Sudety

Je druhá největší v Evropě a třetí na světě. Řeč je o Velké synagoze v Plzni. Budova, která byla několikrát vykradena a během 2. světové války dokonce sloužila jako skladiště, byla před časem zrekonstruována za pomoci unikátní technologie. Její krásy teď obdivují návštěvníci z celého světa.

Situace na Ukrajině připomíná zabrání Sudet v Československu. Ruský prezident Vladimir Putin k tomu ani nepotřeboval Mnichovskou dohodu. Ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Podle nezávislého senátora Pavla Fischera je potřeba prosadit tvrdé sankce proti Rusku. Europoslanec Ivan David (SPD) dodal, že Česká republika musí myslet i na své občany.

Srovnávání situace na Ukrajině a v Sudetech ve 30. letech minulého století je pro Českou republiku urážlivé a nepřípustné. V reakci na slova jednoho z britských poslanců to řekl politolog a bývalý diplomat Petr Drulák. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS se mimo jiné věnoval i českému předsednictví Evropské unie a korespondenčním volbám.

Epidemie nemoci COVID-19 v posledních týdnech znovu nabírá na síle, a to především na východě republiky, tedy v krajích s nízkou proočkovaností obyvatelstva. Ukazuje se, že především periferní a horské oblasti na okraji republiky vytvářejí celé enklávy s velmi nízkou proočkovaností, v nichž hrozí nebezpečný rozmach nákazy.

Stačilo jen několik podpisů a o osudu československého pohraničí bylo rozhodnuto. Před 83 lety se nacistický vůdce Adolf Hitler domluvil se zástupci Velké Británie, Francie a Itálie, že si bez jediného výstřelu převezme Sudety a připojí je Německu. Českoslovenští vojáci, kteří byli po všeobecné mobilizaci připraveni se bránit, museli kvůli tomuto politickému aktu složit zbraně. K podpisu mnichovské dohody ve všech jazykových verzích došlo v noci na 30. září 1938.

Všemi zapomenuté vesnice v severovýchodním pohraničí čekají spásu od populistů či extremistů. Ve Svatoňovicích v okrese Opava vyhrála poslední parlamentní volby v roce 2017 strana SPD, když získala 32 procent hlasů. V obci má volební právo 222 občanů, budou i druhý víkend v říjnu opět volit Okamuru? „Samozřejmě,“ říká 50letý Petr Valový. SPD, ANO a KSČM mají nadstandardní popularitu i v okolních obcích, které reportér CNN Prima NEWS také navštívil.

Vyvrátit i s kořeny, tak se samosprávy některých obcí v pohraničí pořád dívají na vyhnané německé obyvatele. A likvidují jejich hroby, což mimo jiné zapovídá i směrnice Úřadu vlády ČR. „Vzít buldozer a ničit, to je barbarství,“ říká Jindřich Machala ze spolku Lubavia, který rovy Němců naopak zachraňuje. Loni bylo zničeno třeba německé pohřebiště ve Starých Křečanech na Děčínsku, nyní hrozí zánik hřbitova v Chomýži na okraji Krnova.

Slušně řečeno, je to zapadákov. Neslušně, je to díra na samé výspě republiky, ale také ve Slezských Pavlovicích v okrese Bruntál mají názor na vakcínu proti COVID-19. „S tím běžte do pr**le, tady lidi očkování odmítají,“ nebere si servítky první občan, kterého oslovíme, pětatřicetiletý Radek Dojčar. Na covid prý platí hlavně slivovice, vakcínu odmítají i početní místní Romové.

Čeští tvůrci z Univerzity Karlovy se ve své nové počítačové hře nevyhýbají citlivým kapitolám československé poválečné historie. Titul Svoboda 1945: Liberation se zaměřuje na konec nacistické vlády, napjatou situaci v Sudetách i pomalý nástup komunistů k moci. Na titulu se podíleli i historici z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Příběh Maxe von der Grüna ukazuje, jak složitá a krutá byla doba, kdy nacisté rozbíjeli Československo a poté pořádali i hony na české antifašistické Němce. „Děti pálily figurky, které symbolizovaly moje rodiče, protože jsem nebyl v Hitlerjugend,“ připomíná týdeník 5plus2 zážitky pozdějšího světově známého spisovatele, od jehož narození uplynulo 95 let.

Přestože odsun Němců z pohraničí začal před téměř 80 lety, jeho následky pociťujeme dodnes. Nejen v podobě rozdílné socioekonomické situace pohraničních oblastí v porovnání s vnitrozemím, ale také v tom, jaké strany v bývalých Sudetech slaví úspěch ve volbách. „Tam, kde zůstalo více německých antifašistů, jsou dnes úspěšnější v parlamentních volbách kandidáti KSČM, dostávají tam vyšší podporu, častěji v těch vesnicích fungují lokální buňky KSČM,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS profesor ekonomie Štěpán Jurajda. Podle něho se výrazně liší preference komunistické strany podle toho, zda vysídlování probíhalo na území Československa, které osvobodila americká, nebo sovětská armáda.

Narodil se na západě Německa, s velkou vervou se ale hlásí k českým kořenům. Bernd Posselt je u nás známý hlavně jako šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení a kritik Benešových dekretů. Je zastáncem spojené Evropy a navrhuje, aby Německo pomohlo České republice se zvládáním koronavirové pandemie. Jak vnímá současnou situaci v Evropě? A chtěl by se někdy vrátit zpátky do České republiky? Na tyto otázky odpovídal v pořadu K věci Petry Vinterové.