Poslanec a středočeský volební lídr ODS Jan Skopeček se pozastavil nad faktem, že pražskou Národní galerii vede Polka. Je totiž přesvědčen, že by instituci podobného rázu měl vést Čech. Nebo Češka. Popularitu si tímto názorem ale příliš nezvýšil. Podle některých lidí byl Skopečkův názor dokonce xenofobní. Poslanec poté svůj příspěvek smazal s tím, že nebyl správně pochopen.
„Až do dnešního protestu několika výtvarných umělců jsem netušil, že šéfkou Národní galerie je Polka (Alicja Knastová – pozn. red.). Mám Poláky rád, je to hrdý národ, který nás má v oblibě, ale přeci jen jsem přesvědčen, že instituci tohoto charakteru, navíc s adjektivem ‚národní‘ v názvu, má vést prostě Čech,“ napsal Skopeček na Twitter.
Reakce uživatelů na sociálních sítích na sebe nenechala dlouho čekat. Řada lidí ho obvinila z xenofobie i misogynie. Jiní jednoduše poznamenali, že nejde o kdovíjak ojedinělou záležitost a záleží spíše na kvalifikovanosti. „Antonín Dvořák byl ředitelem Národní konzervatoře v New Yorku, Jiří Kylián vedl Nederland Dans Theatre. Pamatujte si, že nacionální není racionální,“ reagoval například český režisér Jan Hřebejk.
Twitterová bouře nakonec Skopečka donutila příspěvek smazat, prý ho lidé špatně pochopili. „Vycházel jsem i ze slov výtvarníků, kteří o paní ředitelce říkali, že s nimi nekomunikuje a nezná české prostředí. Kvalifikace je samozřejmě důležitější než národnost! Jen bych si přál, abychom měli domácí, špičkové ředitele Národní galerie,“ uvedl na svou obhajobu politik.
Na druhý příspěvek jedničky na středočeské kandidátce koalice Spolu posléze zareagoval i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Pane poslanče, počkejte, až zjistíte, kdo je šéfdirigentem České filharmonie,“ napsal s odkazem na hudebního ředitele Semjona Byčkova, který se narodil v Sovětském svazu, později emigroval do USA, kde získal občanství.
„Pane ministře, vím, občas totiž i zajdu. Zkuste, prosím, ty spory českých výtvarníků s paní ředitelkou uhladit. Na tom bychom se mohli shodnout, že by to prospělo všem,“ opáčil Skopeček.
Rozbuškou k diskuzi se stal protest asi dvou desítek výtvarníků přímo v sídle galerie ve Veletržním paláci. Skupina umělců pod vedením malíře Jiřího Davida chtěla formou „pozitivního vzdoru“ upozornit na nenaplněný potenciál galerie i vyprázdněné sály. Na protest přišli tvůrci jako Pavel Opočenský, Veronika Holcová, Radek Macke, Jaroslav nebo František Skála.
„Nechceme se dále dívat na strnulost vrcholového vedení současné NGP, kterou ti schopnější odborníci opouštějí kvůli chybějící motivaci a nedostatku inspirací,“ stálo v prohlášení umělců. „Není ospravedlnitelné, aby NGP dodnes realizovala výhradně program sestavený za vedení Jiřího Fajta,“ zdůraznili svou nespokojenost.
Nespokojenost s novou ředitelkou
Kvůli náhlému odvolání ředitele Národní galerie Jiřího Fajta měla galerie rok a půl dočasné vedení. Novou generální ředitelkou NGP je od letošního ledna bývalá ředitelka Slezského muzea v Katovicích Alicja Knastová. S ní odmítl organizátor akce Jiří David komunikovat. „Nepřišli jsme diskutovat, na to mělo vedení času dost,“ prohlásil.
Ředitelka oponovala, že ji umělci nikdy nekontaktovali. Snažila se vysvětlit, že chod galerie a její výstavní plán byly v letošní i loňské sezoně silně ovlivněny pandemickou situací. Podle prohlášení NGP připomínky a názory nejsou vedení lhostejné, vycházejí však pravděpodobně z nedostatku relevantních informací.
