Výuka arabštiny. (Ilustrační snímek) Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Katolická střední škola v belgické Lovani se rozhodla do svých osnov zavést povinnou výuku arabského jazyka. Ta by měla podle ředitele školy studenty intelektuálně stimulovat a rozšířit jim obzory. Záměr ovšem brzdí problémy s nalezením vhodného učitele, ideálně arabského původu, informovala belgická média.
„Nechceme studenty rozmazlovat, ale naopak jim chceme dát intelektuální výzvu v podobě studia jazyka nepatřícího do rodiny indoevropských jazyků,“ vysvětlil pro web VRT NWS ředitel školy Heilige-Drievuldigheidscollege (v českém překladu Kolej Nejsvětější Trojice) Frank Baeyens.
ČTĚTE DÁLE: Ve městech máchají noži a slibují uřezávání hlav. Německo nezvládá radikály z Afghánistánu
Záměrem je podle Baeyense také poukázat na lingvistickou a kulturní rozmanitost. „Nepředpokládáme, že by se studenti naučili plynně mluvit arabsky. Cíl je spíše lingvisticko-filozofický a kulturní. Chceme jim rozšířit obzory,“ dodal ředitel podle deníku Het Laatste Nieuws.
Vrecionová: Českou bezpečnost nám v cizině závidí. Dostálová chce „nový“ migrační pakt
Zatímco bezpečnostní situace se v řadě evropských zemí zhoršuje, tu v Česku nám zahraniční kolegové závidí, řekla v pořadu 360° na CNN Prima NEWS europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). Europoslankyně Klára Dostálová (ANO) zdůraznila, že je zcela nezbytné upravit přijatý migrační pakt.
Škola by rovněž skrze výuku arabštiny chtěla pozitivně motivovat část svých studentů. „Někteří studenti mají arabštinu jako mateřský jazyk. Ohromným plusem by bylo, kdybychom přivedli učitele arabského původu. Pedagog by pak mohl mladým lidem sloužit jako vzor,“ nastínil Baeyens. Studenti by se podle jeho vize mohli posléze ztotožnit s člověkem ze své kultury, který se dokázal díky studiu a píli prosadit i v cizí kultuře.
Ambiciózní plán ovšem naráží na problémy. „V současné době je příliš málo kantorů s přistěhovaleckými kořeny,“ smutnil Baeyens. Škole se tak nedaří najít vhodného pedagoga. Inzerát s nabízenou pozicí dokonce škola ve čtvrtek zveřejnila i na sociálních sítích.
Vlámští nacionalisté nesouhlasí
Kroky školy vzbudily ohlas zejména u pravicových belgických politiků. „Proč musí být učitel arabštiny arabského původu? Nemohl by třeba takový člověk učit i matematiku nebo jiné jazyky?“ položil rétorickou otázku na síti X komunální lovaňský politik Jeroen Bergers z pravicové strany Nieuw-Vlaamse Alliantie (česky Nová vlámská aliance).
Předseda pravicové protimigrantské a vlámské nacionalistické strany Vlaams Belang (Vlámský zájem) Tom Van Grieken podle webu Brussels Signal zpochybnil společenskou přínosnost celého úmyslu. „Dobrá znalost nizozemštiny a kvalitní základy matematiky jsou společensky užitečné. Arabština není. Zastavte sebenenávist v našem vzdělávacím systému!“ nechal se slyšet vlámský národovec.
Při bližším pohledu na jazykové zastoupení v současné belgické společnosti iniciativa lovaňské školy nepřekvapí. Podle odhadů z roku 2019 téměř čtyři procenta belgické populace uvedla jako svůj mateřský jazyk arabštinu, přiblížil server mezinárodní jazykové školy Babbel.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tajná jednání s Tálibánem. Němci opět deportují Afghánce, na cestu dostali štědrý obnos
