Bezpečnostní expert k aktuální Ukrajině a hrozbě jaderné katastrofy
Rusko už téměř osm měsíců pokračuje v invazi na Ukrajině. Z ambicí, se kterými do útoku šlo, se mu podařilo naplnit minimum. Mohlo by proto postupem času přistoupit k použití jaderné zbraně? Podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy je zatím pravděpodobnost minimální.
„Hrozba jaderného útoku je pořád minimální. Pokud se nebavíme o nějakém demonstrativním použití jaderných zbraní, tak jakýkoliv jiný útok potřebuje vojenský smysl,“ vysvětluje Bříza. „Ten v aktuální situaci, kdy jsou ukrajinská vojska rozprostřena na frontě, jež má přes tisíc kilometrů, moc nemáte. Potřebujete mít tu armádu, na kterou útočíte, koncentrovanou v jednom bodě.“
Rusové u Lymanu pálí na ukrajinské pozice z raketometu BM-21 Grad Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský pilot stíhačky Suchoj Su-25 Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Ruští vojáci u Lymanu ostřelují ukrajinské pozice pomocí houfnice 2A65 Msta-B Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják z 80. brigády ostřeluje ruské pozice u Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci v pásovém bojovém vozidle CV90 švédské výroby poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci ostřelují ruské pozice na frontové linii u Avdijivky Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják pálí pálí z houfnice typu D-20 na ruské pozice u Kupjansku v Doněcké oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci střílejí na ruské pozice u Kreminny z ukořistěného raketometu TOS-1A Solntsepyok. Na zbrani je napsáno jméno jednotky Da Vinci Zdroj: AP
Ukrajinci zničili obávaný ruský raketomet Solncepjok. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Český tank T-72 ve službách 128. zakarpatské tankové brigády Zdroj: Se svolením Vasyla Kapusteje / 128. tankové brigády
Ukrajinský raketomet MSLR BM-21 Grad v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Ukrajinský dron Marička Zdroj: Se svolením AMMO Ukraine
Ukrajinský tank během cvičení u Kyjeva (27. 9. 2023) Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruská stíhačka Su-25 Zdroj: AP
Ukrajinci pokračují ve své protiofenzivě. Zdroj: AP
Ukrajinci s protiletadlovým tankem Gepard Zdroj: CNN, Vasco Cotovio
Průzkumný dron estonské výroby stojí s veškerým vybavením přibližně půl milionu dolarů Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinský voják z 28. samostatné mechanizované brigády drží zbraň na sestřelení dronů. Fotka vznikla poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská protivzdušná obrana likvidující dron íránské výroby Šáhed během ruského útoku na Kyjev Zdroj: AP
Ukrajinská stíhačka Flanker Suchoi Su-27 při mezinárodním vojenském cvičení Zdroj: Getty Images
Ukrajinští vojáci v pásovém bojovém vozidle CV90 švédské výroby poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják pálí pálí z houfnice typu D-20 na ruské pozice u Kupjansku v Doněcké oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci střílejí na ruské pozice u Kreminny z ukořistěného raketometu TOS-1A Solntsepyok. Na zbrani je napsáno jméno jednotky Da Vinci Zdroj: AP
Český tank T-72 ve službách 128. zakarpatské tankové brigády Zdroj: Se svolením Vasyla Kapusteje / 128. tankové brigády
Průzkumný dron estonské výroby stojí s veškerým vybavením přibližně půl milionu dolarů Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinský voják z 28. samostatné mechanizované brigády drží zbraň na sestřelení dronů. Fotka vznikla poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Podle Břízy by ale ukrajinská armáda nemusela být jediným cílem případného jaderného útoku. „Druhou možností může být útok proti infrastruktuře. Řekněme třeba Dněperskou kaskádu. Tím by Putin způsobil obrovskou katastrofu a ohrožení milionů lidí,“ vypočítává expert, podle kterého ani tato možnost není příliš pravděpodobná.
„Třetím případem by mohl být odstrašující útok na nějaké civilní město typu Oděsa. Putin ale ví, že kdyby toto učinil, ničeho by nedosáhl. Ukrajinci by se nevzdali, o to víc po něčem takovém,“ říká expert.
Jaderný spad a následné kontaminované území by nebyl problém jen pro Ukrajinu. „Ruská armáda by v takto zamořeném území dále nebyla schopná operovat,“ pokračuje Bříza, podle kterého na něco takového chybí Putinovým vojskům vybavení a technologie.
Zároveň je ale prý třeba, aby se jak Ukrajina, tak i její západní spojenci, měli před Ruskem na pozoru. „Jejich jaderná vybavenost je obrovská. Rusko je spolu se Spojenými státy jadernou supervelmocí. Tyto dva státy vlastní přes 90 procent jaderných hlavic. Putin je schopný udeřit kdekoliv na světě během několika minut.“
Další věc, která je v těchto týdnech v souvislosti s válkou na Ukrajině opět hojně skloňována, je případný vstup Běloruska do konfliktu. „Myslím si, že šance, že by se Minsk zapojil do konfliktu, je malá. Pro Lukašenka je to existenční otázka,“ uzavírá odborník, který je sám toho názoru, že Putinovo „strašení Běloruskem“ má za cíl spíš zaměstnávat část ukrajinské armády, která se kvůli tomu nemůže aktivně zapojovat do bojů na východě země.