PŘEHLEDNĚ: Kdo nahradí Čaputovou? Mezi možnými kandidáty se rýsuje jasný favorit

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová

Zuzana Čaputová už nebude kandidovat na prezidentku Slovenska

Kdo nahradí slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, která oznámila, že již nebude usilovat o druhý mandát? Slovenská média spekulují o jménech bývalých premiérů, favoritem je podle průzkumů bývalý ministr zahraničí Ivan Korčok. Ten po oznámení Čaputové připustil, že kandidaturu na prezidenta zvažuje.

Ivan Korčok

Aktuálně jasný favorit na novou slovenskou hlavu státu. Nedávný průzkum agentury Focus ukázal, že největší šance by měla Čaputová, po jejím rozhodnutí nekandidovat se naděje jejích příznivců evidentně upínají právě ke Korčokovi.

KOMENTÁŘ: Čaputová neustála tlak a výhrůžky lůzy. Její konec prohloubí slovenskou depresi

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že se již nebude ucházet o druhý mandát. O její nechuti pokračovat se sice nějaký čas hovořilo, mnozí tomu však až do posledního okamžiku nevěřili. Svůj záměr vysvětlovala tím, že má za sebou mimořádně těžké období plné krizí a zkrátka už nemá sílu dát si dalších pět let politického pekla. Její odchod však ještě více prohloubí depresi Slováků, kteří touží po slušné zemi. Slavit naopak mohou odpůrci úřadující hlavy státu. Někteří z nich dokonce přicházeli s osobními urážkami a útočili i na její rodinu, výjimkou nebyly ani výhrůžky smrtí.

Jedná se o velmi respektovaného diplomata. Donedávna působil jako ministr zahraničí ve vládách Igora Matoviče a Eduarda Hegera, předtím působil jako slovenský velvyslanec v USA. Tento post opustil, aby se coby nominant strany Svoboda a Solidarita mohl stát šéfem slovenské diplomacie.

Sám Korčok ve středu, den po oznámení Čaputové, před novináři prohlásil, že o prezidentské funkci reálně uvažuje. „Vážím si povzbuzení, která v těchto dnech dostávám, ale prosím, abyste pochopili, že potřebuji čas na rozmyšlenou,“ nechal se slyšet exministr.

Sázkové kanceláře jej zatím favorizují. Kupříkladu Tipsport vyčíslil jeho šance na zvolení prezidentem nejnižším kurzem mezi všemi ostatními aspiranty 1,7 : 1.

Peter Pellegrini

Solidní šance by mohl mít i expremiér Peter Pellegrini. Předseda strany Hlas-SD, dříve korunní princ Roberta Fica ve Směru-SD, má před sebou předčasné parlamentní volby, které by ho díky voličské přízni a umu při koaličních vyjednávaní mohly vynést až do premiérského křesla. Alternativou by však pro něj mohl být i prezidentský post.

Bookmakeři mu také věří a považují jej za silného kandidáta. Nic na tom nemění ani fakt, že Pellegrini svou kandidaturu vyloučil. Prozatím. „Nemám ambici stát se prezidentem,“ prohlásil expremiér po oznámení Čaputové. Podle svých slov se vidí spíš v exekutivní než reprezentativní roli.

Prezidentské volby jsou ale až příští rok a klidně se může stát, že Pellegrini nakonec do volebního klání vstoupí. Má punc jednoho z nejdůvěryhodnějších politiků na Slovensku. V případě, že se mu nepodaří stát se znovu premiérem, mohl by kandidaturu na prezidenta ještě přehodnotit. Jeho Hlas-SD každopádně plánuje, že do voleb svého kandidáta postaví.

Ján Kubiš

Kandidaturu na prezidenta podle svých slov zvažuje také další diplomat a exministr zahraničí Ján Kubiš. „Rozhodnutí nepadlo. Je pravda, že situaci stále zvažuji a vyhodnocuji si, zda bude v první řadě nějaká společenská objednávka mezi voliči,“ nechal se Kubiš slyšet v nedávném rozhovoru pro slovenský Denník N.

V minulosti působil jako šéf diplomacie ve vládě Roberta Fica. Právě podporu jeho Směru-SD by prý nevyloučil.

Kubiš má za sebou vedle vládního postu také role představitele EU pro střední Asii, byl generálním tajemníkem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, působil rovněž na různých pozicích při OSN v Afghánistánu či Libyi.

Robert Mistrík

Známý slovenský vědec Robert Mistrík to v prezidentských volbách zkoušel již před čtyřmi lety. Nakročeno měl slušně, průzkumy mu fandily. Nakonec však začal ztrácet právě proti Zuzaně Čaputové. Společně před prvním kolem udělali dohodu, že kdo bude v průzkumech před volbami slabší, odstoupí a podpoří toho druhého. Slabší byl nakonec Mistrík, který dva týdny před prvním kolem ukončil kampaň a Čaputovou skutečně podpořil.

Později současnou slovenskou prezidentku kritizoval, že svoji roli nezvládla. „Po mojí zkušenosti se Zuzanou Čaputovou bych kandidáty při úvahách, zda se mají vzdávat ve prospěch někoho jiného, nabádal k velké opatrnosti,“ řekl Mistrík v nedávném rozhovoru pro MF DNES. Dodal, že slovenská prezidentka se pro něj stala „velkým zklamáním“.

Podle slovenských médií v čele s deníkem Pravda Mistrík hovoří o možnosti opětovné kandidatury. Je však otázkou, zda by se mu podařilo to, co v počáteční fázi předešlých voleb, kdy vévodil průzkumům i před Čaputovou. V případě, že by kandidoval i Korčok, by spolu navíc mohli zápasit o podobné typy voličů, oba jsou totiž spjatí se stranou Svoboda a Solidarita.

Peter Weiss

Další diplomat, o kterém se mluví jako o možném velvyslanci. Donedávna působil jako slovenský ambasador v Česku. Někdejší komunista má zkušeností na rozdávání.

Hovoří se o něm jako o potenciálním kandidátovi zmiňované strany Hlas-SD. Nedávno se účastnil i jejího sněmu. „Odešel jsem z něj s pozitivními pocity,“ cituje Weisse deník Plus JEDEN DEN. Do plánů Pellegriniho strany by mohl dobře zapadat. Pokud se tedy expremiér nakonec nerozhodne sám kandidovat.

Jeho šance však zatím aspoň podle kurzů nejsou příliš dobré. Jen na levicové části politického spektra jsou silnější osobnosti, o nichž se hovoří. Ve hře jsou navíc i další potenciální kandidáti.

Robert Fico

Vynechat nelze několikanásobného expremiéra a šéfa Směru-SD Roberta Fica. Nestor slovenské politiky aktuálně se svojí stranou vede v průzkumech a touží již počtvrté usednout do křesla předsedy vlády.

Prezidentské volby se nejspíš obejdou bez jeho přímé účasti. Zkoušel to již v roce 2014, tehdy jej porazil nepříliš známý miliardář Andrej Kiska. Je otázka, jak by si vedl ve volbách proti politikům jako Korčok nebo Mistrík, když dříve prohrál i s člověkem pro slovenskou veřejnost téměř neznámým.

Přesto však o Ficovi musí padnout zmínka. Od porážky v roce 2014 v prezidentských, a v roce 2020 ve sněmovních volbách, se Fico změnil. Už to není ten prototyp sociálnědemokratického lídra, kterého Slovákům záviděly jejich české protějšky. Sází na populismus smíchaný s extremismem. Řečí čísel se mu to vyplácí, ale odrazuje potenciální partnery. V prezidentských volbách by mu to však vadit nemělo.

Tagy: