Přelomový objev odhalilo spáleniště: Je čas přepsat učebnice, tvrdí britští vědci
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Přelomový objev může přepsat knížky dějepisu.
Archeologové v Británii našli důkazy, které potvrzují, že lidé ovládali oheň mnohem dříve.
Podle vědců jsou nálezy staré přibližně 400 tisíc let.
Archeologové učinili v britském hrabství Suffolk pravděpodobně přelomový objev. Na poli totiž našli spálenou půdu, úlomky pyritu a pěstní klíny popraskané od ohně. To podle nich dokazuje, že předkové dnešního člověka uměli zapalovat oheň o celých 350 tisíc let dříve, než se původně předpokládalo, píše americká CNN.
Předci člověka uměli s přírodním ohněm zacházet již zhruba před milionem let. Doposud se však předpokládalo, že zapalovat oheň se lidé naučili až zhruba před 50 tisíci lety, což dokládaly nálezy z Francie, informuje americká CNN.
ČTĚTE TAKÉ: Roztomilí klokaníci se vracejí do přírody. Australští vačnatci už byli na pokraji vyhynutí.
Všechny odhady však nyní narušil objev, který skupina archeologů učinila v britském hrabství Suffolk. V poli tam našli spálenou půdu, dva úlomky pyritu, který se používal k vytváření jisker, a pěstní klíny popraskané od ohně. Stáří nálezu se odhaduje na 400 tisíc let.
„Důsledky jsou enormní,“ uvedl doktor Rob Davis, který je paleontologem v Britském muzeu a výzkum spoluvedl. „Schopnost vytvořit a ovládat oheň je jedním z nejdůležitějších bodů zlomu v lidské historii. Mělo to praktické a sociální benefity, které změnily lidskou evoluci,“ doplnil.
Nejspíše šlo o neandrtálce
Lidé, kteří před zhruba 400 tisíci lety vytvořili ohniště objevené u suffolkské vesnice Barnham, podle vědců nejspíše nebyli přímými předky dnešního člověka, neboť druh Homo sapiens neopustil Afriku před více než 100 tisíci lety.
Pravděpodobně se tak jednalo o brzký druh neandrtálců. „Takže ranní neandrtálci rozdělávali v Británii oheň již před asi 400 tisíci lety,“ žasl profesor Chris Stringer z Přírodopisného muzea v Londýně podle webu The Guardian.
Čtěte také
„Náš druh se samozřejmě vyvíjel v Africe, zatímco tito lidé žili v Británii a Evropě. Domníváme se, že i náš druh měl tyto znalosti, ale nemáme pro to žádné důkazy,“ polemizoval Stringer.
Myšlenka, že lidé uměli rozdělávat oheň mnohem dříve, než si vědci mysleli, naznačuje, že oheň mohl hrát v klíčových evolučních pokrocích významnou roli. Příkladem může být vzestup jazyka jako komunikačního nástroje nebo schopnost člověka přežít v různých klimatických podmínkách.
Oheň jako cesta k přežití?
Ovládání ohně totiž předkům člověka poskytovalo teplo, světlo a ochranu před predátory. Díky rozdělávání ohně mohli raní lidé také zpracovávat širší škálu potravin, což přispělo k lepším vyhlídkám na přežití, vzniku větších skupin a uvolnění energie pro rozvoj mozku.
„Všechny tyto věci se spojily, aby umožnily lidem být přizpůsobivější, rozšířit se do drsnějších a chladnějších prostředí a úspěšněji osídlit severní zeměpisné šířky – třeba místa, jako je Británie. Oheň se stal centrem společenských interakcí, sdílení jídla, vývoje jazyka, raného vyprávění příběhů a vytváření mýtů,“ dodal Davis.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: K rozmnožování nepotřebuje sex. Vědci našli na Petříně unikátního pavouka
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních studií Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě.
