Zákazy některých států dovážet ukrajinské obilí dopadne také na Českou republiku a její trh. Zdroj: Profimedia.cz
Zákazy některých států dovážet ukrajinské obilí dopadnou také na Českou republiku. I když plodinu ze země zatížené válečným konfliktem nedovážíme ve velkém množství, i tak se její cena promítne na světových burzách. Pro CNN Prima NEWS to řekl agrární analytik Petr Havel. Postoj států odmítající levné obilí považuje za zbytečný.
Státy Evropské unie Polsko, Maďarsko a Slovensko odmítají dovoz ukrajinského obilí. Některé státy argumentují nízkou cenou, která by mohla ohrozit místní zemědělce. Slovensko se navíc obává možných pesticidů. S postojem uvedených zemí nesouhlasí Petr Havel, podle něhož se jedná o neprůhlednou strategii.
ČTĚTE TAKÉ: Stoupá kriminalita i počet vražd, protože se chudne, tvrdí Vondráček. Šetřit chce na vězních
„Jde o je nešťastný krok. Odkup navíc slouží i jako forma pomoci. Pokud tomu zabráníme, tak zemi poškodíme. Přitom hned vzápětí ji humanitárně pomáháme,“ řekl pro CNN Prima NEWS Havel.
Analytik také upozorňuje, že tento postup zasáhne i Česko. „I když je hlavní evidence na hranicích Evropské unie, tak se sem mohou dostat reexporty. Není ale důvod k panice, protože jsme například v pšenici soběstační ze 180 procent. Vyprodukujeme téměř dvakrát víc, než spotřebujeme,“ řekl dále Havel.
Slovensko vystaví stopku obilí z Ukrajiny. Česká vláda se k ničemu takovému nechystá
Slovenská vláda v pondělí schválila návrh na časově neomezený zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů a potravin z Ukrajiny, tranzit tohoto zboží přes území Slovenska zůstane povolen. Opatření, které vstoupí v platnost v úterý, se bude vztahovat například na obilí a olejniny, řekl novinářům hlavní slovenský veterinář Jozef Bíreš. K podobnému zákazu už přistoupily Maďarsko a Polsko ve snaze ochránit domácí zemědělce před dovozem například levné ukrajinské pšenice. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) oznámil, že Česko podobný zákaz nechystá. Podle něj je v rozporu s trhem EU.
Podle dat ministerstva zemědělství se do Evropy dostalo během války 3,5 milionu tun pšenice. Jen Česká republika vyprodukovala o 1,5 tuny více. „Z toho je patrné, že je to zbytečná kauza. Rozdmýchali ji polští zemědělci. Může to být i tím, že v Polsku a na Slovensku budou volby,“ domnívá se Havel.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v pondělí řekl, že se Česko nepřipojí ke třem státům se zákazem dovozu ukrajinského obilí. Stát ale na hranicích kontroluje dovážené komodity, mezi které patří i obiloviny. A to kvůli tomu, zda zboží neobsahuje zakázané látky.
Světová cena pšenice klesá
Pro spotřebitele se ale jedná o dobrou zprávu. Levné ukrajinské obilí totiž znamená větší tlak na zlevňování pečiva. Cena pšenice přitom klesá od loňské sklizně. Na začátku minulého května se prodával jeden bušl za 1 277 dolarů (27 160 korun), současná cena je na 684 dolarech (14 540 korun).
Za levné obilí nelze vinit jen Ukrajinu, která v březnu získala prodloužení tzv. obilné dohody umožňující vývoz zemědělských produktů ze svých přístavů přes Černé moře. „Ukrajina poklesu ceny přidala, nebyl to ale hlavní důvod. V konečném důsledku ale může přispět k tomu, že se nebude zdražovat a spíše uvidíme mírný pokles cen pekárenských produktů. Pro spotřebitele je to pozitivní,“ řekl pro CNN Prima NEWS Havel.
