Téma ukrajinského obilí rezonuje u řady domácností v posledních týdnech. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Téma ukrajinského obilí v posledních týdnech ve veřejnosti rezonuje. Některé státy sousedící s Ukrajinou totiž zakazují dovoz potravin či zemědělských komodit z této země. Jak je na tom Česká republika se soběstačností u obilovin a hrozí příliv nekvalitních pekárenských produktů na pulty obchodů? Redakce CNN Prima NEWS připravila nejčastější otázky a odpovědi, které se ve veřejném prostoru objevují.
Jak krize vznikla?
Krize kolem obilí začala ruskou agresí. Po zahájení invaze se totiž zastavily dodávky do méně rozvinutých zemí světa. Ukrajina je známá jako obilnice světa, která zásobovala zejména chudší státy na severu Afriky. Transport přes Černé moře se ale zastavil a ukrajinští představitelé hledali jiné cesty pro export. Přes překupníky se pak zrno dostává i do Evropy „Ukrajinské obilí nemělo skončit na evropském trhu, ale mělo být přes Evropu tranzitem doručeno do těch zemí, kam Ukrajina v minulosti tradičně obilí vyvážela, tedy do přední Asie a na sever Afriky,“ řekl agrární analytik Petr Havel ve vysílání CNN Prima NEWS.
V polovině loňského roku také zprostředkovaly OSN a Turecko jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, jejichž výsledkem byl vznik humanitárního koridoru v Černém moři, známém jako Černomořská obilná iniciativa. Od letošního března bylo z přístavů v Čornomorsku, Oděse a Južne/Pivdennyji vyvezeno více než 23 milionů tun obilí a dalších potravin.
Jaké obilí Ukrajina vyváží a kam?
Podle dat Evropské rady zmíněných 23 milionů tun tvořila téměř z poloviny kukuřice, 28 procent pšenice, 11 procent slunečnicové produkty a zbytek ostatní produkty. Více než 65 procent pšenice vyvezené v rámci Černomořské obilné iniciativy mířilo do rozvojových zemí. Dříve polovinu přepravy řídil Světový potravinový program. Dosud zamířilo z ukrajinských přístavů více než 456 tisíc tun například do Etiopie, Jemenu, Džibutska, Somálska nebo Afghánistánu.
Kromě Ukrajiny vyvážejí obilí i státy Evropské unie. V minulém roce vyvezla EU okolo 36 milionů tun pšenice do Alžírska, Maroka, Egyptu, Pákistánu a Nigérie.
Proč je tak levné?
Největším problémem s obilnou krizí je, že část vývozu neskončila tam, kam původně mířila. Náhradní tranzitní trasy využívají překupníci, kteří levné ukrajinské obilí dál přeprodávají. Obilí je levné z toho důvodu, že není zatížené cly. Evropští zemědělci nemohou v tomto případě konkurovat a nabídnout nižší cenu.
Ukrajina navíc nemusí dodržovat přísnější předpisy Evropské unie. To se týká i pesticidů, který se objevily v ukrajinském obilí na Slovensku. Látka chlorpyrifos přitom byla povolená v Evropské unii ještě v roce 2020. „Desítky let jsme tuto látku používali v EU a také v České republice,“ řekl pro CNN Prima NEWS Havel.
Proč státy zakazují ukrajinské obilí na svém území?
Právě Slovensko zakazuje ukrajinské obilí z důvodu špatné kvality a těchto pesticidů. Podobný postup zvolilo i Polsko a Maďarsko, které ale argumentuje nízkou cenou. Ohrožuje to tedy místní producenty a zemědělce. „Je to zbytečná kauza. Rozdmýchali ji polští zemědělci. Může to být i tím, že v Polsku a na Slovensku budou volby,“ řekl dříve pro CNN Prima NEWS Havel.
Jak se krize dotýká České republiky?
Česká republika je v obilninách samostatná. Někteří zemědělci dokonce přiznávají, že mají problémy některé druhy obilí vyvážet. To je příklad pšenice, kde je tuzemská výroba soběstačná ze 180 procent. Podle dat ministerstva zemědělství se během války vyvezlo z Ukrajiny do Evropy okolo 3,5 milionu tun pšenice. Česká republika za celý loňský rok vyprodukovala pět milionů tun.
Do České republiky se ale ukrajinské obilí může dostat. I když je největší problém na hranicích s Ukrajinou, kvůli se v tuzemsku objevuje. Ministerstvo zemědělství v úterý uvedlo, že loni se k nám dovezlo z Ukrajiny okolo čtyř tisíc tun pšenice. „Česká produkce je téměř 5 milionů tun (pětiletý průměr). Dovoz pšenice z Ukrajiny nepředstavuje ani 0,1 procenta v porovnání s naší produkcí,“ vysvětlil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
V loňském roce se do Česka dovezlo přibližně 4 tisíce tun pšenice z Ukrajiny. Česká produkce je téměř 5 milionů tun (pětiletý průměr).
— Zdeněk Nekula (@ZNekula) April 24, 2023
❗️ Dovoz pšenice z Ukrajiny nepředstavuje ani 0,1 % v porovnání s naší produkcí. pic.twitter.com/EhIG74p887
Lidé se tak bát nekvalitního pečiva nemusí. Do České republiky se dostává úplné minimum pšenice či obilí ze zahraničí. Domácí poptávku bohatě pokryje tuzemská produkce. To je také jeden z důvodů, proč ministerstvo zemědělství nesáhlo po plošném zákazu.
Může obilí změnit koncové ceny pro Česko?
Celosvětově ceny obilovin spíše klesají a výjimkou není ani tuzemský trh. Problémy s tranzitem ukrajinského obilí proto tuto komoditu nezdražují. Pokud by skončilo v České republice nebo v Evropě ve velkém, tak by naopak cena mohla ještě více klesnout. Pekárenské produkty ale stejně zlevnit nemusí. Na celé odvětví totiž dopadají i drahé energie nebo pohonné hmoty.
