Bezpečnostní expert k aktuální Ukrajině a hrozbě jaderné katastrofy
Rusko už téměř osm měsíců pokračuje v invazi na Ukrajině. Z ambicí, se kterými do útoku šlo, se mu podařilo naplnit minimum. Mohlo by proto postupem času přistoupit k použití jaderné zbraně? Podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy je zatím pravděpodobnost minimální.
„Hrozba jaderného útoku je pořád minimální. Pokud se nebavíme o nějakém demonstrativním použití jaderných zbraní, tak jakýkoliv jiný útok potřebuje vojenský smysl,“ vysvětluje Bříza. „Ten v aktuální situaci, kdy jsou ukrajinská vojska rozprostřena na frontě, jež má přes tisíc kilometrů, moc nemáte. Potřebujete mít tu armádu, na kterou útočíte, koncentrovanou v jednom bodě.“
Podle Břízy by ale ukrajinská armáda nemusela být jediným cílem případného jaderného útoku. „Druhou možností může být útok proti infrastruktuře. Řekněme třeba Dněperskou kaskádu. Tím by Putin způsobil obrovskou katastrofu a ohrožení milionů lidí,“ vypočítává expert, podle kterého ani tato možnost není příliš pravděpodobná.
„Třetím případem by mohl být odstrašující útok na nějaké civilní město typu Oděsa. Putin ale ví, že kdyby toto učinil, ničeho by nedosáhl. Ukrajinci by se nevzdali, o to víc po něčem takovém,“ říká expert.
Jaderný spad a následné kontaminované území by nebyl problém jen pro Ukrajinu. „Ruská armáda by v takto zamořeném území dále nebyla schopná operovat,“ pokračuje Bříza, podle kterého na něco takového chybí Putinovým vojskům vybavení a technologie.
Zároveň je ale prý třeba, aby se jak Ukrajina, tak i její západní spojenci, měli před Ruskem na pozoru. „Jejich jaderná vybavenost je obrovská. Rusko je spolu se Spojenými státy jadernou supervelmocí. Tyto dva státy vlastní přes 90 procent jaderných hlavic. Putin je schopný udeřit kdekoliv na světě během několika minut.“
Další věc, která je v těchto týdnech v souvislosti s válkou na Ukrajině opět hojně skloňována, je případný vstup Běloruska do konfliktu. „Myslím si, že šance, že by se Minsk zapojil do konfliktu, je malá. Pro Lukašenka je to existenční otázka,“ uzavírá odborník, který je sám toho názoru, že Putinovo „strašení Běloruskem“ má za cíl spíš zaměstnávat část ukrajinské armády, která se kvůli tomu nemůže aktivně zapojovat do bojů na východě země.
