‘,“ dodalo státní zastupitelství.
Dvaadvacet zatčených jsou podle mluvčí přímo členové této organizace, z toho dva v ní měli vůdčí postavení. Tři zatčené osoby jsou považovány za podporovatele skupiny a dalších 27 lidí je vedeno jako podezřelí.
Na zásahu se podílely asi tři tisíce policistů, kteří prohledali na 130 objektů. Zatčeni byli lidé v sedmi spolkových zemích a také v Rakousku a Itálii. Výslechy zadržených by se měly odehrát ještě během středy.
Neobsadili by ani radnici v San Marinu
Poslanec protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň, který je českého původu, v reakci na zásah policie uvedl, že v Německu nehrozí nebezpečí z pravicového politického spektra, ale od přistěhovalců. Zadržené považuje za skupinu důchodců, která by neobsadila ani radnici v San Marinu.
„Státní převrat s padesáti důchodci? Neobsadili by ani radnici v San Marinu! Snahy vybájit si ‚nebezpečí zprava‘ je stále absurdnější,“ napsal Bystroň na Twitteru. „Vraždilo se ale v Illerkirchbergu, Kandelu, Würzburgu,“ dodal. Upozornil tak na místa, kde zabíjeli či útočili přistěhovalci.
Samotná (AfD) ale pokus o svržení demokracie v zemi odsoudila a vyzvala k plnému objasnění případu. „Stejně jako většina občanů jsme se o případu dozvěděli z médií. Takové pokusy odsuzujeme a důrazně odmítáme,“ uvedli spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová o aktivitách zadržených. „Nyní musíme počkat na vyšetřování. Máme plnou důvěru v zúčastněné úřady a žádáme rychlé a plné objasnění,“ dodali spolupředsedové.
