Pandemie, omezený mezinárodní obchod, nedostatek pracovní síly a sucho. To jsou faktory, které ženou ceny potravin v tuzemsku strmě vzhůru. Jak situaci vyřešit? Na tuto otázku odpovídali v pořadu 360° Pavlíny Wolfové agrární analytik Petr Havel, ekonom Tomáš Prouza a manažer restaurace V Kolkovně Jiří Windsor.
Čeští občané platí v obchodech stále vyšší částky za potraviny, zdražuje zejména zelenina, ovoce a také maso, především vepřové. Čínské statky totiž postihl africký mor, kvůli kterému se museli v Číně zbavit části produkce. Pro Evropany tak zbylo méně masa. Naopak zlevňují vajíčka nebo máslo.
Podle Prouzy budou české ceny potravin v porovnání se zbytkem Evropy nadále nižší. „Stále budeme patřit mezi nejlevnější, je zde obrovská konkurence obchodních řetězců,“ vysvětlil ekonom a doplnil: „Když se podíváme na Německo, Rakousko nebo Velkou Británii, tak tam čtyři největší řetězce zaujímají 75 procent trhu, ale v Česku musíme sečíst jedenáct obchodních řetězců, abychom se dostali na 75 procent trhu.“
Na cenu potravin má vedle pandemie velký vliv počasí. „Například ve Španělsku je u sběru zeleniny větší problém počasí, ne že by lidé nemohli přijet, ono ani nebylo co sbírat,“ řekl Prouza.
Agrární analytik Havel v pořadu 360° Pavlíny Wolfové vysvětlil, že existují důvody pro zdražování potravin, které nejsou veřejnosti tolik známé. „Mluví se o tom, že není pracovní síla. Ale ona hlavně zdražuje. Třeba v případě rukodělných komodit jako zelenina a ovoce, kdy musíte zaplatit lidi, aby vůbec někdo pracoval, tak to velmi zvyšuje celkové náklady,“ obajsnil Havel.
Oblíbené saláty budou v restauracích luxus
Dalším důležitým aspektem, který hraje roli ve zdražování potravin, je podle Havla také byrokracie. „Zemědělci mají problém plnit environmentální opatření, nemohou používat celou řadu látek proti škůdcům a úroda je pak nižší. Některé prostředky se musí navíc použít vícekrát,“ vysvětlil analytik.
Dotační systém ministerstva zemědělství pak podle Prouzy zemědělce dostatečně nemotivuje k tomu, aby potřebné komodity pěstovali. „V naší zemi se více vyplatí pěstovat řepku než jídlo. Tak špatně je zde nastavený dotační systém,“ uvedl Prouza. „Doufám, že krize povede k reformě podpory zemědělců. Zvláště malým zemědělcům se dostává málo podpory,“ dodal.
Hostem čtvrteční 360° Pavlíny Wolfové byl také Jiří Windsor, manažer pražské restaurace V Kolkovně, který vysvětlil, jak se zdražování potravin projeví na restauračním menu. „Vyšší ceny při nákupu potravin se odráží v našich maržích. Musíme volit jídla, která jsou tzv. prodejná. Trápí nás hlavně zelenina, na lístku se tedy snažíme omezit jídla, kde je dost zeleniny,“ uvedl Vincor, podle kterého z restauračních lístků vymizí hlavně saláty.
