Konec soukromí na internetu? EU řeší plošné sledování WhatsAppu či e-mailů. Chce chránit děti


V EU vzniká nové nařízení, jehož hlavním smyslem je ochrana dětí na internetu a boj se šířením dětské pornografie. Zahrnuje také „skenování“ soukromých konverzací na WhatsAppu nebo v e-mailech. „Lidé by si nemohli být jistí tím, že si někdo cizí neprohlíží jejich fotky z rodinné dovolené nebo nečte intimní zprávy adresované jejich blízkým,“ komentuje návrh bývalý pirátský europoslanec Marcel Kolaja.

V Bruselu se na stoly diplomatů s nástupem dánského předsednictví v Radě EU opětovně vrátil návrh o ochraně dětí na internetu. Jeho součástí je i kontroverzní a kritizovaný paragraf, který si vysloužil přezdívku „chat control“.

ČTĚTE TAKÉ: Trump volal Orbánovi: Proč blokujete vstup Ukrajiny do EU? ptal se maďarského premiéra

Ten totiž přichází s předpokladem skenování soukromých konverzací, a to jak v rámci e-mailové komunikace, tak zpráv na WhatsAppu nebo Instagramu. Kontrole by ale neunikly ani chaty v rámci onlinových her nebo streamovacích platforem.

Důvodem se pro Komisi stal rostoucí trend šíření dětského porna prostřednictvím těchto platforem, podobně jako případů, kdy predátoři přímo kontaktují děti přítomné na těchto platformách.

K tomu podle dat Evropského parlamentu došlo v průběhu pandemie, a to dokonce o 300 procent.

WhatsApp jako alternativní porno-platforma?

Na stejný problém upozorňují také neziskové organizace.

Sexuální predátoři se například podle finské studie ReDirection Project v posledních letech přeorientovali právě na takzvané end-to-end šifrované platformy jako WhatsApp nebo Signal, kde čelí mnohem nižšímu riziku možného stíhání.

„Vzhledem k tomu, že jsou tyto služby stále častěji zneužívány k tomuto účelu, měly by zahrnovat veřejně dostupné služby mezilidské komunikace, jako jsou služby zasílání zpráv a webové e-mailové služby, pokud jsou tyto služby veřejně dostupné,“ stojí doslova v návrhu nařízení, jak jej v květnu 2022 představila Evropská komise.

Zaměření na fotky i URL odkazy

Hlavní pozornost by se proto zaměřovala na sdílené fotky a videa, ale také odkazy.

Častou praxí totiž bývá, že predátoři nesdílí nelegální obsah, jako je dětská pornografie, přímo přes WhatsApp nebo Discord, ale pouze prostřednictvím odkazu na některé z mnoha onlinových úložišť. Tam si příjemci mohou nelegální obsah volně stáhnout.

Co to znamená v praxi?

V praxi by to znamenalo, že by platformy – například Facebook – musely povinně skenovat data, která jejich prostřednictvím uživatelé sdílejí.

Pokud by zaznamenaly nějakou systematickou a podezřelou aktivitu, jako je například rozesílání souborů s dětskou pornografií, nahlásily by ji nově vzniklému evropskému centru pro prevenci a potírání sexuálního zneužívání dětí. To by takové „podezřelé“ případy dalo k prověření policii a následně případně soudům.

Částečně, a především pouze dobrovolně, to některé z platforem dělají už nyní. Nově by však Meta nebo Google byly za hlídání obsahu všech konverzací právně odpovědné.

Plošné šmírování, zní kritika

Kritici nařízení ale namítají, že snaha postihnout ty, kdo prostřednictvím soukromých zpráv sdílí nebo získávají přístup k nelegálnímu obsahu jako dětské porno, nedává nikomu právo plošně „šmírovat“ soukromé konverzace.

„To znamená, že lidé by si nemohli být jistí tím, že si někdo cizí neprohlíží jejich fotky z rodinné dovolené nebo nečte intimní zprávy adresované jejich blízkým,“ uvedl pro CNN Prima NEWS bývalý pirátský europoslanec Marcel Kolaja.

S podobnými argumenty se proti návrhu Komise vyjádřily také další dva orgány EU, Evropský sbor pro ochranu údajů (EDPB) a Evropský inspektor ochrany údajů (EDPS), které návrh zkritizovaly jako příliš nekonkrétní.

Nařízení odmítají také platformy

Se skepsí k nařízení přistupují také samotné platformy. Před narušováním šifrování se již dříve podle serveru Politico ohradil WhatsApp.

Microsoft ve zpětné vazbě k návrhu nařízení uvedl, že neexistuje žádné „zázračné“ řešení, které by šíření dětské pornografie stoprocentně zabránilo, a proto by navrhovaná regulace neměla nahrazovat dobrovolné snahy online platforem šíření takového obsahu bránit.

Státy se na pravidlech nemohou shodnout

Nyní již tři roky starý návrh, který dosud zůstává zaseknutý ve schvalovacím řízení v Radě EU. Přestože si nyní „dotažení“ těchto pravidel ke zdárnému schválení dali za úkol Dánové.

Česko nestojí ani na straně práv uživatelů platforem, ani ochrany dětí.

„Dle ČR je nezbytné pokračovat v práci na nařízení CSA s cílem nalézt včas řešení, které zajistí potřebnou rovnováhu mezi vysokou ochranou dětí a právy legitimních uživatelů internetu na soukromí,“ uvedlo pro CNN Prima NEWS tiskové oddělení ministerstva vnitra, do jehož gesce nařízení spadá.

Stejné stanovisko vyjádřil i výbor pro evropské záležitosti v roce 2022, kdy Komise nová pravidla představila.

Dánský kompromis: Kontrola „jen“ u fotek a odkazů

Dánské předsednictví – podobně jako před nimi to belgické, maďarské a polské – proto návrh Komise přepracovalo a „obrousilo“ tak, aby bylo pro státy přijatelnější, sdělil CNN Prima NEWS zdroj obeznámený s jednáním.

Podle návrhu přepracovaného Dánskem by se tak automatické skenování týkalo výhradně vizuálního obsahu a URL odkazů – „šmírování“ textů a zvukových nahrávek by bylo vysloveně zakázané, pokud by se na něm členské státy shodly.

Aby jej ale mohly platformy provádět, potřebovaly by výslovný souhlas uživatele. Pokud by nesouhlasil, mohl by aplikaci i nadále používat, ale bez možnosti posílat odkazy a soubory.

Další diskuze o podobě pravidel je tak v plánu na pátek 12. září 2025, zatím ale jen na pracovní úrovni. Diplomaté se k jeho projednání dostanou až poté, a teprve po nich bude následovat hlasování ministrů.

V současné době existují mezi státy EU v podstatě dva tábory. Ty, které současnou „obroušenou“ podobu akceptují, a ty, které stále nejsou spokojené s ochranou soukromí uživatelů i jejich osobních dat.

Europarlament zásadně proti

Hlasité „ne“ se ale stále ozývá z Evropského parlamentu. Právě s ním se musí Rada EU dohodnout na finální podobě pravidel, aby se celý zákon posunul ve složitém schvalovacím kolečku dál.

V Evropském parlamentu se podle Kolaji sice podařilo návrh Evropské komise zásadně přepracovat, aby pomohl ochránit děti a nezaváděl zcela neúčinné plošné šmírování.

„Proto se soustředí například na zefektivnění práce orgánů činných v trestním řízení při zásahu vůči konkrétním osobám důvodně podezřelých z trestného činu,“ komentuje postup europarlamentu Kolaja.

„Bohužel, národní vlády stále diskutují podobu, která bezprecedentně narušuje soukromí nevinných lidí. Některé vlády uspokojily kosmetické změny v legislativě, které ovšem ztrátu soukromí občanů neřeší,“ dodává.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajina dostane podle Trumpa spoustu území. Pokud Putin dohodu nepřijme, bude to mít těžké