Čína má velmi silný aparát bezpečnostních složek. Zdroj: AP
Španělská nevládní organizace Safeguard Defenders zabývající se bezpečností ve světě představila rozsáhlý dokument, podle kterého si Číňané můžou došlápnout na své občany i v zahraničí. Peking totiž má po světě provozovat desítky utajených policejních stanic, přestože v zahraničí nemají žádnou jurisdikci. Policisté sloužící v zahraničí podle dostupných informací například přemlouvají Číňany v zahraničí, aby se vrátili do své domoviny, nebo sbírají zpravodajské informace. Podle zprávy funguje policejní zastoupení Pekingu i v České republice.
Nelegální policejní stanice vybudovali Číňané údajně ve více než stovce zemí po celém světě. Analytici ze Safeguard Defenders dokázali podle svých slov přesně lokalizovat hned 54 míst v celkem 30 zemích na pěti kontinentech, kde Peking zřídil své buňky. Sami Číňané měli podle nich uvést, že celkem mají mít v zahraničí na 110 těchto utajených policejních stanic.
Si Ťin-pchingova dekáda. Jak vysmívaný mocnář učinil z Číny světového hráče?
Čínský prezident Si Ťin-pching se před deseti lety dostal k moci coby generální tajemník komunistické strany. V té době země vzhledem ke své rozloze a počtu obyvatel sice mocná byla, ale s jinými světovými hráči se nemohla měřit. Nyní je situace jiná. Si Ťin-pching Čínu na jedné straně pozvedl, na té druhé pokračuje v komunistické totalitě.
Hned dvě jsou prý v Praze. O jejich existenci česká strana podle všeho ví. Médiím to před několika dny potvrdil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Spolupracujeme na tom s příslušnými orgány a složkami, které se nějakým způsobem věnují tomu, aby tu záležitost vyšetřily. Průběžně o tom komunikujeme i s čínskou stranou na pracovní úrovni,“ sdělil. Dvojici čínských center v Praze pak sleduje i Bezpečnostní informační služba (BIS), jak před časem informoval Deník N.
Další stanice údajně funguje ve slovenské Bratislavě, dvě v maďarské Budapešti, tři ve francouzské Paříži. Hned devět stanic pak analytici lokalizovali ve Španělsku, po třech v Barceloně a Madridu, dvě ve Valencii a jedna v Santiagu de Compostela. Minimálně po jedné stanici mají mít i italská města jako Řím, Milán nebo Florencie. Dvě stanice byly nalezeny také například v Londýně a jedna ve skotském Glasgow.
Číňané se vůbec neomezují pouze na Evropu. Aspoň trojici utajených policejních stanic prý provozují v kanadském Torontu. V USA zatím analytici ze zmiňované nevládní organizace či jejich spolupracovníci objevili pouze jedinou stanici v New Yorku, stejná situace je v Japonsku, kde má být konkrétně v Tokiu. Minimálně jednu stanici pak vyšetřování Safeguard Defence odhalilo v několika jihoamerických zemích. Utajenou policejní stanici však Peking podle dostupných informací má i třeba v africkém státečku Lesotho, v Mongolsku nebo Bruneji.
Peking má mít v zahraničí utajené policejní stanice. Takto podle zahraničních novinářů vypadá jedno ze středisek, konkrétně v maďarské Budapešti. Zdroj: AP
Čína má velmi silný aparát bezpečnostních složek. Zdroj: AP
Peking má mít v zahraničí utajené policejní stanice. Zdroj: AP
Čína má velmi silný aparát bezpečnostních složek. Zdroj: AP
Peking má mít v zahraničí utajené policejní stanice. Zdroj: AP
Peking má mít v zahraničí utajené policejní stanice. Zdroj: AP
Peking má mít v zahraničí utajené policejní stanice. Zdroj: AP
Čína má velmi silný aparát bezpečnostních složek. Zdroj: AP
Peking má mít v zahraničí utajené policejní stanice. Takto podle zahraničních novinářů vypadá jedno ze středisek, konkrétně v maďarské Budapešti. Zdroj: AP
Čína má velmi silný aparát bezpečnostních složek. Zdroj: AP
Peking má mít v zahraničí utajené policejní stanice. Zdroj: AP
Čína má velmi silný aparát bezpečnostních složek. Zdroj: AP
Peking má mít v zahraničí utajené policejní stanice. Zdroj: AP
Peking má mít v zahraničí utajené policejní stanice. Zdroj: AP
Peking má mít v zahraničí utajené policejní stanice. Zdroj: AP
Čína má velmi silný aparát bezpečnostních složek. Zdroj: AP
Pomoc našincům nebo nátlak na návrat do Číny?
Toto čínské nelegální zastoupení v zahraničí má podle Safeguard Defenders hned několik cílů. Údajně pomáhá čínským občanům žijícím v cizině v případě, že se jim něco stane. Tito lidé jsou však zároveň podle všeho sledováni a příslušníci z utajených stanic v zahraničí zároveň sbírají zpravodajské informace.
Nejdůležitějším úkolem těchto center je ale podle mimovládní organizace „přesvědčit“ Číňany v zahraničí, kteří doma čelí nějakému obvinění, k návratu do mateřské země. A zdá se, že se jim to daří. Čína podle dokumentu Safeguard Defenders udává, že od dubna 2021 až do července letošního roku se hned „230 tisíc podezřelých ze spáchání podvodů či telekomunikačních podvodů bylo přesvědčeno k návratu“.
Grateful to see global interest in our #110Overseas investigation on the PRC’s clandestine police stations around the world.
— Safeguard Defenders (保护卫士) (@SafeguardDefend) October 26, 2022
For more background re China’s national legal framework for these policing operations & stories of those “persuaded to return” 👉 https://t.co/uLrAAlYe6W pic.twitter.com/cWwaaCnJfI
A jak tyto „podezřelé“ k odchodu ze zahraničí zpět do Číny, kde je takřka jistě čeká stíhání, potažmo vězení, přemluví? Analýza z dílny Safeguard Defenders uvádí, že klíčem je rodina údajných delikventů přímo v Číně. Jednou z metod je zastrašování výhrůžkami či zatýkáním jejich nejbližších.
Další metodou je například zamezit dětem Číňanů, kteří žijí v zahraničí, přístup ke vzdělání na domácí půdě. Stejně tak má Peking například pozastavovat jejich blízkým platnost zdravotního pojištění či zakazovat jim cestování rychlovlaky či letadly. Dochází také k demolování nemovitostí, které vytipovaným lidem patří v Číně.
Zakázaná devítka
Ještě tvrději Čína postupuje vůči svým občanům, kteří se nacházejí v „zakázaných zemích“. Jedná se o státy, ze kterých podle Pekingu pochází velké množství spáchaných kriminálních činů, především pak různých podvodů. Z nich nejvíce ční Myanmar, tedy země dříve známá rovněž jako Barma.
V červenci tohoto roku kupříkladu čínské město Wen-čchang z provincie Chaj-nan dalo ultimátum všem svým občanům, kteří „nelegálně přebývali na severu Myanmaru“, aby se do 10. srpna vrátili. Pokud by tak neučinili, hrozilo, že jejich příbuzní se nedostanou k adekvátní lékařské péči a jejich děti nebudou moci chodit do škol.
Kromě Myanmaru Čína za „zakázané“ označila osm dalších států: Turecko, Spojené arabské emiráty, Thajsko, Laos, Kambodžu, Malajsii, Filipíny a Indonésii. Peking svým lidem otevřeně říká, že „kdo nemá dobrý důvod zůstat, musí z těchto zemí co nejdříve odejít“.
