V úterý se poprvé sešel Spolkový sněm v novém složení. Posílily v něm extrémní levice i pravice, a poslanci tak před sebou zřejmě mají turbulentní volební období. I tak ale slibuje pravděpodobný budoucí kancléř Friedrich Merz rychlé složení vlády, a to už do Velikonoc. Co přinese Česku i celé Evropě, popsal pro redakci CNN Prima NEWS germanista Vladimír Handl. Aktuálně se podle něj hraje nejenom o evropskou ekonomiku, ale také migrační politiku.
Oproti předchozímu volebnímu období v Bundestagu, jehož nová podoba zasedla v úterý, nejvíce „vyrostly“ strany na krajích politického spektra. Zatímco extrémně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) zdvojnásobila počet svých poslanců na 152, výrazný skok zaznamenala také Levice. Ta od posledních voleb v roce 2021 „vyrostla“ o 25 křesel na celkem 64 poslanců.
Křesťanským demokratům (CDU/CSU) připadá v novém Bundestagu 208 poslanců. Socialistům (SPD) v novém Bundestagu připadlo 120 křesel a straně Zelených celkem 85 křesel. Poslední zbývající místo v dolní komoře připadlo jedinému poslanci Der Südschleswigsche Wählerverband (SSW).
Změna kurzu, slibuje Merz
Právě s takovým rozložením sil se nyní bude muset vypořádat pravděpodobný budoucí kancléř Friedrich Merz (CDU/CSU). Ten v první den zasedání sliboval na síti X společnou práci na „změně kurzu“ německé politiky a „tvrdý boj“ za Německo.
Výsledek takového boje ale nebude směrodatný jen pro Němce, ale taky pro jeho nejbližší sousedy. Ve hře aktuálně je nejen hospodářská politika Německa, ale také jeho migrační politika.
Možné důsledky pro Česko popisujeme dále v článku.
Wir gratulieren der neu gewählten Präsidentin des Deutschen Bundestages, @JuliaKloeckner. Wir wünschen viel Erfolg und eine glückliche Hand für das neue Amt. Auf gute Zusammenarbeit! pic.twitter.com/UeljN4MmVR
— SPD-Fraktion im Bundestag (@spdbt) March 25, 2025
Posílily extrémy, vytváří tak větší tlak na střed
ČTĚTE TAKÉ: CNN: Únik tajných informací z Trumpova okolí? Šokující porušení zásad bezpečnosti
K užší spolupráci stran, které se nachází v názorovém středu, by paradoxně měla přispět právě silná AfD a Levice. Ty nyní dohromady disponují blokační menšinou pro změnu ústavy.
„Vytváří to velký tlak na strany středu (CDU/CSU, SPD a Zelené), aby byly schopny prosazovat zásadní kroky i v rámci normální parlamentní většiny,“ vysvětluje pro redakci germanista Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.
Hledání společné řeči navíc nebude v novém Bundestagu úplně jednoduché. K jedněm z jeho rysů totiž pravděpodobně bude s větším počtem poslanců AfD a Levice nově patřit větší hlasitost.
V poslední době totiž právě u zástupců Alternativy pro Německo zásadně narostl počet napomenutí při narušování jednání sněmu. Proto se v novém jednacím řádu sněmu objevuje také vyšší sankce za porušování pravidel při vystupování, uvedl Handl.
Nová vláda hotová do Velikonoc
I když se strana CDU/CSU s Merzem v čele profiluje více konzervativně, neznamená to, že nebude schopná dělat ústupky a hledat kompromisy se socialisty. „CDU/CSU bude trvat na přísnější hospodářské i migrační politice, ale bude schopná hledat kompromis s SPD, bez které vláda nebude možná,“ popisuje germanista.
Právě Merz dosud nebyl znám jako politik, který by vynikal nacházením kompromisů, okomentoval Handl. „Bude se muset v nové situaci rychle zorientovat,“ vysvětluje.
Zdviženým prstem mu podle Handla byl i propad v preferencích, kdy namísto 30 procent, na kterých se výzkumy veřejného mínění dříve před volbami shodovaly, skončila skutečná podpora ve volbách „jen“ na 28,6 procenta. Důvodem propadu strany měla být právě příliš přísná rétorika.
Der 21. Deutsche #Bundestag hat @JuliaKloeckner heute zur Bundestagspräsidentin gewählt – und damit zur zweithöchsten Repräsentantin unseres Staates.
— CDU·CSU (@cducsubt) March 25, 2025
Mit langjähriger Erfahrung aus Parlament, Regierung, Opposition und Kommunalpolitik bringt sie das nötige Rüstzeug für dieses… pic.twitter.com/9wBZLrfyee
Nastupující konzervativní kancléř zahájil koaliční rozhovory s SPD vstřícným krokem. Tedy tím, že dal socialistům přesně to, co středolevé strany vždy žádaly – uvolnění dluhové brzdy Německa a uvolnění stovek miliard eur z nových půjček na posílení německé armády a infrastruktury, píše Politico.
Dohoda mezi oběma stranami by podle Merze měla být hotová do Velikonoc, tedy 20. dubna. Do konce dubna by pak mělo dojít ke jmenování nového kancléře. Dohromady by koalice disponovala většinou 328 hlasů z celkem 630.
CDU/CSU trvá na vracení migrantů, i na české hranice
Přestože dohoda na německém rozpočtu byla hlavním kamenem úrazu, který se potenciální koalici podařilo úspěšně překonat už na začátku, stále před ní stojí dva velké úkoly. Debata o migraci a to, kam přesně mají být nasměrované dohodnuté finanční prostředky.
V migrační politice razí přísnější postoj CDU/CSU. Volá tak po praktickém uzavření hranic pro nelegální migranty a případně jejich vracení na hranice sousedních států – tedy i Česka. S takovým přístupem SPD sice souhlasí, ale požaduje méně nekompromisní přístup a větší koordinaci se sousedními státy.
„Teď není úplně jasné, jak otázku koordinace interpretovat,“ podotýká Handl. „Tedy zda sousední státy budou mít právo veta, a pokud se neshodnou s Německem (na návratu migrantů), tak Německo vracet tyto lidi nebude. Anebo jestli pouze (…) bude sousedním státům dáno na vědomí, že bude za své hranice nelegální migranty vracet,“ dodává.
Pokud by Německo prosadilo vracení nelegálních migrantů, znamená to pro všechny okolní státy zátěž, říká Handl. „Z interní debaty v rámci CDU/CSU slyšíme, že samozřejmě (vedení strany) ví, že je to problém i pro sousední státy. Budou se proto snažit tomu předejít vyjednáváním a kompromisy.“ Výsledkem by proto podle něj mohl být kaskádový efekt, že své hranice budou uzavírat i okolní státy a bude nutné dojednat společné řešení na evropské úrovni.
Zda bude Německo migranty nekompromisně vracet bez debaty s okolními státy, nyní závisí na vývoji koaličních jednání.
Uvolnění dluhové brzdy znamená zátěž pro zbytek EU
Pokud jde o hospodářskou politiku, obě strany se shodují v tom, že je nutné Německo hospodářsky nastartovat. To dokládá i společná podpora uvolnění dluhové brzdy. Nezodpovězenou otázkou ale zůstává, kam půjčené peníze co nejvýhodněji „nalít“.
SPD ale razí větší daňové zatížení vysokopříjmových skupin, zatímco CDU/CSU naopak trvá na daňovém zvýhodnění podnikatelů.
Vlády zemí Evropské unie již dříve vyjádřily obavy, že výdajové plány Německa – které by měly v příštím desetiletí dosáhnout až 1 bilionu korun – povedou k narušení jednotného trhu EU a mohly by zemi poskytnout nespravedlivou konkurenční výhodu, píše Politico. Riziko se ale týká i postavení ostatních zemí na finančních trzích a stabilitu eurozóny.
To potvrzuje i Handl. „Ekonomové poukazují na to, že by takový krok znamenal zvýšení úroků na finančních trzích pro všechny státy. Tedy i ty, které jsou daleko méně hospodářsky silné a budou mít horší podmínky, pokud by si na finančních trzích chtěly brát úvěry,“ vysvětluje.
Aktuálně obě otázky dořešily pracovní skupiny a nyní na nich hledá shodu vyšší vedení obou stran.
EU potřebuje silné Německo
„Bez německého motoru se ale nemá EU šanci reformovat. Nemá šanci realizovat svůj projekt ani ekonomický (…), ani projekt posílení evropské svébytnosti v oblasti bezpečnosti a obrany,“ zdůrazňuje expert.
Pokud se Německo nestane jednou z hnacích sil Evropy, nemá podle něj EU šanci čelit rizikům, které před ni klade ruská válka, ale také odklon USA, uzavírá.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Nejsme supermani, připustil Fiala chyby své vlády. Spolu podepsalo novou koaliční smlouvu
