Dočkáme se v Česku bílých Vánoc, nebo budou jako obvykle na blátě s teplotami připomínajícími jarní měsíce? Český hydrometeorologický ústav připravil mapu, ze které lze zjistit, jaká je pravděpodobnost, že v některém z krajských měst bude na Štědrý den sněhová pokrývka. Podívejte se, kdo má největší šanci prožít kouzlo bílých vánočních svátků.
Přehled vychází z dat získaných po roce 2000. Za „bílé" se považují ty svátky, kdy v čase měření sněhu, tedy od 7. hodiny ranní, ležela centimetrová souvislá sněhová pokrývka, a to buď 24. prosince, nebo 25. prosince.
ČTĚTE TAKÉ: Vánoce na blátě, předpovídá meteoroložka. Dorazila obleva, s táním sněhu hrozí povodně
Zda budou Vánoce na sněhu, je dáno zejména nadmořskou výškou. V oblastech, jako jsou východní Polabí, jižní Morava, jihozápadní Plzeňsko, okolí Prahy nebo České Budějovice, je pravděpodobnost bílých Vánoc nižší než 20 procent.
Ve středních polohách se pravděpodobnost zvyšuje na hodnoty mezi 30 a 40 procenty. Ve vyšších polohách zhruba 600 až 800 metrů nad mořem se šance na zasněženou romantiku zvyšuje a pohybuje se kolem 40 až 6procent. Na horách, tedy v polohách nad 1 000 metrů nad mořem, pravděpodobnost sněhové pokrývky přesahuje zpravidla 80 %, na hřebenech pohraničních hor i 90 procent.
Pravděpodobnost bílých Vánoc v krajských městech
- Liberec – kolem 60 %
- Karlovy Vary – 30 až 40 %
- Jihlava – 30 až 40 %
- Zlín – 30 až 40 %
- Ostrava – kolem 30 %
- Ústí nad Labem – kolem 30 %
- Olomouc – 20 až 30 %
- Brno – 20 až 30 %
- České Budějovice – do 20 %
- Praha – do 20 %
- Pardubice – do 20 %
- Hradec Králové – do 20 %
- Plzeň – do 20 %
Předchozí roky
Od roku 2008 neklesla průměrná denní teplota vzduchu na území ČR na Štědrý den pod 0 °C. Nejteplejší Štědrý den v historii byl na území ČR zaznamenán v roce 1980 s průměrnou teplotou vzduchu 6,4 °C. Druhý nejteplejší Štědrý den byl ten loňský s průměrnou teplotou 6,1 °C.
Naopak nejchladněji dle průměrné denní teploty vzduchu na území Česka bylo v letech 1961 a 1962 s průměrnou teplotou −14,9 a −12,5 °C. Nejchladnější Štědré dny v posledních 30 letech byly zaznamenány roku 1996 a 2003 s průměrnou teplotou −10,6 a −10,3 °C.
Nejvíce sněhu na Štědrý den leželo na našem území v roce 1981. Maximální výšku sněhové pokrývky v tomto roce, 194 cm, zaznamenala stanice na nejvyšším vrcholu Jeseníků Praděd. Stanice Labská bouda v Krkonoších tehdy hlásila 171 centimetrů. V Beskydech bylo nejvíce sněhu tradičně na Lysé hoře a to 174 cm. Krušnohorský Klínovec zaznamenal 142 cm a na Šumavě na Filipově Huti naměřili 164 cm. Ostrava zaznamenala celkovou výšku sněhové pokrývky 31 cm, Brno 20 cm a Liberec dokonce 40 cm. Ale například na stanici Praha, Karlov ležely pouze čtyři centietry sněhu. V Praze bylo nejvíce sněhu na Štědrý den v roce 1969, a to 29 cm.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jak bude na Vánoce? Meteorologové už mají jasno. Do svátků nás překvapí vysoké teploty