Rabující vyžírkové a zlatokopové. I tak dobové české prameny označovaly osídlence Sudet po vyhnání Němců. Avšak právě noví obyvatelé pohraničí na sklonku jara 1946 zásadně pomohli Komunistické straně Československa (KSČ) k volební výhře a jmenování Klementa Gottwalda prvním komunistickým premiérem v historii země. „Ve všech českých osidlovaných oblastech jsme získali nadpoloviční většinu všech hlasů,“ ohlásila KSČ v červnu 1946 v Rudém právu. Voliči přitom v tehdejších volbách do Ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé (jednokomorového parlamentu) mohli hlasovat i pro nekomunistické partaje, dobrovolně však vsadili na KSČ a Gottwalda. V roce 1946 volilo pohraničí komunisty, ale i po 80 letech bývalé Sudety hlasují jinak než zbytek republiky a rekordy tam trhají populisté.
Sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně vnímá pražský zastupitel Prahy 1 Pavel Čižinský, který kandiduje do Senátu za stranu Levice, jako pozitivní. Odsun sudetských Němců Čižinský připodobnil k osudu palestinské populace. Proto prý požádal organizátory, aby odsoudili „izraelské vyhánění Palestinců“. Vysokoškolský pedagog Zbyněk Tarant ze Západočeské univerzity v Plzni uvedl pro CNN Prima NEWS, že podobná srovnání sahají až do dob Mnichovské dohody a že československý kontext využívají zastánci obou stran konfliktu. Tarant to považuje za nevhodné.
Rozhovory s českými Němci zaznamenávám přes 30 let, ale stejně dlouho zpovídám i oběti nacismu. Na konkrétních lidských osudech přitom žádný sjezd nemůže nic změnit, ani ten sudetský v Brně. „Češi udělali chybu, když po válce vyhnali Němce. Kdyby si nás tu nechali, pohraničí by dneska jen vzkvétalo,“ vyprávěl mi v roce 1996 Edmund Jakel, muž narozený roku 1922 v Barnově, což je nyní zaniklá obec v Oderských vrších. Za války rukoval do wehrmachtu a válčil až u Stalingradu, zatímco Jindřich Heřkovič (ročník 1923) bojoval v řadách 1. Československé tankové brigády na východní frontě a postupně osvobozoval republiku, včetně oblastí obydlených československými Němci. „V Osvětimi jsem přišel o rodiče a šest sourozenců,“ svěřil se Heřkovič. „Kdo mi zaručí, že bývalý německý voják, jemuž podám ruku k usmíření, nehlídal dobytčák, který odvážel mé blízké na smrt?“ Nerad proto naslouchal nářkům sudetských Němců. Přečtěte si o deseti osudech Čechů, Němců i Židů ve vyhrocené době.
O sjezdu sudetských Němců se vedla už řada hádek a vášnivých debat. K historickým křivdám a bolavým místům soužití národů se ale mimo politicky vyostřená období každodenně vracejí učitelé a učitelky nejen dějepisu, jež musí ozřejmovat složité kontexty. Napříč vládou a opozicí lze nalézt řadu lidí, kteří se před Sněmovnou živili vzděláváním dětí. Jak se k tomuto tématu staví ti, kteří by měli vést žáky k uvažování v souvislostech a ke kritickému vyhodnocování informací?
Stranou rozruchu kolem sudetoněmeckého sjezdu v Brně zůstávají osudy konkrétních Čechů a Němců, které nedávná minulost českého pohraničí drastickým způsobem rozdělila. Jedním z nich je případ sourozenců Bienertových ze Šluknova, který spojuje prvky skutečného thrilleru. Nechybí v něm noční přechody hranic, mnohaleté ukrývání se na půdě, požár, dvojnásobná vražda i odložená spravedlnost.
Představitelé SPD, kteří se v posledních týdnech pasovali do role bojovníků proti nacismu a ochránců Benešových dekretů, byli zrazeni a poníženi vlastními spojenci. Byla to totiž právě Alternativa pro Německo (AfD), která ve čtvrtek v bavorském zemském sněmu jako jediná neúspěšně vyzývala ke zrušení oněch dekretů. Něco takového oficiálně nepožaduje ani tolik démonizované Sudetoněmecké krajanské sdružení. SPD tak byla bodnuta do zad blízkým partnerem, který z jejího boje proti „německé hrozbě“ udělal úsměvnou parodii.
Představitelé hnutí ANO na sociálních sítích odsuzují vandalský čin, k němuž došlo v noci na středu v Chebu. Dosud neznámý pachatel nastříkal sprejem na výlohy Svazu Němců tři hákové kříže. Podle některých kritiků nese na události svůj podíl viny i ANO, které podle opozice svým přístupem ve Sněmovně společně s dalšími koaličními stranami roztleskávalo nenávist vůči německé komunitě.
Před 80 lety v Československu vrcholila kampaň před klíčovými volbami, které jsou dodnes často označovány jako ty „poslední svobodné“. Toto tvrzení je nicméně pravdě na tisíce mil vzdálené. Vždyť jak lze označit volby jako svobodné, když byla zakázána kandidatura pravicových stran a do kampaně se vměšoval Sovětský svaz, který výrazně dopomohl k vítězství KSČ? Nezanedbatelnou část viny na tom nese Edvard Beneš – možná nejrozporuplnější osobnost novodobé české historie.
Diskuse o květnovém sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně vyvolala v europoslaneckém speciálu CNN Prima NEWS ve Štrasburku hned několik názorových sporů a ostřejších hádek. Zatímco představitelé vládní koalice považují zmíněnou akci za nebezpečnou, podle opozice jde o „netéma“, jehož prostřednictvím zástupci SPD a spol. vytvářejí cíleně kouřovou clonu.
Poslanci se ve čtvrtek odpoledne vrátili k debatě o postoji Sněmovny ke sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně. Mimořádná schůze nakonec netrvala ani hodinu, přičemž zákonodárci díky hlasům koalice vyjádřili nesouhlas s konáním zmíněné akce. Sněmovní sál byl během jednání takřka prázdný. Zástupci opozice nedorazili, aby vyjádřili nesouhlas s iniciativou koalice i s debatou jako takovou. Ta totiž podle představitelů ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 pouze vyvolává nenávist. Prázdné byly z drtivé většiny i ministerské židle.
Bavorský premiér Markus Söder navštíví navzdory vyhrocené debatě v Česku příští týden sjezd sudetských Němců v Brně. Řekl to v pondělí na tiskové konferenci po jednání předsednictva své strany Křesťansko-sociální unie (CSU) v Mnichově. Z moravské metropole Söder zamíří do Prahy za českým prezidentem Petrem Pavlem, který jej pozval na Pražský hrad. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že místo smíření se budou otevírat staré rány. Jeho vládní koalice chce ve Sněmovně prosadit výzvu k upuštění od organizace sjezdu v Česku.
Smíření mezi Českem a Německem kvůli druhé světové válce vítám, sudetoněmecký landsmanšaft ale uspořádal sjezd nejhloupějším způsobem, řekl v Partii Terezie Tománkové šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. „Příště se bude sjezd konat třeba v Karlových Varech, tak se můžeme bavit, že by tam mohly být česko-německé ulice,“ rozlítil se. Podle místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové SPD toto téma cynicky zneužívá ke svému zviditelnění, což označila za odpornost. Podobně se do hnutí pustil i místopředseda ústavně-právního výboru Karel Haas (ODS).
