Zoo Praha jednotlivé tučňáky rozpoznává pomocí teček na jejich bříškách. Každý z tučňáků má tuto kresbu originální. Zdroj: Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Na červeném seznamu IUCN je jeho druh veden jako zranitelný, pokud se podmínky, v nichž přežívá, nezmění, hrozí mu vyhnutí. Řeč je o tučňáku Humboldtově, jehož novým přírůstkem se teď pyšní pražská zoo. Před měsícem se jednomu z párů vylíhlo mládě.
Na červeném seznamu IUCN je jeho druh veden jako zranitelný, pokud se podmínky, v nichž přežívá, nezmění, hrozí mu vyhnutí. Řeč je o tučňáku Humboldtově, jehož novým přírůstkem se teď pyšní pražská zoo. Před měsícem se jednomu z párů vylíhlo mládě.
V současné době je mládě v noře, kde se o něj rodiče starají – zahřívají ho a krmí natrávenými rybami. „Ze začátku jde o takovou jemnou rybí kaši, ve které se postupně, jak mládě poroste, začnou objevovat kousky ryb. Po pár měsících života mláděti přestane kaše stačit, a tak mu rodiče začnou vyvrhovat celé ryby přímo do zobáku,“ popsal vrchní chovatel tučňáků Jakub Mezei.
V noře by mělo mládě zůstat ještě měsíc, pak ho čeká průzkum vnitřní expozice, později také venkovního výběhu. Po celou dobu jej budou chránit rodiče, to kvůli případným útokům ostatních tučňáků. Za několik měsíců čeká mladého tučňáka dvoutýdenní „soustředění“, během kterého ho ošetřovatelé budou učit brát si potravu z jejich rukou. Což je potřebné pro to, aby měli přehled o množství ryb, které každý tučňák dostal a také v případě potřeby podání léků.
Populace tučňáků ve světě doplácí na klimatické změny a lidskou činnost, řada druhů je proto na seznamu ohrožených živočichů. Podle vědců hrozí stejný osud a následné vyhynutí i tučňákům císařským kvůli tání ledu v Antarktidě. Právě led jim totiž skýtá prostor, kde vznikají kolonie tučňáků císařských a kde přichází na svět jejich mláďata.
Zda je nejmladší pražský tučňák samec, či samice pražská zoo zjistí za pár měsíců pomocí rozboru DNA z peří nebo krve. Zdroj: Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
