Sudety

Slušně řečeno, je to zapadákov. Neslušně, je to díra na samé výspě republiky, ale také ve Slezských Pavlovicích v okrese Bruntál mají názor na vakcínu proti COVID-19. „S tím běžte do pr**le, tady lidi očkování odmítají,“ nebere si servítky první občan, kterého oslovíme, pětatřicetiletý Radek Dojčar. Na covid prý platí hlavně slivovice, vakcínu odmítají i početní místní Romové.

Čeští tvůrci z Univerzity Karlovy se ve své nové počítačové hře nevyhýbají citlivým kapitolám československé poválečné historie. Titul Svoboda 1945: Liberation se zaměřuje na konec nacistické vlády, napjatou situaci v Sudetách i pomalý nástup komunistů k moci. Na titulu se podíleli i historici z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Příběh Maxe von der Grüna ukazuje, jak složitá a krutá byla doba, kdy nacisté rozbíjeli Československo a poté pořádali i hony na české antifašistické Němce. „Děti pálily figurky, které symbolizovaly moje rodiče, protože jsem nebyl v Hitlerjugend,“ připomíná týdeník 5plus2 zážitky pozdějšího světově známého spisovatele, od jehož narození uplynulo 95 let.

Přestože odsun Němců z pohraničí začal před téměř 80 lety, jeho následky pociťujeme dodnes. Nejen v podobě rozdílné socioekonomické situace pohraničních oblastí v porovnání s vnitrozemím, ale také v tom, jaké strany v bývalých Sudetech slaví úspěch ve volbách. „Tam, kde zůstalo více německých antifašistů, jsou dnes úspěšnější v parlamentních volbách kandidáti KSČM, dostávají tam vyšší podporu, častěji v těch vesnicích fungují lokální buňky KSČM,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS profesor ekonomie Štěpán Jurajda. Podle něho se výrazně liší preference komunistické strany podle toho, zda vysídlování probíhalo na území Československa, které osvobodila americká, nebo sovětská armáda.

Narodil se na západě Německa, s velkou vervou se ale hlásí k českým kořenům. Bernd Posselt je u nás známý hlavně jako šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení a kritik Benešových dekretů. Je zastáncem spojené Evropy a navrhuje, aby Německo pomohlo České republice se zvládáním koronavirové pandemie. Jak vnímá současnou situaci v Evropě? A chtěl by se někdy vrátit zpátky do České republiky? Na tyto otázky odpovídal v pořadu K věci Petry Vinterové.

Jak nahlížet na současnou situaci v Evropě? Dokáže Evropa čelit krizi společně, nebo ji naopak aktuální situace rozděluje? A mělo by Německo pomoci České republice se zvládáním pandemie koronaviru? Hostem pořadu K věci Petry Vintrové byl šéf Sudetoněmeckého krajského sdružení Bernd Posselt.

Krajské volby definovaly, které regiony tvoří volební základnu hnutí ANO. Aktuálně nejsilnější politický subjekt své voliče loví především na perifériích –⁠ jako například v oblasti bývalých Sudet. Na první pohled tak převládají spíše regiony s tradičně vyšší nezaměstnaností v České republice. V minulosti v nich přitom vyhrávaly krajské volby strany jako KSČM či ČSSD.

Dne 31. července 1945 došlo v Ústí nad Labem k jednomu z nejznámějších masakrů německého obyvatelstva v poválečné historii. Nedá se nazvat jinak než lynčem.

V důsledku odsunu Němců po skončení druhé světové války zaniklo kolem 130 vesnic, téměř tři tisíce osad a samot a asi 50 tisíc neosídlených objektů. Původně německé obce, které konec války přežily, poznáme dodnes. Podle Štěpána Mikuly z brněnské Masarykovy univerzity se vyznačují nižší úrovní sociálních vazeb, spolkového života a zejména pak podstatně vyšší mírou migrace. „Hranice bývalých Sudet je patrná dodnes, šrámy způsobené vysídlením se nezacelily ani po pětasedmdesáti letech,“ říká.