Izraelské možnosti odpovědi na útok Íránu
Na Blízkém východě hrozí začátek dalšího horkého konfliktu, tentokrát mezi Izraelem a Íránem. Zdá se, že židovský stát v pátek oplatil Teheránu masivní dronový a raketový útok z minulého víkendu, když zasáhl leteckou základnu poblíž města Isfahán. Západní svět přitom vyzývá k deeskalaci. Navzdory moderní technice, kvalitnímu výcviku svých jednotek a pomoci západních spojenců by Izrael stál proti skutečnému gigantovi. Podívejte se na přehledné údaje o ozbrojených silách Izraele a Íránu.
Když se zaměříme jen na počty, má rozhodně navrch Írán, nástupce věhlasné Perské říše. Ten totiž disponuje armádou čítající nejméně 580 tisíc mužů. Dalších 200 tisíc má pak v záloze, ať už jde o vojáky běžné armády či o íránské revoluční gardy. Alespoň to tak uvádí poslední zpráva Mezinárodního institutu pro strategická studia.
ČTĚTE TAKÉ: Kdo vyslal armádu dronů na Izrael? Klima v Íránu se proměňuje, popsal rozložení moci expert
Ten popisuje rovněž sílu Izraele. V armádě židovského státu slouží oproti Íránu méně vojáků, konkrétně 169 500. Izrael má však kromě toho nejméně 465 tisíc záložníků.
Je potřeba zdůraznit, že obě země jsou vzhledem ke své nedávné historii schopné poslat do otevřeného konfliktu podstatně více bojovníků. A to poměrně rychle, a navíc již s výcvikem. V Izraeli se musí takřka každý dospělý člověk účastnit povinné vojenské služby, což znamená, že se zbraněmi a armádou má alespoň minimální zkušenosti značná část populace. Íránci pro změnu budují velmi početné milice.
V podstatě vyrovnané jsou obě země v počtu stíhacích letounů. Izrael má podle dostupných údajů 339 stíhaček, zatímco Írán jen o pět kusů méně. Oba státy využívají rovněž drony. V tancích naopak jasně vede muslimský stát. Teherán jich může do boje vyslat přes čtyři tisíce kusů, zatímco Izraelci jen zhruba polovinu. Židovský stát má pak mít ve výzbroji sedm tisíc kusů jiných vojenských vozidel, kdežto Írán o 1 500 více.
Důležitý je ovšem také progres, s jakým daná země postupuje v modernizaci a posilování svého arsenálu. Zde jednoznačně vede Izrael, jehož roční vojenské výdaje činí nejméně 23 miliard amerických dolarů. Írán oproti tomu vydává na zbrojení „jen“ lehce pod 10 miliard dolarů.
Faktor, který je nutné vzít v potaz, je také populace obou zemí. Írán se pomalu blíží ke stovce milionů obyvatel, což mu dává podstatně větší možnosti v případě dlouhotrvajícího a hlavně opravdu otevřeného konfliktu. Izrael má oproti tomu jen zhruba devět a půl milionu obyvatel. Válka by tak mohla připomínat souboj Davida s Goliášem.
Lze také předpokládat, že by se do války nějakou formou zapojily světové mocnosti. Izrael dlouhodobě podporují USA, Velká Británie, Francie a další západní státy. Oproti tomu Írán v posledních letech často spolupracuje třeba s Ruskem nebo Čínou.
A co zbraně nejničivější?
Nabízí se rovněž otázka, jak jsou na tom oba rivalové, co se týče jaderných zbraní. Jednoduchá odpověď neexistuje. Izrael ani Írán totiž nikdy oficiálně nepřiznali, že by nejničivější zbraně měli.
Na druhou stranu experti všeobecně míní, že židovský stát jadernými hlavicemi disponuje. Odhady se však různí. Kupříkladu publikace Asociace pro kontrolu zbraní (ACA) v loňském roce uvedla, že Izrael má nejméně 90 jaderných hlavic. Oproti tomu americký exministr zahraničí Colin Powell už před lety v jednom z uniklých mailů hlásil, že Izraelci mají nejméně 200 zbraní tohoto typu a „všechny namířené směrem na Írán“.
Oproti tomu vztah Íránu k jaderným zbraním je dlouhodobým tématem mezinárodní politiky. Teherán se dlouhodobě pokouší nejničivější zbraně vytvořit a Západ mu v tom brání. I v tomto případě se reporty rozcházejí. Na jedné straně panuje přesvědčení, že Íránci nemají kapacity použitelné k finalizaci jaderných zbraní, objevily se však i názory, že několik kusů by vyrobit mohli.
