Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) Zdroj: ČTK
Příspěvek 5000 korun na dítě začnou rodičům, kteří o tuto podporu požádali, úřady práce vyplácet 24. srpna. V pátek to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj rodiny s přídavkem na dítě, které peníze dostaly automaticky, už obdržely 1,2 miliardy korun. Ministerstvo uvedlo, že přijalo od pondělka 272 tisíc žádostí o příspěvek pro 428 tisíc dětí. Jednorázová dávka je pro rodiny s loňským hrubým příjmem do milionu korun. Vláda jí chce zmírnit dopady zdražování. Výdaje mají činit asi 7,8 miliardy korun.
„Systém žádostí funguje, byť v pondělí bylo několik hodin komplikací. Když se ale podíváme na čísla z tohoto týdne, tak je to velmi slušný objem žádostí. Máme v pátek už 1,2 miliardy na účtech lidí (příjemců přídavků na děti) a počítáme s tím, že po 24. srpnu by se měla rozběhnout výplata žádostí, které začaly chodit od 15. srpna,“ řekl ministr.
PŘEHLEDNĚ: Odstartoval bonus 5 tisíc na dítě. Jak o příspěvek zažádat a koho se týká?
Rodiny s dětmi dostanou od státu finanční injekci na zvládnutí stále vyšších nákladů. Od pondělí totiž mohou rodiče žádat o jednorázový příspěvek ve výši pět tisíc korun na dítě (možnost podání žádosti on-line byla nakonec překvapivě spuštěna již v neděli). Žádosti zpracovává ministerstvo práce a sociálních věcí, které očekává velký zájem. O příspěvek lze žádat až do příštího roku. A to dokonce i na dítě, které se teprve narodí. Jak na to?
O 5000 korun na dítě je možné žádat on-line nebo osobně v Czech Pointech na radnicích či krajských úřadech. Lidé elektronicky podali přes portál 230 tisíc žádostí, upřesnilo ministerstvo. Podle jeho údajů má na dávku nárok celkem asi 1,6 milionu dětí. Z nich asi 240 tisíc pobírá dětské přídavky.
Jurečka označil vyřizování dávek za „největší počin v oblasti digitalizace“ v komunikaci se státem. Resort dlouhodobě sklízel za stav svých systémů a digitalizace kritiku. „Udělali jsme obrovský posun. Co tady nefungovalo roky, tak funguje,“ je přesvědčen ministr. Zmínil využívání bankovní identity či propojení databází sociální správy a finančních úřadů.
Elektronicky je možné žádat třeba o příspěvek na bydlení či o rodičovskou, od září by se měly přidat přídavky na děti. Podle ministra by se měl digitální systém v příštích dvou letech podle plánů výrazně zjednodušit. Počítá se s propojením s registrem obyvatel či s katastrem nemovitostí. Z údajů by tak mohlo být zřejmé, na jakou pomoc by mohl mít člověk od státu ve své situaci nárok, přiblížil Jurečka.
Spotřebitelské ceny v posledním sledovaném měsíci meziročně vzrostly o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Meziměsíčně klesly o 1,4 procenta. Zdroj: Profimedia.cz
Pečivo pšeničné bílé v listopadu stálo 70,07 Kč za kilogram. Na začátku roku 2022 to bylo 54,89 Kč. Zdroj: ČTK
Pivo výčepní světlé aktuálně v průměru stojí 13,71 Kč za 0,5 litru. V lednu se prodávalo za 12,82 Kč. Zdroj: ČTK
Cena vepřové pečeně dosáhla 165,37 Kč za kilo. Začátkem roku činila 147,93 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Mléko polotučné pasterované bylo v listopadu k mání za 25,58 Kč za litr. V lednu stálo 20,82 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Eidamská cihla se prodává za 215,85 Kč za kilogram. Z kraje roku byla za 183,30 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Cena jogurtu bílého netučného v průměru činí 11,95 Kč za 150 gramů. Po Novém roce dosahovala 9,91 Kč. Zdroj: ČTK
Vejce slepičí čerstvá jsou na pultech za 58,55 Kč za 10 kusů. V lednu stála 35,86 Kč. Zdroj: ČTK
Máslo se v listopadu prodává za 267,94 Kč za kilo. Začátkem roku bylo za 214,95 Kč/kg. Zdroj: Profimedia.cz
Cena pšeničné mouky hladké nyní dosahuje 23,48 Kč za kilogram. Dříve stála 15,46 Kč. Zdroj: ČTK
Chléb konzumní kmínový se prodává za 39,70 Kč za kilo. V lednu stál 30,34 Kč. Zdroj: ČTK
Cena konzumních jablek dosáhla 34,93 Kč za kilogram. Na počátku nového roku to bylo 35,65 Kč. Zdroj: ČTK
Konzumní brambory byly v listopadu k dostání za cenu 18,31 Kč za kilo. V prvním měsíci letošního roku stály 18,43 Kč. Zdroj: ČTK
Spotřebitelské ceny v posledním sledovaném měsíci meziročně vzrostly o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Meziměsíčně klesly o 1,4 procenta. Zdroj: Profimedia.cz
Pečivo pšeničné bílé v listopadu stálo 70,07 Kč za kilogram. Na začátku roku 2022 to bylo 54,89 Kč. Zdroj: ČTK
Pivo výčepní světlé aktuálně v průměru stojí 13,71 Kč za 0,5 litru. V lednu se prodávalo za 12,82 Kč. Zdroj: ČTK
Cena vepřové pečeně dosáhla 165,37 Kč za kilo. Začátkem roku činila 147,93 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Mléko polotučné pasterované bylo v listopadu k mání za 25,58 Kč za litr. V lednu stálo 20,82 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Eidamská cihla se prodává za 215,85 Kč za kilogram. Z kraje roku byla za 183,30 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Cena jogurtu bílého netučného v průměru činí 11,95 Kč za 150 gramů. Po Novém roce dosahovala 9,91 Kč. Zdroj: ČTK
Vejce slepičí čerstvá jsou na pultech za 58,55 Kč za 10 kusů. V lednu stála 35,86 Kč. Zdroj: ČTK
Máslo se v listopadu prodává za 267,94 Kč za kilo. Začátkem roku bylo za 214,95 Kč/kg. Zdroj: Profimedia.cz
Cena pšeničné mouky hladké nyní dosahuje 23,48 Kč za kilogram. Dříve stála 15,46 Kč. Zdroj: ČTK
Chléb konzumní kmínový se prodává za 39,70 Kč za kilo. V lednu stál 30,34 Kč. Zdroj: ČTK
Cena konzumních jablek dosáhla 34,93 Kč za kilogram. Na počátku nového roku to bylo 35,65 Kč. Zdroj: ČTK
Konzumní brambory byly v listopadu k dostání za cenu 18,31 Kč za kilo. V prvním měsíci letošního roku stály 18,43 Kč. Zdroj: ČTK
Experti příspěvek kritizují
Někteří experti na sociální problematiku však příspěvek kritizují. Podle nich je příliš plošný. Poukazují také na to, že jednorázová podpora rodinám v potížích příliš nepomůže. Doporučovali navýšení dětských přídavků a příspěvků na bydlení. Někteří kritici mluví také o uplácení voličů před podzimními volbami.
„Kdybychom pracovali se současnými systémy, které definují zákony, tak nemáme možnost podpořit třeba středně příjmové. Že by rodiče dětí nad čtyři roky, samoživitelé, samoživitelky mohli dostat nějakou cílenou podporu, tak ta možnost tam není. Je to velmi úzce stropované příjmovou stránkou,“ odkazuje ministr na hranici milionu korun.
Podle expertů vláda ale mohla zákon upravit a prosadit do něj dočasné zvýšení přídavků a příspěvků na bydlení i rozšíření okruhu příjemců, Jurečkův tým se pak mohl soustředit na vylepšení nynějších podpor místo příprav nové jednorázové dávky. Výdaje by navíc byly nižší než u pětitisícového příspěvku, podotýkají odborníci.
