PricewaterhouseCoopers

Jedním z největších strašáků personálních oddělení z poslední doby je bezesporu účinnost zákona o ochraně oznamovatelů, tzv. zákona o whistleblowingu. Není to nijak překvapivé – jedná se v Česku v této podobě o novinku, navíc o vždy poněkud komplikovaný a nepřehledný případ přenesení evropské legislativy do tuzemského práva. Ještě k tomu jde z podstaty věci o velmi citlivou záležitost: umožnit vlastním zaměstnancům nahlašovat protizákonná jednání, kterých mohou být ve firmě svědky.

Český pracovní trh projde v následujících letech velkou proměnou. Může za to digitalizace a automatizace, které mají připravit o místa stovky tisíc zaměstnanců. Obavy mohou mít zejména lidé v manuálních profesích, jako jsou pracovníci v logistice, ve výrobě nebo prodavači. Na druhé straně se otevře řada nových pracovních příležitostí. Které to jsou?

Životní úroveň Čechů se snižuje už druhým rokem v řadě. Zároveň s tím však firmy oproti dřívějšímu období vykazují značné nárůsty svých zisků. Podle ekonoma Lukáše Kovandy společnosti přenesly náklady inflace na občany a ve složitých dobách dokázaly vydělat. Jejich zisky se ale adekvátně neproměňují do výše mezd, které reálně klesají. Občanům navíc hrozí maržově-inflační spirála, která by přinesla další zdražování.

I když se českým pracovníkům rekordně snížila životní úroveň, neplánují říct si o přidání. Vyplývá to z dat poradenské firmy PwC, podle které je míra ochoty jít za vedením firmy s prosbou o vyšší plat u českých zaměstnanců nejnižší na celém světě. Podle ekonomů je to dáno tím, že Češi nejsou příliš odvážní a nechávají navýšení mezd a platů na vedení firem. Kvůli nízké nezaměstnanosti jsou přitom pracovníci ve velmi dobré vyjednávací pozici.

Evropa se z pozice velkého vývozce automobilů stále rychleji přibližuje k situaci, kdy bude sama většinu aut dovážet. Podle analýzy poradenské společnosti PwC by zásadní zlom v obchodní bilanci měl nastat do dvou let. Prim mezi dováženými vozy by měly hrát čínské značky.

Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace, která se v září přiblížila pětiprocentní hranici. Čtvrtečního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.

Bankovní rady České národní banky na čtvrtečním zasedání zvýší podle odhadů většiny analytiků oslovených úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Někteří nevylučují stejně jako v září růst až o 0,75 procentního bodu. Od nové prognózy, kterou ČNB ve čtvrtek zveřejní, očekávají ekonomové především výrazné zvýšení odhadu inflace a snížení odhadu růstu ekonomiky. Analytici počítají i s tím, že ČNB bude ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat.

Téměř milion domácností aktuálně řeší, jak se vypořádat s krachem dodavatele energií Bohemia Energy a ke komu přejít, aby neplatily tisíce navíc. Z velké části jde o seniory, kteří si sami nevědí rady a pomáhají jim rodiny. To je případ i pana Františka z Rakovníka. Tomu s vyřízením pomáhala jeho vnučka, která týden procházela ceníky všech firem, strávila hodiny na infolinkách – a stejně si není jistá, kam vlastně dědečka vzhledem k výši důchodu přehlásit.

Jedna z předních poradenských společností světa PricewaterhouseCoopers (PwC) přišla s revoluční změnou, která se dotkne jejích 55 tisíc zaměstnanců ve Spojených státech. Nebude totiž po nich vyžadovat přítomnost na pracovišti. Jde o prvního tak velkého zaměstnavatele, který se k zavedení permanentního homeofficu odhodlal.

Fenomén práce z domova si zaměstnanci oblíbili v Česku i ve světě. Jen 9 procent z nich se chce po pandemii zcela vrátit na své pracoviště. Vyváženou kombinaci práce z domova a místa svého zaměstnání požaduje třetina z nich. Vyplývá to z aktuálního průzkumu poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers.

Elektrifikace nových automobilů je téměř nevyhnutelná už jen kvůli zpřísňujícím se emisním normám. Téhož názoru je i poradenská firma PwC, která na enormní nárůst bateriových vozidel poukazuje skrze aktuální studii s názvem Strategy & Electric Vehicles Sale. Počet všech hybridů a elektromobilů by se podle ní měl do roku 2026 až ztrojnásobit z letošních patnácti na téměř 48 milionů vozů.

V příštích měsících nás zřejmě čeká zrychlení růstu spotřebitelských cen. Naznačují to zkušenosti tuzemských průmyslových výrobců, kteří musí kvůli nedostatku materiálu prodlužovat dodací lhůty a hlavně výrazně připlácet svým dodavatelům. Jde o jeden z následků koronavirové pandemie.