Tenisová asociace ATP vznikla přesně před 50 lety, aby hájila zájmy hráčů. Letos se rozhodla potrestat Wimbledon za to, že do All England Clubu kvůli válce na turnaj nesměli ruští a běloruští tenisté. Její odplatu však nejvíce pocítili ostatní profesionálové. Novak Djokovič, čerstvý šampion, by mohl vyprávět.
Srbský král je zpět. Šanci na kalendářní grandslam – triumf na všech čtyřech největších turnajích v jednom roce – mu loni na US Open sebral Daniil Medveděv. O možnou obhajobu vítězství na Australian Open ho letos připravil covidový chaos způsobený australskými úřady. Na Roland Garros zastavil Djokoviče „pan domácí“ Rafael Nadal už ve čtvrtfinále.
Ve Wimbledonu už se ale srbská hvězda dočkala. Tenisový svátek na trávě ovládla po nedělní bitvě s Nickem Kyrgiosem počtvrté v řadě, celkově posedmé a dosáhla na 21. grandslamovou trofej v kariéře. Jednu vadu ale nedělní korunovace na londýnské akci má. Djokovič paradoxně po triumfu na Wimbledonu klesá v žebříčku o čtyři příčky níže. Ze třetího místa na sedmé. Kdyby vše fungovalo normálně, nevyletí zpět na pozici světové jedničky, ale aspoň by zůstal na svém.
Jenže doplácí na rozhodnutí, které u hráčů, expertů i veřejnosti jen stěží nalézá pochopení. Už v dubnu se pořadatelé Wimbledonu rozhodli pro krok, který odrážel chování ostatních sportovních odvětví. S těžkým srdcem odepřeli účast ruským a běloruským tenistům kvůli válce na Ukrajině. Djokovič byl jedním z mnoha, kteří namítali, že to není fér. Asociace s ním souhlasila, rodák z Bělehradu pak ovšem mohl jen těžko kvitovat to, co ATP provedla.
Rybakinová ztratila ještě více než Djokovič
Předvedla totiž velmi kontroverzní tah, když – stejně jako ženská WTA – zrušila v rámci své msty udělování bodů na Wimbledon. Tento zásah měl zařídit ztrátu určité prestiže pro grandslam. Ale nejvíce tím asociace vytrestaly samotné hráče. Především ty, kteří oproti minulému roku došli do pokročilé fáze turnaje a mohli si v žebříčku výrazně polepšit. Hráči jako Djokovič, kteří by si obhájili slušnou porci bodů, ale kvůli kroku ATP a její sesterské organizace nyní padají dolů.
Nejlépe z toho všeho vyšli výše postavení tenisté, kteří si loni v Londýně nevedli dobře a letos tomu bylo zrovna tak. Jinými slovy jim bylo odečteno minimum bodů za minulý rok a nemusí je to mrzet.
Djokovič svým způsobem prohrál, mimo nejlepší šestku žebříčku je poprvé od roku 2018. Tehdy vynechal druhou polovinu sezony kvůli zranění, zanedlouho se však zase přiblížil vrcholu. Pokud se ale těšil plnému zdraví jako nyní, nacházel se mimo top 6 „rankingu“ naposledy v roce 2007 ještě jako 19letý mladík.
Na zeleném pažitu se v posledních dvou týdnech objevili jiní aktéři, kteří mohou být kvůli bezprecedentnímu nakládání s body mnohem smutnější než Djokovič. Třeba jeho finálový soupeř Kyrgios.
Nebo senzační ženská královna Jelena Rybakinová, Kazaška narozená v Moskvě. Oproti loňskému roku by díky vavřínu ukořistila 1 820 plusových bodů, které by ji katapultovaly poprvé v kariéře do první desítky žebříčku. Od tohoto postavení se odvíjí řada výhod, o které ale nyní přichází.
Rozhodnutí WTA lehce hatí velký zážitek i Češce Marii Bouzkové, která má za sebou debut v grandslamovém čtvrtfinále. Sice si v pondělním vydání žebříčku polepšila o pět pozic. Jenže jen na 61. místo. Nebýt zásahu asociace, pohybovala by se tam, kde ještě nikdy předtím.
Po Wimbledonu nabízejícím jako tradičně skvělou tenisovou show tedy zůstává hořká stopa.
