ZPRÁVY PLUS, Lukáš Kovanda, Štěpán Křeček - 29.6. v 10:31
Životní úroveň Čechů se snižuje už druhým rokem v řadě. Zároveň s tím však firmy oproti dřívějšímu období vykazují značné nárůsty svých zisků. Podle ekonoma Lukáše Kovandy společnosti přenesly náklady inflace na občany a ve složitých dobách dokázaly vydělat. Jejich zisky se ale adekvátně neproměňují do výše mezd, které reálně klesají. Občanům navíc hrozí maržově-inflační spirála, která by přinesla další zdražování.
Čechům se reálně propadají výdělky již od loňska. Průměrná roční inflace totiž dosáhla 15,1 procenta a nominální růst mezd byl pouze 6,5 procenta. Výdělky tedy neporážely zdražování a jinak tomu nebude ani letos. Mírný optimismus je možné spatřovat jen v tom, že by čísla za aktuální rok měla být meziročně o něco příznivější, díky čemuž nebude propad životní úrovně tak razantní jako loni.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kolář: Vláda udělá cokoliv, aby uškodila Babišovi. Zlámalová v dotacích vyřizování účtů nevidí
Poslední výsledky velkých společností přitom ukazují na jejich velice solidní zisky. To je i případ polostátní skupiny ČEZ, která nedávno odsouhlasila výplatu dividendy v rekordní výši 78 miliard korun. Vedle toho potravinářský holding Agrofert zvýšil svůj zisk o 124 procent na téměř 13 miliard korun. Třinecké železárny dosáhly nárůstu zisku o 83 procent na 2,39 miliardy korun. Ve finančnictví a bankovnictví se dařilo například J&T Finance Group SE, která sice vykázala mírný pokles, přesto měla vysoký provozní zisk 6,13 miliardy korun.
Důchodce inflace nepostihla. Mzdy máme čtyřikrát nižší než v Německu, říkají ekonomové
Problémem v Česku jsou nízké mzdy a velký počet nekvalifikovaných pozic, inflace nejméně zasáhla důchodce. Shodli se na tom v pořadu Zprávy Plus na CNN Prim NEWS finanční analytik Vladimír Pikora a hlavní ekonom skupiny Roklen Pavel Peterka. V české ekonomice se podle nich rozevřely nůžky mezi jednotlivými sociálními vrstvami, a to způsobuje rozdíly v růstu mezd.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se ukazuje zásadní nepoměr. Češi si totiž musí například na dovolené půjčovat a přibírají si i vedlejší výdělky. Na druhé straně firmy odvádějí státu historicky nejvíce peněz na daních, přičemž dosahují nárůstu zisků v řádu desítek až stovek procent.
„Nárůst ziskovosti velkých podniků, a z toho plynoucího daňového a dividendového inkasa státu, je vykoupen historickým pádem životní úrovně obyvatelstva České republiky. Tento pád stále i letos hledá své dno. Propady z doby světové finanční krize nebo covidu byly proti dnešku nicotností,“ uvedl Kovanda.
Zároveň připomíná, že letos v prvním čtvrtletí byla změna reálného měsíčního příjmu na obyvatele nejhlubší za celé období od roku 2005. „Příjmy obyvatelstva ČR totiž i letos nadále nahlodává mimořádně vysoká, dvouciferná, inflace. Přitom ovšem břímě inflace dopadá převážně právě na běžné občany a spotřebitele, nikoli na firmy a podniky,“ řekl dále Kovanda.
Češi si o přidání říct nechtějí
Podle poradce premiéra a hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka si za propad reálných mezd mohou částečně lidé sami. „Česko není národem vyjednávačů. Vzít odvahu a říct si o přidání je moment, kdy nejsou Češi příliš odvážní. Je jim to nepříjemné. Někteří zaměstnavatelé na to spoléhají a využívají toho,“ řekl dříve pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Problémem v Česku jsou nízké mzdy. Více v pořadu Zprávy PLUS:
Jeho slova dokládá i průzkum poradenské společnosti PwC. V letošním roce si chce o přidání říct jen 22 procent Čechů. To je nejméně ze čtyř desítek sledovaných zemí. Světový průměr se přitom pohybuje okolo 42 procent zaměstnanců. Během loňského rekordního propadu si o přidání řeklo jen 19 procent Čechů.
Lidem ale mohou hrozit další nepříjemnosti. Podle Kovandy se totiž kvůli ziskovosti firem roztáčí maržově-inflační spirála. „Tento fenomén potvrzuje nově zveřejněná výroční zpráva basilejské Banky pro mezinárodní platby. Reálné mzdy v inflační periodě let 2022 až 2023 poklesly ve vyspělých světových ekonomikách dramaticky více, než je historicky v takových časech obvyklé. V Česku byl navíc tento pokles, jak už je uvedeno, vůbec nejvýraznější z celé OECD,“ uvedl ekonom.
