Předseda strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński Zdroj: Profimedia.cz
Polsko se rozhodlo oficiálně po Německu žádat reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války. Oznámil to ve čtvrtek podle agentury Reuters Jaroslaw Kaczyński, šéf hlavní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Varšava odhaduje, že škody způsobené tehdejším nacistickým režimem činí 6,2 bilionu zlotých (zhruba 32 bilionů korun).
„K částce jsme došli pomocí té nejomezenější, nejkonzervativnější metody, a bylo by tedy možné ji zvýšit,“ uvedl Kaczyński. Proces získání reparací podle něj bude „dlouhý a obtížný“.
Asi šest milionů Poláků, včetně tří milionů polských Židů, za války zahynulo. Varšava byla srovnána se zemí po povstání v roce 1944, během kterého přišlo o život asi 200 tisíc civilistů.
Zvířecí hrdinové: Desátník Wojtek – polský válečný hrdina, který miloval pivo
Zvířata dělala společníky za války vojákům i námořníkům. Některá měla jasně daný úděl, jako třeba v případě předešlého hrdiny kocoura Simona, který své posádce hlídal zásoby jídla, jiná se ale prostě z ničeho nic přidružila k jednotce. Nejspíš nejznámějším a zároveň nejbizarnějším zvířecím vojákem byl medvěd Wojtek.
Německo je jedním z největších obchodních partnerů. Bojovný postoj, který PiS vůči západnímu sousedovi zaujímá, ochladil vzájemné vztahy obou zemí, píše Reuters. Jejich zhoršení přinesla i ruská invaze na Ukrajinu z letošního února a související polská kritika závislosti Berlína na ruském plynu a jeho pomalé pomoci Kyjevu.
PiS oživilo výzvy k odškodnění po převzetí moci v roce 2015. V roce 2019 poslanec strany Arkadiusz Mularczyk odhadoval, že Německo Polsku dluží přes 850 miliard dolarů (19,6 bilionu korun), Varšava ale tehdy žádný oficiální požadavek nevznesla. Mularczyk stál v čele parlamentní komise, jejímž úkolem bylo vypracovat odhad výše odškodnění za válečné ztráty v Polsku. Na posudku se podílely asi tři desítky odborníků, mezi nimi historici, ekonomové a znalci trhu s nemovitostmi.
Podle Donalda Tuska, šéfa Občanské platformy, nejsilnější opoziční strany, „tady nejde o žádné reparace od Německa, jde tu o politickou kampaň“. Kaczyński podle něho neskrývá, že na protiněmecké kampani chce obnovit podporu pro PiS.
Německo dlouhodobě polské požadavky ohledně válečného odškodnění odmítá. Jeho vláda zastává názor, že Polsko se nároků na odškodnění zřeklo už v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření hraničních sporů a při potvrzení polské západní hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990 a nakonec v roce 2004, kdy Sejm, dolní komora polského parlamentu, odpověděl na požadavky vysídlených Němců. Varšava ale tvrdí, že prohlášení polské vlády z roku 1953 o zřeknutí se reparací bylo v rozporu s ústavou a bylo učiněno pouze na nátlak Sovětského svazu.
Deník Rzeczpospolita ve svém čtvrtečním vydání zveřejnil průzkum institutu IBRiS, podle kterého se 51,1 procenta respondentů domnívá, že Polsko by se na Německu odškodnění za vojenské škody domáhat mělo. Podle 41,5 procenta dotázaných to není nutné a 7,5 procenta lidí na věc nemělo názor. Mezi stoupenci výplaty reparací byla drtivá většina lidí, kteří podporují vládnoucí Právo a spravedlnost.
