Rakovina kůže patří mezi časté onkologické onemocnění. Lidí s tímto typem karcinomu stále přibývá. Přitom prevence v podobě dostatečné ochrany před sluncem a pravidelných prohlídek kožních znamének je v tomto případě stěžejní. CNN Prima NEWS oslovila onkologa Radka Lakomého, který popsal, jak poznat rizikové znaménko a jaké jsou možnosti léčby v případě zhoubného melanomu.
Kolik lidí ročně u nás onemocní zhoubným melanomem?
Zhoubným melanomem kůže u nás ročně onemocní kolem 2600 lidí a počet nových případů neustále roste, za posledních 30 let stoupl třikrát. Naštěstí je dnes většina nových onemocnění diagnostikována v počátku, což v kombinaci s nástupem moderní onkologické léčby u pokročilých stadií drží počty úmrtí na přibližně stejné úrovni.
MUDr. Radek Lakomý, Ph.D. vystudoval všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V současné době pracuje jako lékař Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) v Brně. Zabývá se zejména léčbou pacientů s kožními nádory, nádory urogenitálního traktu a nádory mozku.
Čím je to dané, že tento typ rakoviny patří mezi nejčastější?
Maligní melanom nepatří vyloženě mezi nejčastější typy rakoviny, podstatně častější jsou zhoubné nádory prsu, plic nebo tlustého střeva. S lepší životní úrovní a moderním životním stylem spojeným s častým cestováním do jižních zemí nám ale přibývá nemocných. Navíc jde o agresivní a zákeřné onemocnění, které se může rozšířit kdekoliv v těle. Pokud k tomu v minulosti došlo, byli jsme často bezbranní, chemoterapie nebyla příliš efektivní. Zásadní zlom nastal až v posledních deseti letech s příchodem moderní cílené léčby a imunoterapie.
Můžeme obecně uvést zásady, jak se od mládí chránit před rakovinou kůže?
Podobně jako u jiných nádorových onemocnění se na vzniku kožního melanomu podílí často více faktorů. Nejvýznamnějším zevním rizikovým faktorem je UV záření ze slunce, a to nejen u melanomu, ale i u dalších kožních nádorů, jako je bazocelulární (patří mezi zhoubné nádory, které rostou pomalu a metastázují jen vzácně, pozn. red.) a spinocelulární (roste agresivněji a často metastázuje, pozn. red.) karcinom. Proto je důležitá celoživotní ochrana kůže a očí před nadměrnou expozicí slunečnímu záření. Měli bychom omezit pobyt na přímém slunci mezi 11. až 15. hodinou, nosit oděv, používat sluneční brýle a ochranné krémy s UV filtrem.
Může rakovinou kůže onemocnět i člověk, který se celý život chránil před sluncem – respektive je to vždy spojeno se sluněním?
Bohužel ano, protože UV záření je jen jeden z rizikových faktorů. Určitou roli může hrát genetická predispozice zděděná po našich předcích a samozřejmě i rakovinotvorné látky v našem okolí. Melanom se tak může objevit v místech, kam se UV záření dostane minimálně nebo vůbec, jako jsou dlaně, plosky nohou, nehtová lůžka, sliznice dutiny ústní, nosní, genitálií či konečníku.
Které typy lidí patří mezi rizikové skupiny tohoto onemocnění?
Citlivost k UV záření je dána kožním fototypem. Do rizikové skupiny patří především jedinci s fototypem I a II, což jsou špatně se opalující světlovlasí a rusovlasí lidé se sklonem k tvorbě pih. Za rizikový faktor je považována dávka UV záření získaná od dětství a nárazové opalování se spálením. Ve vyšším riziku jsou jedinci s četnými pigmentovými névy. Častěji vznikají kožní nádory také u lidí s poruchou imunity, ať již v důsledku jiných, například nádorových nebo infekčních onemocnění, nebo u lidí po transplantacích orgánů, kteří užívají léky tlumící imunitní systém, aby nedošlo k odhojení orgánu. Tyto rizikové skupiny by měly být pravidelně sledovány u dermatologů.
Jak mohu jako laik poznat „rizikové“ znaménko?
Za rizikové znaménko bychom měli považovat takové, které se mění v čase. Je třeba sledovat jeho velikost, barvu a tvar. Je zpravidla asymetrické, nepravidelně ohraničené, může být skvrnitě zbarvené, kdy se střídají různé odstíny hnědé až černé. Někdy může znaménko svědit či krvácet, a pozor, často bývá odlišné od ostatních znamének na těle. Proto je důležité samovyšetřování kůže – při novém nálezu či změně stávajících znamének byste raději měli navštívit dermatologa.
Jaké jsou možnosti léčby melanomu?
U počátečních stadií onemocnění je jednoznačně základní metodou chirurgický výkon – odstranění melanomu s bezpečnostním lemem zdravé kůže a histologické vyšetření. U pokročilejších stadií, kdy se melanom rozšířil do spádových lymfatických uzlin, můžeme po jejich chirurgickém odstranění pacientovi nabídnout roční zajištující léčbu. Tedy buď moderní imunoterapii ve formě kapaček, nebo u pacientů s mutací genu BRAF cílenou léčbu v tabletách. Obě metody ve studiích snížily riziko návratu onemocnění. Stejné léky také užíváme u pacientů s metastázami ve vzdálených orgánech. Samozřejmě k léčbě využíváme i další modality, jako je ozařování. Léčba je u každého pacienta volena individuálně podle jeho celkového stavu, rozsahu onemocnění, laboratorních parametrů, dalších chorob a přání pacienta.
Jaké jsou typy melanomů?
Melanom nejčastěji vzniká v kůži, to je asi 95 procent případů, méně časté jsou slizniční a oční melanomy. Kožní melanomy se pak dále dělí na další podjednotky, kdy nejčastější jsou povrchově se šířící maligní melanom a nodulární maligní melanom.
Vrací se tento typ nádoru? Bývá to běžné?
Bohužel ano, jak už jsem řekl v úvodu, melanom je nevyzpytatelné onemocnění. Riziko návratu onemocnění roste s jeho pokročilostí. Proto je zásadní prevence a odhalování melanomu v časných stadiích, kdy může samotný chirurgický výkon vést k trvalému vyléčení. Rizikoví pacienti, kteří již měli postižené spádové lymfatické uzliny, mohou po operaci podstoupit roční moderní zajištující léčbu. Ta sníží riziko návratu onemocnění, ale bohužel ne u všech. Proto jsou všichni pacienti po léčbě pod pravidelnou kontrolou odborníků – dermatologů a onkologů.
Jsou nějaké moderní metody v léčbě rakoviny kůže, a pokud ano, jaké?
Ano, jedná se o moderní imunoterapii, která má reaktivovat imunitní systém k boji proti nádoru. A pak jde o cílenou léčbu s BRAF a MEK inhibitory u pacientů s mutací genu BRAF, které blokují nitrobuněčnou signální dráhu a brání tak nekontrolovanému množení nádorových buněk. Obě léčebné metody přinesly doslova revoluci v léčbě melanomu a nebývalý úspěch imunoterapie nám otevřel novou cestu v léčbě dalších onkologických diagnóz. Bez imunoterapie si dnes už nedokážeme představit moderní léčbu například u nádorů plic či ledvin.