Německo není větší hrozbou než Rusko. Vondráček za SPD objasnil třaskavý příspěvek Svobodných
Neříkám, že Německo je bezprostřední hrozba. Stoprocentně se ale nemůžete spolehnout ani na své spojence. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl poslanec za SPD a předseda Svobodných Libor Vondráček, když reagoval na kritiku, kterou vyvolalo úterní prohlášení jeho strany pojednávající o údajné německé hrozbě. Vondráček připustil, že zmíněný příspěvek vyzněl zbytečně alarmujícím způsobem. „Nemyslím si, že by Německo bylo větší hrozbou než Rusko,“ dodal. Rovněž se rozpovídal i o otázce Benešových dekretů a sudetských Němců.
REPORTÁŽ: Sudeťáci chtějí silného lídra. Babiš místy získal až 66 procent
Slezské Pavlovice, to je bohem (i všemi ostatními) zapomenutá vesnice u polských hranic v okrese Bruntál, ve které je třetina obyvatel v exekuci. Ještě dlouho po sametové revoluci tu volby vyhrávala KSČM, přičemž letos zde očekávali komunistický comeback. Omyl. Obec má 140 voličů a ti dali extrémní počet hlasů ANO (66 %) a až s velkým odstupem Motoristům (16 %) a SPD (9 %). Ostatní politiky tam vyautovali, přičemž obdobně volil venkov v mnoha regionech někdejších Sudet. Co k takovým výsledkům vedlo, to týden po volbách rekapituloval reportér CNN Prima NEWS přímo v pohraničí.
Putinův Donbas jako Hitlerovy Sudety. Svět se bojí opakování Mnichova, které vyústí ve válku
Snahy ruského mocnáře Vladimira Putina získat pro sebe při jednání o konci války s Ukrajinou celý Donbas připomínají jiné obdobné uzmutí území. Před 2. světovou válkou toužil nacistický diktátor Německa Adolf Hitler po československém pohraničí – Sudetech. Oba autoritářští vládci slibovali, že pokud dostanou, co chtějí, tak dále nezaútočí. Stejně tak Donbas připomíná Sudety díky tomu, kdo jej obývá a co se na něm nachází.
SPÁLENÁ ZEMĚ: Pomoc psychologa potřebuje drtivá většina Ukrajinců. Nejhůře jsou na tom zajatci
Válka se neodehrává pouze na území Ukrajiny, ale také v hlavách tamních obyvatel a obránců. Zcela nejhůře jsou na tom právě vojáci a zejména pak ti, kteří prošli ruským zajetím. Právě o tématu psychiky Ukrajinců a jejich duševního zdraví ve válce je nový díl podcastu Spálená země, ve kterém se zahraniční redaktor CNN Prima NEWS Tomáš Kačmár ptá vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného. Jak Ukrajinci vedou svoji válku v duši?
SPÁLENÁ ZEMĚ: Válka jako byznys i nové Sudety. Kolik bude stát rekonstrukce Ukrajiny?
Kolik bude stát rekonstrukce Ukrajiny? To je hlavní téma nového dílu podcastu Spálená země, ve kterém spolu mluvili vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný a zahraniční redaktor CNN Prima NEWS Tomáš Kačmár. Kromě toho se bavili o rozdílech v realizaci rekonstrukčních projektů na relativně klidném západě a na válkou silně poznamenaném východě Ukrajiny. Na přetřes přišla i ruská propaganda.
Film Krajan bude bojovat o studentského Oscara. Snímek z písecké FAMO se dostal do finále
Krátkometrážní dobové drama Krajan režiséra Pavla Sýkory a Viktora Horáka se dostalo do finálového výběru americké Akademie filmového umění a věd, známé jako studentský Oscar. Letos je Krajan jediným zástupcem České republiky a historicky prvním hraným snímkem z Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku (FAMO), který se probojoval do této prestižní soutěže. Byl vybrán z celkem 2 683 přihlášených filmů a postoupil do finálové sedmičky. Film z písecké FAMO se na podzim utká o zlatého plešouna společně s filmy z Německa, Británie, Polska, Itálie a USA.
REPORTÁŽ: Návrat KSČM. Nemají hospodu, obchod ani hasiče a volí komunisty. Poráží i ANO
Reportér CNN Prima NEWS navštívil Křišťanovice v okrese Bruntál, kde KSČM v eurovolbách získala 45 procent hlasů, zatímco ANO jen 26. „Komunisty už všichni odepisovali, ale s Kateřinou Konečnou na čele koalice Stačilo! se v příštích volbách stoprocentně vrátíme i do parlamentu,“ věří 46letý Vlastimil Koleňák z Křišťanovic, kde žije 250 lidí. A jeho otec Josef, rovněž volič KSČM, s láskou vzpomíná na minulý režim: „Dělal jsem na státním statku. V neděli jsem se rozhodl oženit a v pondělí už mi vedoucí přidělil třípokojový byt. Jo, tehdy pracující člověk něco znamenal.“
REPORTÁŽ: Romové sestěhovaní do pohraničí z celé ČR volby ignorovali aneb Byznys s chudobou
Romové sestěhovaní ze všech koutů republiky do omšelých bytovek na samé výspě republiky v okrese Bruntál se voleb do Evropského parlamentu nezúčastnili. „Nejsem tu hlášený, nemám tady v Osoblaze ani trvalý pobyt, tak jsem tu ani nemohl volit,“ vysvětluje předák komunity Gustav Cina z Prahy. Do tisícihlavé Osoblahy na polských hranicích ho zavála nepřízeň osudu. A byznys s chudobou, stejně jako dalších až 300 Romů.
Odsun Němců po válce se nekonal, píše v nové knize Leoš Kyša. Jeho román přepsal dějiny
Jak by žili Češi a Němci ve společném státě, kdyby po druhé světové válce nedošlo k vyhnání téměř tří milionů českých Němců? Spisovatel Leoš Kyša nad otázkou přemítá v románu Sudetenland, který se záhy po vydání vyhoupl do čela žebříčku bestsellerů. „Dlouho jsem se zajímal o všechny ty diskuse, jestli by spolu oba národy dokázaly žít i po válce. To byl impuls k dalším úvahám, a nakonec i ke knize,“ říká Kyša v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Po sametové revoluci v roce 1989 by to podle autora nebylo lehké soužití. Obdobně jako Slováci zatoužili po autonomii a záhy i po samostatné republice, také Němci z pohraničí by prý žádali nějakou formu suverenity.
REPORTÁŽ: Dušičky v Sudetech. Lidé zachraňují německé hřbitovy, někteří starostové je ničí
Češi je z vlasti vyhnali v letech 1945 až 1946, od té doby někdejším německým sousedům na hrobech nikdo nezasvítí ani na Dušičky. I když výjimky se najdou. „Už druhým rokem rozsvěcíme svíce na všech dochovaných hrobech. Anebo také v místech, kde po nich zůstaly jen obrysy,“ říká 33letý Martin Chalupa z iniciativy Zachraňme Chomýž. Tento žalostně poničený hřbitov totiž chtěla krnovská radnice úplně zlikvidovat. Na nezákonné jednání města upozornila jako první CNN Prima NEWS a devastaci se podařilo zastavit. Jinde v republice se německá pohřebiště ničí i nadále.
