Praha byty stavět nemá, vedou ji aktivisté, říká Urban z SPD. Překvapil, s kým by vládl
Praha by sama o sobě byty rozhodně stavět neměla, mohla by tu vzniknout šedá zóna, prohlásil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS lídr SPD v hlavním městě a zastupitel Milan Urban. Politik také bědoval, že Praze vládnou aktivisté, a překvapil, když do výčtu stran, se kterými by byl ochotný v české metropoli vládnout, zahrnul i ODS a STAN.
Praha je dlouhodobě baštou pravicových a liberálních stran. Jak to vy jako SPD chcete změnit?
Nemám rád dělení na levici a pravici. Beru to tak, že SPD chce hájit zájmy Pražanů v konzervativních tématech, ale se sociálním podtextem. Pro nás je důležité, aby Pražané měli kde bydlet, aby bylo postaráno o seniory, aby byl dostatek míst ve školách, aby lidé nestáli zbytečně v kolonách a aby mohli využívat veškeré volnočasové aktivity. To znamená, aby Pražané měli rádi Prahu jako místo, kde žijí, kde vychovávají děti, kde pracují. A to jde napříč spektrem levice a pravice.
ČTĚTE TAKÉ: Jak Praha vybředne z krize bydlení? Kandidáti slibují vyšší daň i méně papírování
To jste mi vyjmenoval témata, já se ale spíše ptal na to, jak chcete oslovit voliče. V minulých volbách jste získali 5,17 procenta hlasů, stačilo to jen těsně. Co se změnilo? Cítíte nějakou změnu nálad v Praze?
Cítíme změnu nálad i větší podporu a chceme obhájit naše tři mandáty, ideálně mít čtyři, případně více. A ta změna je v tom, že tady v Praze víceméně osm let vládnou aktivisté – tedy Piráti, Praha sobě a svým způsobem i STAN, který jim v tom napomáhá. Součástí koalice je bohužel i Spolu.
Současný primátor Svoboda se během kampaně vymezoval proti panu Hřibovi, ale nakonec se domluvili na koalici a říkali, že je to na bázi vládní koalice a že to pro Prahu bude mít velký přínos. Nemělo to žádný přínos. Chceme ukončit tyto experimenty. Piráti tady rozjeli třeba program Housing First a začali navážet nepřizpůsobivé z celé republiky do Prahy…
K Housing First se ještě dostaneme. Pojďme se nyní věnovat obecně bydlení: jak ho v Praze chcete řešit? Od politiků a političek totiž už dlouho slýcháme, že je to problém.
Já jsem profesí architekt, plánovací konzultant. V mezinárodních firmách jsem jakožto architekt pracoval různě po světě. Chci uplatnit, co znám ze světa – ať už z Německa, Velké Británie nebo Emirátů. Zaprvé jde o ten program Housing First, který dopadl tak, že má Praha tři tisíce vybydlených bytů.
Já jsem viděl, že jste to psal i na svém Facebooku. Z veřejně dostupných zdrojů se mi ale to číslo tři tisíce nepodařilo ověřit. Odkud ta data čerpáte?
Čerpáme z dat jednotlivých městských částí.
Tři tisíce bytů z interní analýzy
Ta data ale tedy nejsou veřejná.
Nejsou veřejná. My jsme si to zjišťovali v rámci terénu. Jedná se o to, že město má řádově 34 tisíc bytů. A tyto, řekněme, tři tisíce bytů, přibližně 10 procent bytového fondu, jsou de facto vybydlené bytové jednotky.
Dobrá, ale ta data není možné z veřejně dostupných zdrojů ověřit. Nikdo pak tedy není schopen potvrdit, že jsou v Praze opravdu tři tisíce bytů, které jsou „vybydlené“ přímo v důsledku projektu Housing First.
Ano, ale tady nejde o to, jestli je to 3 000 nebo 2 800, ale jedná se o tento fakt, který tu je. A co jsem si zjišťoval třeba i u starostů různých městských částí, tak ty samotné městské části nemají investice navíc, aby tyto vybydlené jednotky renovovaly. Takže my říkáme: Pojďme si to vzít na starost jako magistrát, my ty byty urychleně opravíme a přidělíme je potřebným.
Mě by zajímalo, jestli se dá k těm datům, která hovoří o třech tisících vybydlených bytech, dostat.
Já vám říkám toto číslo. Jestli je to přesné, nebo je to několik set plus minus…
Ale vy mluvíte konkrétně o třech tisících „vybydlených“ bytech a tvrdíte, že je to 10 procent z celého bytového fondu.
Ano, bylo by to skoro 10 procent. Jde o to, že tento projekt běží dál a má tyto negativní dopady. V těch lokalitách stoupla kriminalita, nelibě to nesou i obyvatelé, kteří tam žijí. Od nich máme informace, jakých lokalit se to týká. Je to nejen Černý Most, ale i Praha 10 a další čtvrti. A z toho jsme si víceméně poskládali, o kolik bytových jednotek se ve skutečnosti může jednat. Je to, řekněme, naše interní analýza.
Čtěte také
Dobře, vy ale tedy veřejně mluvíte o třech tisících.
Ano, ano.
Co s tím programem Housing First tedy? Co by se s ním podle vás mělo stát?
Já bych byl rád, kdybychom jej zrušili a měli normální přidělování sociálních bytů bodovým systémem. Ten by se poupravil, aby lidé, ať už to jsou matky samoživitelky, senioři ve hmotné nouzi nebo rodiny v sociální nevýhodě, měli možnost na tyto bytové jednotky dosáhnout.
Když ale program Housing First zrušíte, co bude s těmito lidmi bez domova? Neznamená to, že místo toho, aby tito lidé dostali šanci v bytě, budou potom způsobovat problémy venku – běžným Pražanům, o kterých říkáte, že se jich zastáváte?
Já vám rozumím. Já to vnímám jako sociální problém, samozřejmě. Ale tady byla taková naivní představa, že když těmto lidem, kteří jsou zvyklí na určitý styl života, přidělíte okamžitě byt, tak naprosto změní svůj životní styl. Ale to nejde rychle. My říkáme, ať se tyto byty nabízí jako standardní sociální byty slušným lidem, kteří jsou v nouzi. A pro tyto lidi, kteří jsou bezdomovci, jsou tu jiné sociální programy.
Housing First je ale podle dostupných dat v zahraničí i v Česku poměrně úspěšné. Vy jste zmínil, že někdo někomu dá byt a ten člověk je pak ponechán napospas, ale s tím ubytovaným následně pracují sociální pracovníci. Samozřejmě záleží na tom, jak si to dané město nastaví.
Má to svoje limity a nedostatky, jinak bychom neměli všechny ty negativní informace od občanů, kteří tyto lidi mají za sousedy. My chceme pomoci k řešení, aby to nemělo negativní dopady na komunity, které tam už jsou. Ale jak říkám, je to komplexní problém, který se dá řešit jiným způsobem.
Co místo Housing First?
Jakým způsobem byste tedy bezdomovectví řešil?
Jak jsem říkal, jsou sociální programy, díky kterým se tito lidé mohou postupně integrovat do života. Máme ubytovny, sociální zařízení, kde si lidé mohou postupně zvykat na jiné podmínky a mít tam mnohem větší podporu těch terénních pracovníků.
Předpokládám ale, že i kdyby se vám podařilo Housing First zrušit, bytovou situaci v Praze to nevyřeší. V pořízení vlastního bydlení je Praha třetí nejhorší v Evropě. Co s tím?
Zaprvé, už tu byly pokusy upravit družstevní výstavbu, ale úplně se to nepovedlo. Je na to zapotřebí ještě legislativní úprava. Město má dostatek pozemků. V družstvech budou jako podílníci hlavní město a standardní družstevníci. A my věříme, že když do toho bude město vkládat své pozemky, tak se podaří cenu těchto družstevních bytů snížit na dostupnou úroveň.
Zadruhé, mě se lidé často ptají, jestli by mělo město stavět samo o sobě. Já říkám, že by rozhodně město stavět nemělo, protože by bohužel zase vznikala nějaká nová šedá zóna. Dá se to řešit jinak, rychle, optimálně s nižšími náklady. Zaměřil bych se na to, aby v rámci plánovacích smluv a kontribucí developer předával bytové jednotky městu (namísto příspěvku na infrastrukturu, by developer dal městu určitý počet bytů k využití, pozn red.). Místo toho, aby město stavělo samo o sobě, bych toto navýšil. Jsou na to příklady ze zahraničí – Amsterdam, Barcelona, Hamburk. Město by nestavělo samo, ale nechalo by si byty stavět developery.
Někteří by možná namítli, že zvýšením kontribucí se sníží zisk developera, a ten si to může kompenzovat ve vyšší ceně bydlení. Toho se neobáváte?
Ne, ne, ne. Já to nemyslím tak, že se navýší kontribuce. To navrhovali Piráti. Metodika výpočtu je daná, ale ty kontribuce nyní směřují do technické infrastruktury. A já říkám, že by tu naopak mělo více budovat město a kontribuce by měly být směřovány na byty.
Čtěte také
Ani tak se nebojíte, že by to mohlo zvýšit konečnou cenu bydlení?
Ne, ta suma kontribucí zůstane stejná.
Stačily by tyto byty ke snížení lokálních cen? Můžeme se vůbec bavit o pokrytí poptávky po městských bytech?
Říká se, že v Praze chybí 100 tisíc bytů. Já spíš říkám, že chybí 20 tisíc sociálních a 60 tisíc dostupných bytů. Tady se říká, že by město mělo stavět byty. Já říkám, že realizace ze strany města bude mnohem dražší, protože cokoli, co dělá město, minimálně za posledních osm let, je minimálně dvakrát dražší, než kdyby to dělaly komerční společnosti. Pokud budou stavět komerční developeři svými metodami, ta bytová jednotka bude stát mnohem méně, než kdyby to dělalo město.
Myslíte si, že tím byste mohli současnou bytovou situaci zkrotit?
Potřebu sociálních bytů bychom tím uspokojili. Co by zkrotilo ceny? Dá se říci, že ceny nemovitostí byly uměle šroubovány nahoru faktory, ke kterým by normálně nemělo dojít. Příliš dlouho tady trvá stavební povolení. My jsme na výboru pro územní rozvoj schvalovali změny, které byly na stole 15 let. To je neskutečné.
Teď už je v platnosti Metropolitní plán. Očekáváte nějaké zlepšení?
Metropolitní plán dal předpoklady pro plánování. Mluví se o tom, že umožní výstavbu až 350 tisíc bytů v rozvojových územích, zejména na brownfieldech. Já vidím velký potenciál ještě ve stavění do výšky, třeba na těch brownfieldech, na dopravních uzlech a stanicích metra, zkrátka tam, kde je to možné. Když postavíte tři pětipodlažní domy vedle sebe, tak máte tři plochy střech, máte trojnásobek chodníků, než když uděláte jednu patnáctipodlažní budovu. Pak samozřejmě doufám, že současná vláda tady nebude aplikovat ETS 2. To by zásadním způsobem prodražilo výstavbu.
Jiná regulace, než chtějí Piráti
To je ale asi něco, co z Prahy ovlivnit nedokážete. Pojďme se pobavit ještě o fenoménu krátkodobého ubytování na platformách, jako je Airbnb. Jeho regulaci prosazují například Piráti, jak to vnímáte vy? Je třeba regulovat, nebo se ani na tomhle neshodnete?
Já to navrhuji regulovat jinak než oni. Aby tam, kde jsou bytové domy, muselo ten krátkodobý pronájem nejprve majiteli odsouhlasit společenství vlastníků.
Podobně to nedávno začalo fungovat v Chorvatsku.
Ano, a také říkám, že by se měl zvýšit turistický poplatek za pobyt v Praze. No a Piráti to chtějí řešit tím, že zavedou extra daně na investiční byty a tak dále.
Ale to je věc, která se nerozhoduje na pražském zastupitelstvu, nýbrž v Poslanecké sněmovně. Rozumím tomu tedy tak, že ostřejší regulaci typu zdanění investičních bytů, kterou je třeba prosadit ve Sněmovně, vy nepodporujete?
Ne. Já podporuju jiné způsoby. Třeba ve Velké Británii se to dělá tak, že když máte v domě byt pronajatý přes Airbnb, tak už to není objekt pro bydlení, ale je to ubytování. Na to máte jinou kolaudaci, jiné požární normy, únikové normy. Jde o to, aby se doopravdy důsledně vyžadovalo, aby byt, který je pronajímán, splňoval předpoklady ubytovací jednotky. To znamená vyšší náklady pro majitele, a to už si hodně lidí rozmyslí, že se jim to nevyplatí.
Čtěte také
Vrátíme se obloukem tam, kde jsme začali, a sice ke komunálním volbám. Jaký výsledek by pro vás znamenal úspěch?
My chceme minimálně obhájit naše současné tři zastupitele, ideálně získat více. Rádi bychom se podíleli na řízení města, tedy byli součástí koalice.
A s kým byste v ní chtěli usednout? Dá se očekávat angažmá po vzoru vládní koalice, tedy spolupráce s hnutím ANO a Motoristy?
Vycházelo by to logicky. Z mých vystoupení určitě víte, že bych rozhodně nešel do koalice s Piráty nebo Prahou sobě. I STAN vnímám kriticky, protože s sebou ještě stále vláčí Dozimetr. Musí udělat nějakou vlastní sebereflexi. Ale beru to tak, že nakonec i ve STANu, ale i v ostatních stranách jsou rozumní lidé, které vnímám jako Pražany, kteří mají zájem na tom, aby se Praha rozvíjela.
Beru to i ze své profese plánovacího konzultanta a architekta. My jsme vždycky takoví sjednotitelé kolem kulatého stolu a musíme hledat řešení. Byl bych rád, kdyby to šlo napříč stranami, kromě Pirátů a Prahy sobě.
Mluvíte tedy i o politicích třeba z ODS, TOP 09 nebo případně hnutí STAN, kdyby u nich nastala ta sebereflexe, o které jste mluvil.
Ano, ano. Říkám, že jsou jednotlivci, kteří mají logické závěry a chtějí město rozvíjet. Musíme najít společnou notu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Svěřit Pirátům dopravu byla chyba, říká Portlík. Slíbit Pražanům okružní metro je populismus
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě. (Michael.Cardal@iprima.cz)
