I když se českým pracovníkům rekordně snížila životní úroveň, neplánují říct si o přidání. Vyplývá to z dat poradenské firmy PwC, podle které je míra ochoty jít za vedením firmy s prosbou o vyšší plat u českých zaměstnanců nejnižší na celém světě. Podle ekonomů je to dáno tím, že Češi nejsou příliš odvážní a nechávají navýšení mezd a platů na vedení firem. Kvůli nízké nezaměstnanosti jsou přitom pracovníci ve velmi dobré vyjednávací pozici.
Vysoká inflace znehodnocuje úspory a reálné mzdy už několik měsíců. V loňském roce dokonce spadla životní úroveň zaměstnanců nejvíce v historii České republiky. Ani letos se obrat nedá očekávat. Za první čtvrtletí mzdy průměrně rostly o 8,6 procenta. Kvůli inflaci se ale reálné mzdy propadly o 6,7 procenta.
ČTĚTE TAKÉ: Na rodičovský příspěvek čeká Petr dva měsíce. Řekli mi, že mám mít našetřeno, stěžuje si
V letošním roce si chce o přidání říct jen 22 procent Čechů. Podle poradenské společnosti PwC je to nejméně ze 46 sledovaných zemí. Světový průměr se přitom pohybuje okolo 42 procent zaměstnanců. V loňském rekordním propadu si o přidání řeklo jen 19 procent Čechů.
„Česko není národem vyjednávačů. Vzít odvahu a říct si o přidání je moment, kdy nejsou Češi příliš odvážní. Je jim to nepříjemné. Někteří zaměstnavatelé na to spoléhají a využívají toho,“ řekl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Ekonom upozorňuje, že podobný scénář jsme mohli vidět i v době ekonomického růstu a nízké nezaměstnanosti. Tedy v období, kdy si pracovníci mohli diktovat velmi výhodné podmínky. „Mnozí k tomu přistupovali laxně. Zaměstnanci většinou vyčkávají, jak se pochlapí vedení společností. To je příklad manuálních profesí,“ řekl dále.
Češi drží pusu a krok, míní ekonom
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda se taktéž nad strategií českých pracovníků podivuje. Podle něj je postoj zaměstnanců zarážející, protože reálná mzda v České republice poklesla v minulém roce nejvíce ze zemí Evropské unie. „Ještě více zarážející je umístění Čechů po přihlédnutí k tomu, že Česko vykazuje ze sledovaných zemí vůbec nejpřehřátější trh práce. Taková situace by měla zaměstnancům nahrávat, aby si mohli o přidání říci úspěšně. Prostě proto, že zaměstnavatel je nemá na vyprahlém trhu práce kým nahradit,“ uvedl Kovanda.
Už delší dobu je totiž pozice zaměstnanců výhodná. Nezaměstnanost se drží několik let v nižších jednotkách procent, a není tedy důvod obávat se propuštění. Podle Kovandy se Češi nechávají „holit jako ovečky“. „Firmy a podniky se na nich pakují, takže podíl marží a zisků na celkovém výkonu ekonomiky narůstá. Navíc vysoké zisky firem podporuje právě i to, že Češi drží pusu a krok a vyšší ziskovost svých zaměstnavatelů ochotně mlčky tolerují,“ dodal.
