Prymula o žahnutí medúzou a infekčních komárech
Žahnutí některými druhy medúz může vážně ohrozit i dospělého člověka. Tělo reaguje na bolest šokem, což může vést i k utopení, varoval epidemiolog Roman Prymula v Novém dni na CNN Prima NEWS. Upozornil také na rizika spojená například s pojídáním škeblí, koupáním v tuzemských rybnících či exotickými horečkami.
Během letošního léta se množí případy svědivých vyrážek, které mohou znepříjemnit život obzvláště po koupání ve stojatých vodách. Podle Prymuly je situace horší než loni. „Řada přírodních rybníků je kvůli tomu uzavírána. Pokud se chceme koupat, je velmi problematické se něčemu takovému vyhnout,“ uvedl.
ČTĚTE TAKÉ: Chorvatsko opouštějí turisté. Na vině může být naše nadutost ohledně cen, píší tamní média
Epidemiolog připomněl, jak může tato vyrážka vzniknout. „Larvy jsou přenášeny říčními plži i mlži a zůstávají v kůži člověka, kde je však imunitní systém zabije. Vyrážka je tedy spíše alergická reakce na jejich přítomnost. Není nijak nebezpečná, ale velmi nepříjemně svědí,“ řekl v pořadu Nový den. Pouhým okem je přitom nemožné zjistit, zda ve vodě hrozí podobné nebezpečí. Zrakem rozpoznatelné jsou podle něj pouze sinice.
Při koupání v moři epidemiolog doporučuje nesahat na neznámé živočichy. „Třeba některé medúzy vypadají nádherně, ale jsou schopné člověka i usmrtit. Po pár minutách ve vlnách naše tělo vymění svou kožní mikroflóru za mořskou, ale tento proces nás nijak neohrožuje,“ uvedl Prymula.
Při žahnutí hrozí nebezpečí dětem i dospělým. „Čím je dítě menší, tím se ohrožení zvětšuje. Řada medúz je ale nebezpečná i pro dospělé, nepříjemné to může být v Bulharsku či Chorvatsku. Kromě pálení může dojít i k panické reakci na neznámou bolest a člověk se začne náhle topit. Pokud k žahnutí dojde, pomohou látky používané jako léky proti alergii, takzvaná antihistaminika,“ upozornil.
Na pozoru by se měli lidé mít také při konzumaci ústřic. „Rádi je pojídáme. Měli bychom si ale uvědomit, že se vlastně jedná o filtr. V něm se mohou zkoncentrovat různé viry, takže riziko nákazy je podstatně vyšší,“ sdělil ve vysílání CNN Prima NEWS.
Nebezpečí západonilské horečky
Znepříjemnit dovolenou může mimo jiné i hmyz, který se šíři z Afriky a je infikován tropickými nemocemi, jako například viry způsobující horečku dengue. „Děje se tak kvůli oteplování klimatu. Jestliže se bude teplota zvyšovat, mohou se komáři objevit i u nás, na mapě infekčního centra je pás těsně pod našimi hranicemi. Spíš bych se ale obával západonilské horečky, která začíná respiračními problémy a následně se projeví neurologickými příznaky. Laicky je velmi složité ji rozpoznat od jiných infekčních horeček,“ vysvětlil Prymula.
Proti tomuto druhu onemocnění se vakcína teprve vyvíjí. „Nevystačíme si tedy očkováním, je třeba používat repelenty,“ doplnil expert.
Prymula dále v pořadu Nový den hovořil i o možném výskytu pavouka černé vdovy na území Chorvatska. Podívejte se na výše přiloženém videu.
