Home office má svá úskalí. Přesto se na pracoviště chce vrátit jen zlomek zaměstnanců

Kompletní návrat na pracoviště po koronavirové pandemii vidí jako ideální podobu svého zaměstnání jen každý jedenáctý zaměstnanec. Vyplývá to z aktuálního průzkumu poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC), který provedla na vzorku více než 32 tisíc respondentů po celém světě. Naopak pětina zaměstnanců by klidně i nadále pracovala výlučně z domova.

Lidé z domova pracují sice déle, ale méně efektivně. Navíc pociťují více stresu

Ekonomika

Home office patřil během koronavirové pandemie k poměrně oblíbeným zaměstnaneckým benefitům. Alespoň zpočátku. První studie také ukázaly, že lidé z domova pracují lépe. Jenže s odstupem času se ukazuje, že je to pravda jen částečně.

Třetině dotázaných by vyhovovala vyvážená kombinace home office a výskytu na pracovišti, čtvrtina by pak raději trávila většinu pracovního týdne ve svém bydlišti. Naprostá většina zaměstnanců (72 procent) tedy vítá mix práce z domova a kanceláře. Velkou roli ve vnímání práce z domova přitom hraje dojíždění. Preferují ji více lidé z městských aglomerací se složitější dopravní situací, vyplývá dále z průzkumu PwC.

Stroje lidem práci nevezmou

„Moderní technologie a digitalizace umožňují jednoduchý přístup k práci kdykoli a odkudkoli. V době pandemie digitalizace a práce z domova řadě odvětví pomohly pokračovat v činnosti bez zásadních omezení,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Andrea Linhartová Palánová, expertka na řízení lidských zdrojů z české pobočky poradenské společnosti PwC.

Podle ní pokračující digitalizace a automatizace v blízké době pracovní trh výrazně promění. A z průzkumu vyplývá, že si to uvědomují také zaměstnanci. Skoro dvě pětiny počítají s tím, že jejich současná pracovní pozice bude během pěti let zastaralá. „Řada pracovních pozic, tak jak je známe nyní, zanikne. Zaměstnanci na tyto změny budou muset reagovat a osvojovat si nové znalosti a dovednosti,“ upozorňuje Linhartová Palánová.

Konec zaměstnaneckých benefitů? Jak pandemie ovlivnila péči firem o své lidi

Kariéra

V předvečer propuknutí koronavirové krize se Česká republika vyznačovala nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. Firmy se musely o lidi doslova prát a často jim ke slušným výdělkům nabízet řadu dalších benefitů. Změnila pandemie českou nerovnováhu trhu práce? A začaly firmy nejrůznější zaměstnanecké výhody škrtat?

S tím souhlasí také ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické Veronika Hedija, nevidí v tom ale důvod k panice. „Trh práce se proměňuje neustále a data dokazují, že se tomu lidé dokáží přizpůsobovat. Rozhodně se nikdo nemusí bát, že mu stroje takzvaně vezmou práci. Kdyby to tak bylo, měli bychom dnes nezaměstnanost blížící se stu procent,“ uvedla pro CNN Prima NEWS. K technologickému pokroku totiž dochází celá staletí, jen se v posledních 200 letech zrychlil. „Koho by v roce 1821 napadlo, že na polích dnes budou pracovat převážně stroje. A jak vidíme, armády lidí bez práce nikde nejsou,“ dodala Hedija.

Mít právo na odpojení

Digitalizace a možnost pracovat na dálku s sebou ale přinášejí také určitá úskalí, na která dlouhodobě upozorňuje například šéf odborů Josef Středula. Za hlavní problém považuje lákavou představu zaměstnavatelů, že jejich pracovníci jsou neustále „na příjmu“ prostřednictvím mailů nebo různých komunikačních aplikací. Požaduje proto, aby lidé na home office měli právo na odpojení, jak zdůraznil v podzimním rozhovoru pro E15.

Z průzkumu PwC ale vyplývá, že zaměstnanci často pracují i mimo pracovní dobu, nebo dokonce na dovolené. Na otázku, zda jsou schopni odpojit se mimo pracovní hodiny od práce, odpovědělo kladně jen 35 procent dotázaných. To jinými slovy znamená, že skoro dvě třetiny lidí přiznávají, že pracují i o dovolené, víkendu či po večerech.

„Firmy ale musejí chránit své zaměstnance před prakticky nepřetržitou prací. Z dlouhodobého pohledu vede práce o víkendech či dovolených k poklesu efektivity a vyhoření zaměstnance,“ vysvětlila Andrea Linhartová Palánová. Podle ní je důležité, aby firmy měly spokojené zaměstnance, protože jim to v konečném důsledku bude hrát do karet. „Takový podnik se stane atraktivním zaměstnavatelem a bude si moci na měnícím se pracovním trhu více vybírat. To mu následně pomůže i k růstu a lepším finančním výsledkům,“ uzavřela Linhartová Palánová.