Třináctiletý Kyrylo Illiašenko po raketovém útoku v Sumách uvízl s desítkami lidí včetně své matky v zničeném autobuse. Ač zraněn, dokázal otevřít východ, a zachránil tak ostatní cestující. Za svůj hrdinský čin byl oceněn vyznamenáním i vděkem obyvatel.
Ráno 13. dubna jeli Maryna Illiašenko a její třináctiletý syn Kyrylo autobusem přes město Sumy za chlapcovou babičkou. Trasu znali nazpaměť, jeli po ní už nesčetněkrát. Když čekali na autobusové zastávce, ozval se výbuch. „Manžel okamžitě zavolal a apeloval, ať se vrátíme domů, ale my jsme se rozhodli pokračovat v cestě,“ vzpomínala Maryna pro deník Kyiv Independent. V té době ještě netušili, že Rusko zahájilo jeden z nejsmrtonosnějších útoků, při kterém zahynulo 35 lidí a téměř 120 jich bylo zraněno.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pozor při přecházení silnice, hrozí Medveděv Haškovi. Rakušan nabízí ochranu, ozval se i Fiala
Když seděli v autobuse, přiletěla raketa – došlo k dvojitému úderu. Střela byla doplněná kazetovou municí, která se používá k zasažení civilistů v oblasti dopadu první rakety. „Když mi do obličeje vletěly střepiny skla, uvědomila jsem si, že raketa explodovala velmi blízko. Měla jsem sklo v očích, protože jsem stála přímo u okna. Křičela jsem jméno svého syna a snažila se zjistit, jestli je v pořádku,“ popsala Maryna.
„Okamžitě jsem spadl na zem a cítil, jak na mě padají střepy skla a kov. Počkal jsem, až to přestane, pak jsem vstal a pokusil se otevřít dveře autobusu,“ líčil Kyrylo. Výbuch byl ale tak silný, že rozbil okna a poničil dveře, takže je nebylo možné otevřít zevnitř.
Maryna v šoku a s obličejem od krve křičela na řidiče a naléhala na něj, aby otevřel dveře, zatímco se přeplněným autobusem šířil zápach spáleniny. Žádná odpověď však nepřišla. Brzy si uvědomila, že řidič je pravděpodobně mrtvý. „Byla jsem vyděšená, že autobus hoří. Jakmile jsem ucítila kouř, věděla jsem, že musíme rychle vystoupit,“ pronesla s tím, že v autobuse bylo až 40 lidí.
Přestože byl Kyrylo sám zraněný, rozhodl se jednat. „Vyhodil jsem sportovní tašku z okna a skočil na ni, abych nepřistál v troskách na zemi,“ vzpomínal. „Snažil jsem se odblokovat dveře zvenku a po několika pokusech se mi je podařilo otevřít,“ konstatoval. Díky němu se lidem uvězněným v poškozeném vozidle podařilo bezpečně uniknout. „Venku jsem viděl těla ležet na zemi. Bylo tam mnoho lidí. Ale v tu chvíli jsem neměl čas přemýšlet. Prostě jsem jednal,“ řekl.
„Viděl jsem lidi, jak vystupují z autobusu, a pak jsem uviděl máminu tvář – byla celá od krve,“ sdělil a dodává, že to byl okamžik, kdy se opravdu vyděsil. Později se ukázalo, že zranění Maryny byla méně vážná než zranění jejího syna. Kyrylovi uvízlo v lebce několik kovových střepin a nyní se léčí v nemocnici v Sumách.
Za svou statečnost byl oceněn čestným vyznamenáním sumské radnice „Za zásluhy o město“ a dvoutýdenním zájezdem na dětský tábor v Bulharsku, informoval 17. dubna úřadující starosta města Artem Kobzar. „Děkuji, byl to čin skutečného muže,“ sdělil Kobzar Kyrylovi ve videu, které zveřejnil na svém Telegramu. Kyryl měl i mnoho telefonátů s místními, kteří mu děkovali za jeho pohotový čin. „Spolužáci mi píší zprávy. Jeden z nich měl v tom autobuse babičku a další tetu. Hodně mi děkovali, protože jejich příbuzní se mohli dostat ven východem, který jsem otevřel,“ řekl.
Rodina zažila útok již dříve
Útok na město 13. dubna ale nebyl jedinou traumatizující událostí, kterou ruská invaze Illiašenkovým způsobila. Když byly části Sumské oblasti pod ruskou okupací, udeřil nedaleko rodinného domu ruský nálet, který vyděsil Kyryla a jeho mladšího bratra Matvije. Rodina se rozhodla na téměř dva měsíce uprchnout z města do bezpečnější oblasti na západě Ukrajiny, protože děti nemohly myšlenky na útok překonat. „Když šly děti spát, zůstaly oblečené, aby mohly kdykoli utéct a schovat se,“ popsala Maryna. Během pobytu mimo domov však všichni snili o návratu do domovského města. Ulevilo se jim na jaře 2022 po vytlačení ruských sil z regionu, když se mohli vrátit zpět.
Přestože ruské síly následující dva roky téměř denně ostřelovaly pohraničí Sumské oblasti, ve městě byl většinou klid. Útoky zesílily od srpna 2024 po vpádu ukrajinských vojsk do ruské Kurské oblasti.
Přesto Maryna říká, že si nedokázali představit, že se dostanou pod tak smrtící úder. Toho rána, zatímco její manžel a mladší syn zůstali doma, Maryna a Kyrylo čekali na autobusové zastávce, když se ozval první výbuch.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Evropa není připravena pomoci Ukrajině, míní Just. Putin se chce vyhnout Trumpovým sankcím
