Pozor na aquaplaning. Pojišťovny mohou u některých nehod odmítnout zaplatit škodu

Letní období je kromě občasných teplot vysoko nad třicítkou typické také prudkými dešťovými srážkami, které dovedou zatopit nejen sklepy, ale také silnice včetně těch nejfrekventovanějších. Jev zvaný aquaplaning nastává v momentě, kdy drážky dezénu pneumatiky, které jsou určeny k odvádění vody do stran, již nezvládnou tuto vodu odklánět. Voda se pak dostane pod pneumatiku, která kvůli tomu ztratí přilnavost. Za vznik aquaplaningu nemůže pouze množství vody, velkou roli hraje také rychlost vozidla, hloubka dezénu pneumatiky a samozřejmě i kvalita pneumatiky, respektive její odolnost proti tomuto jevu.

Pojišťovny nemusí zaplatit „utopené“ vozidlo

Aquaplaningu se dá nejsnáze vyhnout vybočením mimo vyjeté koleje, ve kterých zjevně stojí voda. Pokud už auto začne plavat, je potřeba ubrat plyn, případně sešlápnout spojku. Prudké brzdění či zatočení je naopak krajně nevhodné a obvykle skončí havárií mimo vozovku. Pro takový případ je dobré vědět, že pojišťovna může krátit nebo i zcela odmítnout pojistné plnění, pokud se dodatečně zjistí, že vozidlo bylo ve špatném technickém stavu, například že mělo nepřiměřeně sjeté pneumatiky.

Ani v malé rychlosti se nepouštějte do větších zaplavených ploch, například v podjezdech či tunelech. Mnozí řidiči neodhadnou situaci, a přestože zjistí, že voda sahá do výšky dveří, snaží se pokračovat v jízdě. Hrozí pak především nasátí vody do motoru a s ním spojené fatální škody. Také v případě takovéhoto „utopení“ vozidla může pojišťovna krátit plnění, protože řidič zmíněné riziko podstoupil zcela vědomě. Pokud se tedy tímto způsobem dostanete do úzkých, je nutné okamžitě zastavit a vypnout motor, než dojde k nejhoršímu.

Krupobití se nedá ujet

Jízda v silné bouři je z mnoha důvodů velmi nepříjemná, ale nesnažte se ji zvládnout tím, že zrychlíte v naději, že z ní ujedete. Prudký déšť zhoršuje nejen stav vozovky, ale minimalizuje i viditelnost. Snadno dochází ke kolizím s vozidly jedoucími stejným směrem i v protisměru. Proto je v první řadě potřeba přizpůsobit rychlost stavu vozovky a přepnout světla z denního svícení na potkávací v duchu hesla „vidět a být viděn“.

Kroupy v případě nezpomalení rychlosti jízdy dokáží poškodit čelní sklo podobně jako kameny odlétávající od kol. Navíc pokud je intenzita krupobití vysoká, na silnici mohou zůstat i nánosy ledových kousků, což při větší rychlosti může v případě letních pneumatik způsobit pravý „zimní smyk“ s nedozírnými následky.

Určitě však nezastavujte auto přímo v jízdním pruhu ani pod mostem. Řidiči jedoucí za vámi by nemuseli zareagovat včas, čímž by mohla vzniknout mnohem vyšší škoda. Poškození čelního skla ledem je pojistnou událostí, za kterou většina pojišťoven poskytuje pojistné plnění z havarijního pojištění se standardně dohodnutou spoluúčastí. Pokud se však zjistí, že jste vědomě nepřizpůsobili jízdu stavu vozovky, opět hrozí krácení nebo úplné odmítnutí pojistného plnění.

Pozor na předměty padající shůry

Kromě krup může čelní sklo během bouřky zdemolovat i řada dalších předmětů letících vzduchem, zejména odtržené části větví ze stromů, uvolněné tašky ze střech, cihly z balkonů a podobně. Tyto smrtonosné projektily mohou snadno způsobit fatální neštěstí.

Pokud jde o havarijní pojištění, je v případě škod způsobených touto cestou nezbytné situaci především důkladně písemně i fotograficky zdokumentovat a ve zvláště těžkých případech přivolat policii. Zdokumentování poškození vozidla policií je nezbytné i tehdy, pokud škodu způsobil pád předmětu ze střechy či balkonu a vy neznáte vlastníka budovy nebo předmětného bytu nebo jste s ním neměli možnost sepsat škodní událost z jeho pojištění. Pokud si chcete škodu či spoluúčast uplatňovat od vlastníka budovy nebo bytu, je rovněž vhodné zajistit si svědky, kteří v případě potřeby dokážou, že vozidlo se nacházelo v momentě škody u předmětné budovy.