Nové vyhlášení nouzového stavu je podle právníků protiústavní. Zdroj: ČTK
Nové vyhlášení nouzového stavu na základě žádosti hejtmanů na 14 dní v celé ČR je podle ústavního právníka Jana Wintra protiústavní. Fakticky jde podle něj stále o pokračování dosavadního nouzového stavu, které Sněmovna tento týden odmítla. To, že o nouzový stav nyní požádali hejtmani a že ho vláda vyhlásila na 14 dnů, podle Wintra na situaci nic nemění. Za protiústavní považuje krok vlády i odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál. Podle politologa Josefa Mlejnka z Univerzity Karlovy jde ovšem o nejméně špatné řešení ze všech špatných, která jsou k dispozici.
Vláda o vyhlášení nového nouzového stavu rozhodla dnes, potrvá do 28. února. Začne o dnešní půlnoci, a naváže tak na dosavadní nouzový stav, který ve stejnou dobu skončí. Premiér Andrej Babiš (ANO) zároveň avizoval, že se bude snažit přesvědčit Sněmovnu o nutnosti prodloužení stavu nouze i po 14 dnech. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dodala, že kabinet vychází z názorů právníků ministerstev vnitra, zdravotnictví a financí. Rozhodnutí o nouzovém stavu od pondělí se podle ní opírá o žádost hejtmanů, tedy jinou skutkovou situaci než dosavadní nouzový stav.
Nový nouzový stav je protiústavní, tvrdí Vystrčil. Shání podpisy pro podání stížnosti
Vyhlášení nouzového stavu hned po čtvrtečním nesouhlasu Sněmovny je protiústavní. Uvedl to předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v nedělním otevřeném dopise vládě. Týká se to podle něj i případu, kdy o nouzový stav požádají hejtmani. Premiér Andrej Babiš (ANO) jeho výtky odmítl.
Wintr ale trvá na tom, že dnes vyhlášený nouzový stav je fakticky jen pokračováním stavu nouze, které Sněmovna ve čtvrtek odmítla. „Myslím si, že je to evidentně protiústavní,“ řekl. Podle ústavního zákona o bezpečnosti může vláda vyhlásit nouzový stav na 30 dnů a pak ho prodloužit se souhlasem Sněmovny. Tím, že vláda vyhlásila nový nouzový stav v návaznosti na dosavadní, podle Wintra odstranila pojistku, kterou v tom Sněmovna představuje.
Postup vlády podle něj ignoruje ústavní zákon i v tom, že se hovoří o 14 dnech. „Kdyby vláda trvala na tom, že vyhlašuje nouzový stav nový, platí, že ho může vyhlásit maximálně na 30 dnů a na prodloužení nad 30 dnů potřebuje souhlas Poslanecké sněmovny čili chodit po 14 dnech do Sněmovny pro nějaký souhlas nemá žádnou oporu v ústavním zákonu o bezpečnosti,“ vysvětlil. Dodal, že nouzový stav může kdykoli ukončit vláda nebo Sněmovna svým hlasováním.
Nejméně špatné řešení ze všech špatných
Žádnou zásadní roli v ústavním zákonu podle Wintra nehrají ani hejtmani. „Zákon sice říká, že pokud hejtman dojde k závěru, že nezvládá situaci řešit stavem nebezpečí, může požádat o prodloužení nouzového stavu, ale mrzí mě, že se tu podařilo některým politikům vyvolat ve veřejnosti mylný dojem, že je možné nouzový stav opírat o souhlas hejtmanů,“ řekl. Zdůraznil, že nouzový stav je vztahem jen mezi vládou a Sněmovnou.
Za protiústavní označil opětovné vyhlášení stavu nouze hned po nesouhlasu Sněmovny i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podobný názor vyjádřil v pátek ústavní právník Jan Kysela. Advokát Dostál na Twitteru podpořil názory Wintra, Kysely i Vystrčila. Nouzový stav opět vyhlášený vládou sice bude formálně platit, ale jeho rozpor s ústavním zákonem je poměrně zjevný, takže jeho vymáhání bude chaos, uvedl. Politolog Mlejnek pak označil vyhlášení nového nouzového stavu na žádost hejtmanů za nejméně špatné řešení ze všech špatných, která jsou k dispozici.
