Extremisté si našli nové útočiště, kde mohou šířit nenávist – počítačové hry. V populárních titulech jako Minecraft nebo Roblox vypátrali novináři a výzkumníci z BBC skupiny hráčů, které propagovaly antisemitismus, rasismus či homofobii. V jednom případě objevili i koncentrační tábor poskládaný z kostiček. Třebaže se autoři her snaží proti podobnému obsahu bojovat, ne vždy se jim podaří ho odhalit a odstranit.
Virtuální prostor už delší dobu bojuje s radikálními příspěvky, které se šíří například přes chatovací aplikace, soukromá diskuzní fóra či uzavřené facebookové skupiny. Třebaže provozovatelé těchto sítí a služeb neustále rozšiřují funkce, které dovolují jednodušeji odhalovat, nahlašovat a monitorovat závadný obsah, tempu extremistických iniciativ nestačí. Nejinak tomu je i na poli počítačových her.
Jak zjistil investigativní tým webu BBC Click, i velmi populární a především dětské tituly se staly překvapivým semeništěm radikálních skupin. Během tří měsíců byli novináři svědky celé řady bizarních situací – například v masivně populární kreativní hře Minecraft objevili na jedné ze soukromých map nacistický koncentrační tábor s plotem, hlídkovými věžemi a postelemi pro vězně. Jinde zase narazili na ujgurský pracovní tábor.
Ve světově populárním titulu Roblox našli zase „hříčku“, v níž autor vyzýval hráče k tomu, aby „se stali rasisty“. Cílem mapy bylo přejíždět autem postavičky lidí patřících k etnickým menšinám. Podobný radikální obsah se objevoval především v titulech, které dovolují lidem vytvářet si vlastní mapy, scénáře a světy, které už mnohdy nejsou pod kontrolou samotných autorů videoher.
„Tento obsah nehraje velké množství lidí. Jejich účelem je ale umožnit radikálně smýšlejícím prožívat své extrémní fantazie,“ vysvětlil Jacob Davey, šéf Institutu strategického dialogu, který se mimo jiné zabývá analýzou extremistického obsahu na internetu. Většinou tyto skupiny netráví čas jen hraním ve svých umělých světech, ale aktivně diskutují o politice a navzájem se utvrzují, že mají stejné vidění světa.
„Jakmile se do tohoto světa dostanete, začne docházet k radikalizaci. Začnete chodit na setkání těchto malých skupin, které kromě hraní začnou mluvit o svých společných koníčcích a názorech,“ popsal pro BBC také Joe Mulhall z organizace Hope Not Hate.
Z chatovacích aplikací do herního světa
Extremisté se zdržovali a stále zdržují v chatovacích platformách jako Telegram, případně v uzavřených skupinách na Facebooku, kde jsou jejich příspěvky skryty před zraky veřejnosti. V posledních několika letech ale technologičtí velikáni zavedli změny v pravidlech a přísnější opatření ve snaze zamezit šíření radikálního obsahu.
Konkrétně Telegram začal mnohem proaktivněji mazat příspěvky i uživatele poté, co posílil svůj tým moderátorů diskuze a zlepšil umělou inteligenci své aplikace. Proto se spousta lidí podporující krajní ideologie přesunula ke hrám či na videoplatformy DLive a Odysee, kde se obsah hlídá o něco obtížněji.
Rovněž vývojáři mají přísná pravidla ohledně nevhodného obsahu a snaží se trestat rasistické narážky či známky antisemitismu a homofobie ve svých hrách. „Opatření, která jsme přijali, abychom čelili rasistickému chování, zahrnují blokování účtů hráčů za nenávistné přezdívky, usnadnění nahlašování urážlivého chování a také automatický filtr pro nevhodná slova,“ vyjádřili se autoři oblíbené střílečky Call of Duty pro BBC.
„Pracujeme na tom, aby naše platforma zůstala bezpečným prostorem. Díky kombinaci umělé inteligence a týmu o více než dvou tisících moderátorů obsahu monitorujeme prostor bez přestávky, abychom odhalili a rychle zasáhli proti jakémukoli nevhodnému obsahu nebo chování,“ přidali se s vyjádřením autoři hry Roblox.
„Teroristický nebo násilný extremistický obsah je našimi komunitními standardy přísně zakázán. Pokud se v našich systémech objeví, podnikáme kroky k jeho odstranění,“ doplnila společnost stojící za hrou Minecraft.
Podle Daveyho je ale zásah ze strany provozovatelů her nedostačující. Šíření nenávistného obsahu skrze hry vnímá jako závažný problém. „Extrémní pravice takto našla bezpečné přístavy pro šíření své ideologie nebo pro tradičnější propagandu – tedy pro věci, které by před několika lety dělala na Facebooku, YouTube a Twitteru,“ řekl pro BBC.
„Je to pro ně způsob, jak se spojit s podobně smýšlejícími jedinci, socializovat se a nakonec vytvořit pevnější vazby mezi sebou, což může být důležité z hlediska posilování radikálních hnutí po celém světě,“ doplnil šéf výzkumného institutu. „Herní prvek může vytvářet pocit, že je toto chování normální, ne extremistické a nebezpečné,“ uvedl na závěr Mullan.
