Pozor na časté a silné menstruační krvácení. Může to být rakovina dělohy

„Od narození syna v roce 2004 mě trápila velmi silná menstruace, která se rok před stanovením diagnózy ještě zintenzivnila. Cyklus se stále zkracoval, až trval pouhé dva týdny. Do toho mě trápila velká bolest beder a břicha,“ vypráví paní Monika. V té době hodně sportovala a ročně najela tisíce kilometrů na kole. „S odstupem času to vnímám jako ‚sebedestruktivní‘ období. Bolest při menstruaci jsem řešila léky na bolest a žila dost zrychleným tempem,“ pokračuje. Brzy však cítila, že se potřebuje zklidnit a zpomalit. K tomu jí pomohla jóga a horská turistika.

Před pěti lety se na preventivní prohlídce u gynekologa paní doktorce nezdálo vše v pořádku a rozhodla se Moniku odeslat na specializovaná ultrazvuková vyšetření do nemocnice. Paní Monika následně podstoupila hysteroskopii v podolské nemocnici s tím, že případný myom nebo polyp lékaři odstraní rovnou při operaci. „Po zákroku mi bylo sděleno, že se odstranění útvaru nezdařilo a že odebrali pouze vzorek sliznice z dělohy. Stále mi ale nedocházelo, že bych se měla výsledků histologie nějak obávat. Bohužel po dvou týdnech mi lékaři oznámili, že vyšetření odhalilo zhoubný nádor v děloze,“ vzpomíná na nejhorší období svého života.

Po prvotním šoku kontaktovala Monika onkogynekologické centrum U Apolináře. Zpočátku se zdálo, že nádor již metastázoval a prvotní ložisko se nachází v prsu, takže kromě hysterektomie (odstranění dělohy včetně vaječníků a vejcovodů, pozn. red.) měla Monika podstoupit ještě odebrání uzlin. „To mě upřímně vyděsilo. Nejhorší bylo čekání na ‚konečný verdikt‘. Bylo to hodně těžké a nekonečně dlouhé období. Nakonec jsem se dozvěděla, že mě čeká ‚jen’ hysterektomie, prsa byla v pořádku,“ pokračuje Monika, které bylo doporučeno podstoupit genetické vyšetření s podezřením na Lynchův syndrom (dědičné autozomálně dominantní onemocnění, které se projevuje vznikem mnohačetných zhoubných nádorů, pozn. red.), který se po pár měsících potvrdil.

Před operací ještě nebylo zřejmé, zda bude muset podstoupit dodatečnou léčbu – chemoterapii a ozařování. Monika do poslední chvíle věřila, že se tomu vyhne. „Po dvou týdnech mi však volala lékařka z onkologie, že má v ruce výsledky operační histologie a má pro mě dvě zprávy. První byla dobrá, nádor neprorůstal skrze děložní stěnu. Zároveň mi ale sdělila, že se jedná o velmi agresivní nádor, u kterého je třeba zajišťovací léčba,“ doplňuje.

Vím, že se mi zhoubný nádor může kdykoliv objevit. I po ukončení léčby musím docházet na pravidelné kontroly vždy po půl roce.

Lékaři zvolili brachyterapii – lokální vnitřní ozařování neboli ozařování na krátkou vzdálenost. Tato metoda využívá možnosti aplikovat vyšší dávku záření do místa, kde byl nádor vyoperován. „V mém případě do místa poševní jizvy. Do pochvy se zavádí plastový 10 až 15 centrimetrů dlouhý vaginální válec o průměru 2 až 3,5 centimetru, kterým prochází záření,“ vysvětluje. Výhodou je, že samotné ozáření je otázkou pár minut a není bolestivé.

Vzhledem k povaze karcinomu i potvrzenému Lynchovu syndromu se zhoubné ložisko může objevit kdykoliv a kdekoliv,  a to i přesto, že byl nádor v děloze chirurgicky odstraněn a paní Monika podstoupila i zajišťovací léčbu. Nejčastěji zhoubné nádory vznikají z buněk sliznic tlustého střeva. „Pravidelně docházím na kontrolu tlustého střeva kolonoskopií a stále docházím na onkogynekologické kontroly do onkogynekologického centra VFN v Praze, první roky po skončení brachyterapie každé tři měsíce, nyní každého půl roku,“ dodává paní Monika.

Dnes se cítí dobře a je za to vděčná. Může se znovu věnovat cestování, horám a józe. Zároveň se letos již potřetí připojí k fialové jízdě World Go Day, která podporuje informovanost českých žen o prevenci onkogynekologických onemocnění a letos se uskuteční 20. září. V Česku bude mít podobu fialové cyklojízdy hlavním městem, která již proběhla v letech 2019 a 2020 pod záštitou ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

Na nádor dělohy umírá méně než čtvrtina nemocných

Jak lze včas odhalit rakovinu dělohy a proč tento nádor patří mezi ty „snáze léčitelné“? Odpovídá profesor David Cibula, vedoucí onkogynekologického centra VFN v Praze.

Máte nějaké statistiky, kolik žen ročně onemocní rakovinou dělohy?
Je to nejčastější gynekologický nádor – tedy nádor reprodukčních orgánů. Ročně jím v ČR onemocní téměř dva tisíce žen. Jeho výskyt se postupně zvyšuje. Ze všech gynekologických nádorů má však nejnižší mortalitu, tzn. že na něj umírá méně než čtvrtina nemocných.

Jaké jsou první příznaky tohoto onemocnění?
Hlavním důvodem, proč se nám daří tento nádor vyléčit u většiny žen, je právě skutečnost, že způsobuje příznaky, které na tento karcinom upozorní. Je to především nepravidelné krvácení, které se objevuje nejčastěji u starších žen po menopauze. Nádor se však může objevit i u mladších žen, kde se projeví nepravidelným krvácením mimo cyklus.

Existuje nějaká prevence proti tomuto typu nádoru?
Účinná prevence není. Riziko lze významně snížit životním stylem. Rizikovým faktorem je totiž zejména obezita.

Jaké jsou léčebné možnosti?
Hlavní léčebnou modalitou je chirurgie, která spočívá v odstranění dělohy, u starších žen i vaječníků a vejcovodů. U nádorů s vyšším rizikem se přistupuje i k odstranění lymfatických uzlin. Léčba některých nádorů si vyžádá po operaci také ozařovaní pánve.

Mohou mít ženy, které podstoupí úspěšnou léčbu, ještě děti? Jak moc léčba ovlivní jejich plodnost?
I taková možnost tu je, není však příliš častá. Pokud se nádor objeví u mladé ženy a je v časném stadiu, můžeme se pokusit o léčbu hormonální, která umožní zachovaní dělohy.

Který věk je nejvíce rizikový?
Věk je důležitým rizikovým faktorem tohoto nádoru. Rakovina dělohy se typicky vyskytuje u žen starších 60 let.