Práce z domova se podobá partnerskému vztahu na dálku, osobní kontakt chybí
Kvůli doporučené práci z domova se zásadně mění pracovní návyky mnohých z nás. Zdroj: Profimedia.cz
Bývalo dobrým zvykem ráno vstát, slušně se obléct a včas vyrazit do práce. Kvůli doporučené práci z domova se ale pracovní návyky zásadně mění. Budíček pět minut před začátkem ranní porady a sledování televize během vyřizování e-mailů může mnohým lidem vyhovovat. Někteří nadřízení by své zaměstnance za podobné chování v pracovní době nepochválili, jiní jsou naopak ochotní trochu zvolnit tempo. Řízení lidí z domova navíc může manažerům přinášet problémy třeba v komunikaci s podřízenými.
Home office si chválí třeba testing manažer z IT společnosti Inventi Filip Kadlec (28). „Tím, že vedu tým lidí, udělám víc práce doma než ve firmě. Když sedím u sebe v kanceláři a ostatní mě vidí, každou chvíli za mnou někdo chodí,“ vysvětluje Kadlec.
Čtěte také
Podobně práci z domova vnímá i marketingová specialistka pro Inventi Lenka Vimpelová (26). Ta si pochvaluje především možnost si ráno přispat. „Navíc ušetřím čas i peníze za dopravu a také výdaje za jídlo, protože doma si vařím, kdežto v práci jsem zvyklá chodit s kolegy na obědy do restaurace,“ říká Vimpelová. Stejně jako Kadlec má pocit, že doma udělá víc práce, protože bydlí sama a kromě kocoura ji při práci nikdo nevyrušuje.
O výhodách i nevýhodách on-line komunikace mluví personální ředitelka Eurosoftwaru Lenka Bělinová (32). „Někdy jsou on-line hovory rychlejší a věcnější než osobní setkání, protože si řekneme jen to nejdůležitější a schůzky se zbytečně netáhnou. Na druhou stranu spoustu lidí má vypnutou kameru i zvuk. Dělají u toho něco jiného a nevnímají tolik, jako kdyby seděli v zasedačce bez dalšího rozptýlení,“ vysvětluje Bělinová.
Těžké je udržet pozornost
Řada pracovníků se ale mimo obvyklé prostředí kanceláře nezvládá na povinnosti plně soustředit nebo doma nemá vhodné pracovní podmínky. „Chápu, že přítomnost partnera nebo dětí může od práce odvádět pozornost,“ říká Kadlec. Podle něj existují dvě skupiny lidí, jejichž výkonnost se při práci z domova liší. „Člověk, který nemá ještě tolik zkušeností, potřebuje, aby mu někdo práci zadával. Když nedostane jasné pokyny, nepracuje tak efektivně, jak by mohl. Zkušenější zaměstnanci jsou zvyklí si práci proaktivně hledat sami a pořád mají co dělat,“ míní Kadlec.
Personalista Václav Huček (39) z již zmiňované Inventi považuje za největší problém práce z on-line prostředí chybějící osobní kontakt. „U nových lidí je potíž dostat je na dálku do rozjetého projektu a zaškolit je,“ vysvětluje Huček. Jak sám říká, je velký rozdíl, jestli nováčka přivede osobně do kanceláře, představí mu nové kolegy a šéfa, nebo jestli ho pouze provede hodinovým on-line školením. „Kolikrát se nový spolupracovník raději ani nezeptá, když mu doma něco nefunguje, protože by musel obvolávat zatím neznámé kolegy,“ popisuje problém Huček.
Osobní kontakt je pro práci v týmu nenahraditelný
Mezilidské vztahy podle něj kvůli práci z domova trpí, což má přímý dopad nejen na funkci jednotlivých týmů, ale i na chod celého podniku. „V momentě, kdy jsou lidé delší dobu pryč od svých kolegů, pouto mezi zaměstnanci a firmou povoluje. To je stejné jako ve vztahu na dálku. Chvilku může fungovat, ale časem spousta věcí vyšumí, jednotlivci pak nemusí být tolik loajální,“ míní Huček. Lidé podle něho ztrácí pocit, že jsou součástí podniku, a je pro ně mnohem jednodušší dát výpověď. „Přitom my je potřebujeme pořád stejně,“ dodává personalista.
Hučkovy názory potvrzuje i jeho kolegyně Iryna Deketová (24), která v Inventi pracuje jako náborářka. „Pro personalisty zůstává otázkou, jak si kvalitní lidi ve firmě udržet. Nemůžeme pořádat teambuildingy a firemní večírky, na kterých bychom se všichni scházeli, bavili se po práci a zároveň utužovali zdravé profesní vztahy,“ vysvětluje Deketová. Navíc je podle jejích slov snazší dozvědět se o některých záležitostech v kuchyňce než na oficiální schůzce s nadřízeným. „Lidé se pochopitelně spíše uvolní během nezávazné konverzace u kávy nebo na obědě s kolegy,“ dodává Deketová.
Takzvané small talks, jak se říká nezávazným konverzacím mezi kolegy, chybí i Bělinové. „To v psané podobě moc nejde. Psali jsme s kolegy během první vlny na jaře zaměstnancům, abychom se dozvěděli, jak zvládají práci z domova. Ale přišlo nám, že je to spíše otravuje. Snažili se doma pracovat a my jsme je rušili,“ dodává Bělinová.
Text je součástí mediálního projektu Generace 20 studentek a studentů Vyšší odborné školy publicistiky ve spolupráci se CNN Prima NEWS.
Čtěte také
