PŘEHLEDNĚ: Kolik zaplatí česká domácnost za emisní povolenky? Ekonomové straší, míní expert
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Za emise již nyní platí například obyvatelé sídlišť.
Od roku 2027 by se měly rozšířit i na bydlení a dopravu.
Povolenky by mohly zdražit náklady o pět až šest tisíc korun, říká expert.
Těm nejzranitelnějším by měl být k dispozici tzv. Sociálně klimatický fond.
Jaké jsou naděje na „zrušení“ ETS 2?
Čechům by podle připravované studie CERGE-EI, která vyjde v polovině září, emisní povolenky neměly zdražit bydlení či dopravu v řádech vysokých desítek tisíc za rok, jak předpověděli někteří ekonomové. „V médiích kolují například souhrnné vzrůsty cen až na 83 tisíc a podobně, avšak ty nejsou založeny na skutečné spotřebě domácností, špatně zahrnují inflaci a uvažují přehnaně vysokou cenu povolenek,” uvedl pro server CNN Prima NEWS výzkumník think-tanku CERGE-EI Tomáš Protivínský. Jak vysoké zdražení povolenky ve skutečnosti přinesou?
Ústředním tématem voleb se již poněkolikáté staly emisní povolenky pro dopravu a bydlení, takzvané ETS 2. Ty nutně vyvolávají řadu obav i kritiky napříč politickým spektrem.
A to jak u stran, které se na jejich schválení aktivně podílely, jako jsou ANO a ODS, tak u těch, které jako alternativu nabízí pouze striktní odmítání, aniž by předložily konstruktivní alternativu.
ČTĚTE TAKÉ: Stačilo! je nepřiznaná koalice, tvrdí brněnský soud. Ať rozhodne Ústavní soud, vyzývá
„Představujeme si to úplně jednoduše. Nezavedeme to, půjdeme do sporu, budeme hledat v rámci EU spojence a budeme se snažit tohle změnit, ne-li zrušit,“ prohlásila v předvolebním speciálu České zájmy v Evropě CNN Prima NEWS europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO).
Jaké tedy jsou aktuální vyhlídky emisních povolenek a kolik budou stát?
Kdo bude za povolenky platit?
Část lidí v EU emisní povolenky za bydlení aktuálně již platí. Nikoliv napřímo, ale prostřednictvím faktur za energie.
Patří k nim všichni, kdo jsou připojeni k systému centrálního vytápění a vyhřívají své pokoje díky teplárnám. Ty jakožto velká zařízení za emise již roky platí a promítají cenu do účtů za teplo. Jimi vyprodukované emise tak platí z velké části obyvatelé sídlišť.
Od roku 2027, a v případě vysokých cen energie až od roku 2028, by k nim nově měli přibýt i ti, kdo spoléhají například na vlastní kotle. Záležet pak bude zejména na tom, čím do kotle přikládají. Nejvíce znečišťujícím topivem je uhlí, a právě proto si nejvíce připlatí ti, kdo topí právě jím.
Dalším sektorem, kterého se povolenky budou týkat, je doprava. Zatížení se tak nově bude vztahovat také na benzin a naftu, do jejichž ceny je promítnou čerpací stanice. Platí nicméně několik výjimek, do kterých spadají například pohonné hmoty pro zemědělce nebo železnici.
Ilustrační snímek, kotel Zdroj: Profiemedia, DPphoto
Nejvíce by si tak typicky připlatili ti, kdo bydlí v nezatepleném domě, topí uhlím a dojíždí každý den do práce autem se spalovacím motorem.
Povolenky nicméně nebudou nakupovat jednotlivé domácnosti a podniky, ale velcí dodavatelé paliv, kteří je následně promítnou do svých cen vůči spotřebitelům a odběratelům.
Cena povolenek by se sekundárně promítla také do cen různých výrobků.
Kolik budou povolenky stát?
„Obecně jsou naše odhady dopadů na životní náklady přibližně srovnatelné s odhady ČNB a vychází z emisních faktorů podle Českého hydrometeorologického úřadu (CHMI) a dat o spotřebě domácností dle ČSÚ,“ odpovídá na dotaz redakce, o kolik by mohly životní náklady zdražit, výzkumník prestižního think-tanku CERGE-EI Tomáš Protivínský.
„V médiích kolují i výrazně vyšší odhady, jako zdražení o 83 tisíc, avšak ty nejsou založeny na skutečné spotřebě domácností,“ vysvětluje Protivínský. Takové odhady podle něj špatně zahrnují inflaci a uvažují přehnaně vysokou cenu povolenek.
Proč existují emisní povolenky, jak fungují a proč se teď zavádí „nové“?
— faktaoklimatu.cz (@faktaoklimatu) June 1, 2025
Začneme od konce – od roku 2027 v EU začnou platit „nové“ povolenky EU ETS 2 na emise ze silniční dopravy, spalování v budovách a malé energetiky a průmyslu = v oblastech, které zatím za emise neplatí. pic.twitter.com/PBY9nTLalX
Pokud by se například uskutečnil černý scénář, kdy by cena jedné povolenky měla vyrůst přes 200 euro za tunu CO2, průměrný dopad na domácnost by zmíněné roční výše přes 80 tisíc zdaleka nedosahoval. Ten by se pohyboval průměrně kolem ceny 20 tisíc.
„Zároveň tak vysoká cena je nepravděpodobná, i kvůli aktuálním snahám o posílení ochranných mechanismů. U EU ETS byly dosud nejvyšší ceny přibližně 100 eur za tunu CO2,“ říká výzkumník.
„Strašení závratnými dopady povolenek tedy dnes rozhodně není namístě, avšak úsilí o posílení ochranných mechanismů v ETS 2 je přínosné,“ dodává. Přijatelnou výši ceny povolenek by měly zajišťovat i dodatečné pojistky, které se aktuálně snaží vyjednat i současná česká vláda.
Protivínský: Náklady 5–6 tisíc ročně
„Pokud se podaří cena povolenek udržet na hranici z příslušné regulace cca 55 eur (směrnice udává 45 eur v cenách roku 2020), pak přímé zdražení pohonných hmot a paliv na vytápění bude znamenat dodatečné náklady zhruba pět až šest tisíc korun ročně,“ vyčísluje Protivínský.
S ohledem na aktuální růst reálných mezd lze podle něj dopad zavedení těchto povolenek přirovnat ke snížení životní úrovně o půl roku zpět. „Pro průměrnou domácnost tedy dopady nemusí být nijak dramatické,“ říká.
„Zároveň je nutné si uvědomovat, že ke zdražení dojde pouze u aktivit, které poškozují životní prostředí. Pokud někdo poškozuje životní prostředí méně, budou jeho dodatečné náklady nižší oproti průměru. A samozřejmě to platí i obráceně: pokud někdo poškozuje životní prostředí více, budou jeho dodatečné náklady vyšší. Pokud v budoucnu změní své chování a bude působit nižší znečištění, pak jeho náklady na povolenky poklesnou. A právě takové chování je cílem povolenek,“ zdůrazňuje.
Místopředsedkyně Evropské komise zodpovědná za zelenou transformaci a konkurenceschopnost Teresa Riberaová s českým ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL). Zdroj: Evropská rada
Klíčový střípek mozaiky: Masivní balík podpory
Legislativa, která rozšiřuje emisní povolenky na další oblasti, ale obsahuje další zásadní aspekt. Tím je takzvaný sociálně klimatický fond.
Právě do toho by měly plynout peníze, které na dopravě a energiích zaplatí domácnosti.
„Je zásadní poznamenat, že ETS 2 přinese značné příjmy, které podpoří investice do klimatu i sociální oblasti,“ uvedla pro redakci CNN Prima NEWS Ugne Keliauskaite, analytička renomovaného think-tanku Bruegel.
„Sociálně klimatický fond je navržen tak, aby značná část příjmů z ETS 2 podpořila zranitelné občany při řešení problémů s rozdělením příjmů,“ popisuje Keliauskaite. Tyto peníze by tak formou podpory nebo energetických poukázek nebo dotací na zateplení budov nebo renovaci vytápěcích systémů pro méně příjmové domácnosti.
Ilustrační fotka, komín Zdroj: Profiemedia
Jen Česku by mělo v období 2026–32 být k dispozici 2,4 procenta celkové výše fondu, tedy asi 40 miliard korun, ke kterým by následně měly přibýt další peníze ze státního rozpočtu. Celková výše by tak mohla být 50 miliard korun.
Aby si na tyto peníze státy dosáhly, musí odevzdat plán na využití těchto peněz. Měly tak učinit do konce června. Jak ale upozorňují neziskové organizace, většina států tak stále neučinila a čekají na vývoj jednání v EU.
„Je to tedy poměrně velká částka i pokud bychom chtěli podpořit například milion domácností. Tedy je skutečně možné nejslabším domácnostem účinně pomoci. Důležité však je pomoci jim v přechodu k méně znečišťujícím aktivitám, nikoli pouze kompenzovat vyšší životní náklady. Právě takové investice povedou k vyšší energetické soběstačnosti ČR v budoucnu,“ komentuje sociálně klimatický fond Protivínský.
Posílení pojistek ETS 2
Systém ETS 2 dnes navzdory dávno minulému deadlinu ale řada zemí stále nepřijala do národního práva. Česko udělalo kompromis – takzvaně transponovalo jen část směrnice, která ale neobsahuje povinnost za emise platit. Zatím je povinné je pouze monitorovat.
Na evropské úrovni se letos na začátku léta zformovala koalice zhruba dvacítky zemí včetně Česka. Ty požadují znovu zákon otevřít a posílit záruky, že cena povolenek nestoupne nad únosnou mez.
Premiér Petr Fiala (ODS) a italská premiérka Giorgia Meloniová. Zdroj: Evropská rada
Směrnice nicméně obsahuje některé pojistky už nyní. Pokud by průměrná cena emisní povolenky překročila 45 eur za tunu CO2, podle cen za rok 2020, měly by do oběhu s určitým zpožděním měly být uvolněny další povolenky, aby se zamezilo jejímu nadměrnému růstu.
Nyní je na řadě Evropská komise. Ta by měla v návaznosti na požadavky části států představit změny směrnice, které by se do ní měly ve zrychleném schvalovacím procesu zahrnout. To by mohlo přijít ještě v průběhu letošního podzimu.
Zrušení ETS 2 nemá podporu
Naopak extrémní postup, jako je odmítnutí celé směrnice, po kterém aktuálně volají opoziční strany, by podporu nenašlo.
Některé státy naopak využily možnost opt-in k rozšíření působnosti ETS 2 o další odvětví. Švédsko například zahrnulo také železniční dopravu, nekomerční rekreační plavidla i spalování paliv v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Podobně i Rakousko a Nizozemsko rozšířily působnost systému na další odvětví, vyjmenovává analytička Keliauskaite.
Na Evropské radě jsem opět upozornil na rizika spojená se zavedením nové emisní povolenky pro domácnosti a dopravu (ETS2). Spolu s dalšími státy jsme dali jasně najevo, že dokud hrozí riziko zdražení pohonných hmot a vytápění, Česká republika ETS2 nezavede. ⁰
— Petr Fiala (@P_Fiala) June 26, 2025
Prosadili jsme… pic.twitter.com/HSmdQLEeqJ
Hledání viníka ETS 2
Vyjednávání v rámci Evropské unie trvají roky. Důvod je prostý – členy bloku je celkem 27 států, které se na vznikajících zákonech a pravidlech shodují roky. Při práci na jediné legislativě se tím pádem může vystřídat rovnou několik vlád.
Emisní povolenky v tomto případě nejsou výjimkou.
Hnutí ANO bylo u vlády v době, kdy se státy EU shodly na nutnosti dekarbonizovat, tedy snižovat emise a svůj vliv na klimatickou změnu. Na konci roku 2019 souhlasil Andrej Babiš s nástupem této trajektorie, když odsouhlasil hlavní klimatický cíl, kterým je snížení emisí na čistou nulu v roce 2050.
Situace v Evropě tehdy byla výrazně odlišná od té dnešní: pandemie covidu-19 se tehdy šířila Čínou, zatímco komunistická strana Číny její existenci vehementně popírala, podobně jako Vladimir Putin možnou invazi na Ukrajinu. Již tou dobou nicméně snižoval dodávky plynu do Evropy.
O rok později, v prosinci roku 2020 zase premiéři a prezidenti evropských států – včetně Babiše – schválili dílčí cíl pro rok 2030. Do té doby by měla EU seřezat svoje emise o 55 procent.
Andrej Babiš na Evropské radě v prosinci roku 2021 Zdroj: Evropská rada
Těsně před Vánoci roku 2022, kdy v české vládě již seděl kabinet premiéra Petra Fialy (ODS), se pak mezi sebou členské státy shodly na nové verzi pravidel o emisních povolenkách.
Definitivně emisní povolenky odklepla Rada EU v dubnu 2023. Šlo nicméně o roky trvající proces.
Debata „přitažená za vlasy“
Současnou debatu o emisních povolenkách přiostřuje zejména předvolební rétorika politiků. Podobně se o ní jedná také v Polsku, Itálii či Německu, kde k hlavním tématům stejně jako v Česku patří hrozby možných nákladů i zavedení systému do praxe.
„V Česku je to ale skutečně součást mainstreamových debat, politici o tom hovoří skoro pokaždé, když se řeší EU agenda, a předhánějí se v tom, kdo se vůči ETS 2 více vymezí. V Česku je ta debata hodně přitažená za vlasy, když to srovnám s tím, jak se téma objevuje v médiích jinde po Evropě,“ hodnotí šéfredaktorka serveru Euractiv.cz Aneta Zachová, která klimatickou politiku dlouhodobě sleduje.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Čína na obří vojenské přehlídce ukázala svůj arzenál. Dohání USA, varuje expert
Vystudovala bohemistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově. První novinářské zkušenosti získala v redakci webu Euractiv, kde se věnovala evropské politice. O volném čase ráda chalupaří, sportuje nebo čte. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupila v březnu 2025.
