Česko čeká supersummit: Ochromí dopravu, zavře se Pražský hrad. Dorazí Macron i Erdogan

Petr Fiala

Česko se koncem týdne stane centrem světové politiky

Praha ke konci pracovního týdne zažije setkání politických špiček Evropy. V rámci summitu Evropského politického společenství (EPC) a neformálního jednání Evropské rady totiž do hlavního města zamíří prezidenti a premiéři zemí Evropské unie a dalších. Na akci, která se koná ve čtvrtek a pátek v prostorách Pražského hradu, premiér Petr Fiala (ODS) přivítá například předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britskou ministerskou předsedkyni Liz Trussovou, maďarského premiéra Viktora Orbána či tureckou hlavu státu Recepa Tayyipa Erdogana.

Pražský summit je vůbec prvním setkáním EPC. Pozvánku na akci dostalo 44 zemí, tedy nejen 27 členů Evropské unie. Mimo EU by měli dorazit i zástupci Ukrajiny, Velké Británie, Turecka, ale i řada nečlenských zemí z Balkánu. Mezi nimi i dlouhodobě znesvářené Srbsko a Kosovo.

Politici mají pod českým dohledem ve čtvrtek probrat témata jako mír a bezpečnost, ale také energetickou, klimatickou či hospodářskou krizi. Následující den se má konat neformální setkání Evropské rady, tedy čelních představitelů států EU. Vyjma energetiky a hospodářské situace by politici měli probrat i válku na Ukrajině. Hovoří se mimo jiné o tom, že by státníci mohli domluvit i nové sankce proti Rusku.

Kdo na summit dorazí?

Seznam hostů Úřad vlády ČR zatím nezveřejnil, neboť stále není kompletní a potvrzený. S účastí některých evropských politiků však lze již nyní počítat. Do Prahy by měli zavítat třeba předseda Evropské rady Charles Michel nebo šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Podpora energetické nezávislosti na Rusku je na světě. Unie rozdělí 20 miliard eur

Státy Evropské unie se v úterý shodly na rozdělení přibližně 20 miliard eur (490 miliard Kč) určených k podpoře energetické nezávislosti na Rusku. Ministři financí podpořili návrh připravený českým předsednictvím, na jehož základě budou moci unijní země využít při přechodu k novým zdrojům energií část peněz z unijních fondů či prodeje emisních povolenek. Česká republika by měla získat asi 16,7 miliardy Kč.

Stejně tak i francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten se samotnou myšlenkou summit uspořádat i se zeměmi mimo Evropskou unii přišel. Původně se příliš nepočítalo s britskou ministerskou předsedkyní Liz Trussovou, neboť je ve své funkci teprve krátce a v zemi řeší řadu problémů, avšak Úřad vlády v úterý oznámil, že i ona se účastní. Dorazit by měl pravděpodobně také německý kancléř Olaf Scholz.

Očekává se i účast maďarského premiéra Viktora Orbána či srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, jehož země je považována za spojence ruské hlavy státu Vladimira Putina. Právě Orbán a Vučič se během summitu setkají s českým prezidentem Milošem Zemanem. Ten by měl navíc promluvit i ke všem účastníkům.

Mezi hosty ze zemí mimo Evropskou unii je jednoznačně největším jménem Recep Tayyip Erdogan. Že turecký prezident dorazí do Prahy, potvrdil pro CNN Prima NEWS velvyslanec Egemen Bagis. Erdogan mimochodem dostal nabídku od řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise, aby se s ním při této příležitosti sešel. Mezi Ankarou a Aténami aktuálně panuje silné napětí. V Praze v době summitu bude rovněž katarský emír Tamim bin Hamad Sání. Ten se sice summitu oficiálně nejspíš nezúčastní, ale má se řešit alternativní možnost, jak by se s dalšími aktéry akce setkal.

Obama v Praze i vzpomínka na násilný MMF

Akce podobného formátu se v tuzemsku již nějaký ten pátek neuskutečnila. Na začátku července sice Fiala přivítal evropské státníky v Litomyšli, když Česko přebíralo štafetu v předsednictví v čele Evropské rady, ale v tomto směru šlo hlavně o formální a uvítací záležitost.

Krizový plán EU: Snížíme spotřebu a zdaníme mimořádné zisky, schválili ministři

Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření. Dosažení politické dohody oznámilo české předsednictví v Radě EU.

A tak se lze v čase vrátit až do roku 2002, kdy se v Praze konal summit Severoatlantické aliance (NATO). O dva roky dříve proběhlo v hlavním městě ČR jednání Mezinárodního měnového fondu (MMF), které dodnes vyvolává emoce. Tehdy totiž proti akci protestovaly tisíce lidí, kteří za ní viděli „symbol ekonomické globalizace“.

Vzduchem létaly dlažební kostky, zranění utrpěly stovky lidí, ať už mezi demonstranty, nebo policisty. Přes 900 lidí kvůli násilnostem zatkli. Jednání bylo nakonec kvůli drsným protestům předčasně ukončeno.

Přesto je Praha častou zastávkou zahraničních delegací světových velmocí. V roce 2010 se v hlavním městě setkali tehdejší hlavy státu USA a Ruska. Barack Obama tehdy s Dmitrijem Medveděvem podepsal smlouvu o omezení jaderných zbraní. Obama navíc vystoupil s projevem přímo na pražském Hradčanském náměstí před Pražským hradem. V roce 2016 Prahu pro změnu navštívil čínský prezident Si Ťin-pching. Proti jeho cestě protestovaly v ulicích hlavního města tisíce lidí.

V Praze může být dopravní peklo

S čím můžou lidé v metropoli během čtvrtka a pátka počítat, jsou těžkosti v dopravě. „Bude velmi omezený pohyb po městě tam, kde se bude konat summit,“ popsal pro CNN Prima NEWS směrem k události exministr zahraničí Cyril Svoboda.

Po dobu konání summitu se veřejnosti uzavře Pražský hrad. „Celý areál Pražského hradu bude ve dnech 4.–8. 10. 2022 ze státně-reprezentačních důvodů veřejnosti uzavřen,“ stojí v upozornění na webových stránkách Hradu.

Česká republika totiž má v rámci akce za úkol zajistit bezpečnost všem účastníkům summitu. Svoboda dodal, že v Praze tak budou uzávěrky. Česká strana se snaží na jednotlivé delegace apelovat, aby s sebou přivezly co nejmenší týmy, přesto s politiky do hlavního města dorazí stovky lidí.

Tagy: