Posekaná tráva je zelený poklad. Zdroj: Prima DOMA
Letošní vlhké počasí trávě přeje, a i na malé předzahrádce jí nasekáme pořádnou hromadu. Byla by škoda tenhle zelený poklad vyhodit, když může záhonům ještě velmi dobře posloužit jako výtečný mulčovací materiál nebo základ vydatného kompostu.
V tomto období zahrada doslova rozkvétá, a to ne jenom na záhonech, ale i na louce. Na posekání sena si ještě pár dní počkáme, zatím jen sečeme trávu kolem domu a tam, kde se více chodí. I trávu posekanou rotační sekačkou je ale dobré zpracovat, protože může naši zahradu dále obohatit.
Tráva poslouží jako mulčovací materiál ke stromkům Zdroj: Prima DOMA
Tráva poslouží jako mulčovací materiál ke stromkům Zdroj: Prima DOMA
Tráva je poklad
Tráva rozhodně není odpad, proto ji nikam nevyhazujeme, naopak, nízká a rozsekaná poslouží jako vynikající mulčovací materiál především ke stromům.
Čerstvě posekanou trávu používáme také pro zasazené brambory, obzvlášť v době, kdy nejsou ještě zapojené v řádcích. Nasekanou ji sypeme do meziřadí jako zdroj cenné organické hmoty. Tato hmota je navíc při zarývání také dobrý zadržovač vláhy, a dokonce i brání růstu plevelů.
Trávu nasypeme i mezi řádky brambor Zdroj: Prima DOMA
Trávu nasypeme i mezi řádky brambor Zdroj: Prima DOMA
Volné kompostování
Posekanou trávu můžeme samozřejmě také kompostovat. Kompost by rozhodně měl být na každé zahradě a tráva do něj jednoznačně patří. Nejsnadnější je založení volného kompostu, na který nepotřebujeme nic víc než kousek volného místa a odpad na něm jednoduše „hromadíme“.
V Nizozemsku pochovali prvního člověka v rakvi z podhoubí. Má poskytnout živiny přírodě
V Nizozemsku pochovali prvního člověka v rakvi z podhoubí. Ekologický sarkofág vyrobila firma, která tvrdí, že lidské ostatky se v něm rozloží už za dva nebo tři roky a navíc poskytnou živiny okolní přírodě, napsal The Guardian.
Klasický kompost by měl být zhruba metr vysoký, široký přibližně jeden metr, délku si určíme podle toho, kolik máme místa a kolik předpokládáme, že během sezony vyprodukujeme organického materiálu.
Samozřejmě, že pro kvalitní kompost nestačí jen samotná tráva, je nutné přidávat i další zbytky ze zahrady, případně jej prosypávat zeminou. Kompost pravidelně prohazujeme a provzdušňujeme a zajištujeme, aby nebyl přemokřelý. Nadbytek vody totiž vede k uhnívání a nepříjemnému zápachu.
Kompost by neměl chybět na žádné zahradě Zdroj: Prima DOMA
Kompost by neměl chybět na žádné zahradě Zdroj: Prima DOMA
Moderní termokompostér
Moderní zahradníci si pořizují takzvaný termokompostér vyrobený z pevného a odolného plastu v barvě, jež na slunečním světle velmi rychle zahřívá a tím urychluje proces tlení. Větrací otvory rozmístěné po celém plášti zajišťují dostatečný přívod vzduchu potřebný pro optimální bakteriální účinek. Díky dvojitým stěnám a izolaci kompostujeme od brzkého jara do pozdní zimy.
Jelikož se organická hmota v termokompostéru velmi rychle rozkládá, tak prakticky už za rok máme hotovou krásnou zeminu. Pro lepší účinek je ale důležité používat ještě urychlovač kompostu obsahující aktivní rostlinné složky, které významně zkrátí proces kompostování. Takto jednoduše a rychle získáme velmi kvalitní organický materiál.
Termokompostér urychluje proces tlení Zdroj: Prima DOMA
Termokompostér urychluje proces tlení Zdroj: Prima DOMA
Tip pro vás:
Aby byl kompost kvalitní, nemůžeme do něj jen bez rozmyslu nasypat vše, co zahrada a domácnost nepotřebuje. Kompost totiž není skládka, takže ne všechen odpad pojme.
Tráva patří do kompostu Zdroj: Prima DOMA
Tráva patří do kompostu Zdroj: Prima DOMA
Do kompostu nepatří: rostliny napadené škůdci, pecky z ovoce, maso, kosti, kameny, popel z uhlí, plasty (i odbouratelné), chemikálie, léky a lidské, psí i kočičí výkaly.
Slimáci znovu parazitují úrodu zahrádkářů. Fungují proti nim vaječné skořápky i sůl
Noční můrou zahrádkářů jsou okousané saláty, kedlubny či jahody. Jedná se o věčný boj se slimáky. Letos jich je v Česku dost. Každý teď zkouší, co umí, aby svou úrodu před těmito škůdci zachránil.
Do kompostu patří: Hnědé materiály na bázi dřeva nebo vláknité: suché listy, větve, stonky, piliny, kůra stromů, drcené noviny, kukuřičné stonky, dřevěný popel a jehličí. Zelené materiály na bázi dusíku: posekaná tráva, kravský nebo koňský hnůj, zbytky jídla, kávová sedlina, zelené listy.
Jednoduchým pravidlem, jak zajistit, aby kompostu byl správně vyvážený je dodržet poměr zhruba 2/3 „hnědých“ a 1/3 „zelených“ materiálů.
