Padne v pondělí francouzská vláda? Analýzy říkají, že ano. Zemi čekají rozsáhlé demonstrace
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Francouzskou vládu čeká v pondělí hlasování o důvěře.
Podle analýz hlasování spíše neustojí.
Hlavním předmětem kritiky se stal návrh státního rozpočtu.
Bayrou je mezi Francouzi rekordně neoblíbeným premiérem, podporu mu vyjadřuje jen 19 procent lidí.
Hrozí Francii návrat protestů podobných „žlutým vestám“?
V pondělí odpoledne čeká vládu francouzského premiéra Françoise Bayroua hlasování o důvěře, které podle předpovědí analýz zřejmě neustojí. Hlavním důvodem je úsporný návrh rozpočtu, v pozadí nicméně stojí mnohem hlubší problém. Tím je nedůvěra francouzské veřejnosti v politickou reprezentaci. Zemí má ve středu otřást také první vlna ohlášených demonstrací.
Francie čelí další politické krizi. V průběhu pondělního odpoledne se François Bayrou zřejmě stane čtvrtým premiérem, který odejde z úřadu po mimořádně krátké době.
ČTĚTE TAKÉ: Obří monstrum spustí provoz. Megastavba na Nilu vyvolává znepokojení, zařadí se mezi největší
Postup stanovený ve francouzské ústavě klade všem členům parlamentu jasnou otázku: Mají důvěru v Bayrouovu vládu, že bude řídit politiku národa? Osud Bayroua tak nyní závisí na členech Assemblée Nationale, kteří by v případě neúspěchu stvrdili další pád vlády a ještě více oslabili pozici prezidenta Emmanuela Macrona, píše CNN.
Francouzský premiér François Bayrou gestikuluje během interpelací vlády v Národním shromáždění, dolní komoře francouzského parlamentu, 8. 7. 2025. Zdroj: Profimedia, Sipa Press
Tomu, že je pravděpodobnější pád vlády než její pokračování, napovídá podle deníku Le Monde jednoduchý součet hlasů parlamentních stran.
Čtyři levicové skupiny a krajně pravicová strana Národní sdružení, které dohromady disponují 315 křesly (55 procent) z celkových 574 obsazených křesel, již dříve oznámily, že budou hlasovat proti vládě. Pokud se mezi jejich členy nenajdou přeběhlíci, kteří nebudou hlasovat podle not svého vedení, je osud současného premiéra zpečetěn.
Proč má vláda potíže? Rozpočet
Hlavní příčinou, proč by mohla po pouhých devíti měsících Bayrouova vláda padnout, je jeho boj za vyrovnaný státní rozpočet.
Nepopulární plán současného premiéra na snížení dluhu ve výši 44 miliard eur (přes bilion korun) zahrnoval zrušení dvou státních svátků i zmrazení většiny výdajů na sociální zabezpečení. Byl ale odmítnut v podstatě napříč politickými stranami.
Stejná otázka navíc odsoudila k neúspěchu jeho předchůdce Michela Barniera.
V průběhu minulého týdne uvedl francouzský ministr financí Éric Lombard pro Financial Times, že pokud bude Bayrou příští týden svržen, bude vláda muset od plánů na snížení rozpočtového deficitu upustit. Lombard podle svých slov stále doufá, že Bayrou hlasování ustojí. Návrh rozpočtu by se podle něj mělo tak jako tak povést schválit do konce roku.
Nejméně populární premiér
Dalším důvodem je samotné zvolení Bayroua do čela vlády, jak poznamenává ve své analýze list The Guardian.
Na post premiéra jej jmenoval prezident Emmanuel Macron. Tomu sice jako hlavnímu představiteli prezidentské republiky připadá ve Francii nejsilnější slovo, nicméně bez spolupráce parlamentu není schopen prosazovat jakékoliv zákony.
Po loňském fatálním neúspěchu jeho strany v evropských volbách přistoupil Macron k ohlášení předčasných voleb, čímž se pokusil proměnit rozložení sil v parlamentu ve svůj prospěch. Učinil tak ale v době zásadního vzestupu krajní pravice v čele s Marií Le Penovou. Namísto středového parlamentu blízkého Macronovým pozicím tak obsadilo jeho lavice více názorově protichůdných uskupení. Významný počet křesel totiž připadl nejen krajní pravici, ale také krajní levici na druhé straně politického spektra.
Francouzský premiér François Bayrou odchází po týdenním zasedání vlády, rady ministrů. Prezidentský palác Elysee v Paříži, Francie, 27. srpna 2025. Zdroj: Profimedia, Sipa Press, JEANNE ACCORSINI
Macron si však – v souladu s výsledkem voleb – nevybral premiéra ani z radikálně levicové La France Insoumise, ani z Národního sdružení Le Penové, které byly zastoupené nejvíce, poznamenává The Guardian. Namísto toho zvolil Michela Barniera z tradiční pravice, Les Républicains, jehož strana získala jen nízkou podporu. Vláda tak byla sestavena ze směsice Macronových oslabených a nepopulárních centristů a malé tradiční pravice a následně pokračovala pod vedením Bayroua. Stala se symbolem předání moci těm, kteří skončili na posledním místě.
Volební účast v loňském roce byla nejvyšší za poslední desetiletí, ale lidé měli podle The Guardianu pocit, že výsledek voleb se do složení vlády fakticky nepropsal.
Nízká podpora Bayrouovy strany se propisuje i do posledních průzkumů veřejného mínění. Podle těch je současný premiér rekordně neoblíbený. Podle dat společnosti Ipsos z konce minulého měsíce ho příznivě hodnotilo pouze 19 procent respondentů.
Přízrak žlutých vest
Dalším důkazem vzteku, který ve Francouzích od loňských voleb zůstává, je také ohlášená demonstrace hnutí Block Everything (Zablokujte všechno). Ta je plánovaná již na tuto středu.
Na svých webových stránkách hnutí podle deníku France24 uvedlo celou řadu požadavků – včetně masivních investic do veřejných služeb, ukončení propouštění a zachování všech státních svátků. Jsou tak striktně namířené proti Bayrouovým návrhům na konsolidaci rozpočtu.
Graffiti s nápisem „10. září Zablokujme všechno“ namalované na zdi kolem staveniště podél řeky Garonne v Bordeaux v jihozápadní Francii, 25. srpna 2025. Zdroj: AFP, Profimedia, Christophe ARCHAMBAULT
Hlavním heslem hnutí je „Bojkot, neposlušnost a solidarita“. Podle francouzského deníku Le Parisien jde o občanské sdružení se zhruba 20 organizátory, kteří se označují za nezávislé na politických stranách a odborech. Na sociální síti X, TikToku, Telegramu i Facebooku se jeho výzva rychle rozšířila pomocí příspěvků s hashtagy #10septembre2025 nebo #10septembre, píše deník France24.
Očekává se, že protest by mohl přinést zablokované silnice i podniky. V dalších týdnech na tuto demonstraci mají navázat stávky nemocničního personálu i odbory železničářů.
Nad Elysejským palácem se tak znovu vznáší hrozba možného návratu protestního hnutí žlutých vest z roku 2018 nebo protestů proti zvýšení důchodového věku v roce 2023.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Věstonická Venuše: Zcela nahá a přesto tajemná. Symbol ženské krásy objevili před 100 lety
Vystudovala bohemistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově. První novinářské zkušenosti získala v redakci webu Euractiv, kde se věnovala evropské politice. O volném čase ráda chalupaří, sportuje nebo čte. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupila v březnu 2025.
