Co znamená normativ u příspěvku na bydlení
Vláda zváží úpravu takzvaných normativních nákladů na bydlení, které slouží pro výpočet výše příspěvku. Příští týden požádá úřady o údaje pro případné navýšení částek. Ve čtvrtek to řekl premiér Petr Fiala. Debatu o podpoře vyvolal premiér svým slibem po jednání vlády, že stát lidem výdaje na byt nad 30 či 35 procent jejich příjmu dorovná. To ale podle ekonomů není splnitelné, podle Lukáše Kovandy se Fiala dopustil zásadního kiksu.
„Občané zaplatí za bydlení maximálně 30 procent svých příjmů, v Praze 35 procent, včetně poplatků za vodu a energie. Veškeré náklady nad je stát připraven jim uhradit a to formou příspěvku na bydlení,“ vzkázal po jednání vlády premiér Fiala. Na tom se ale zásadně neshodují někteří ekonomové. Podle nich předseda vlády svým velkorysým slibem zásadně chyboval.
Premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Profimedia.cz
Premiér Petr Fiala ve speciálním vydání 360: Soukromí politiků Zdroj: CNN Prima NEWS
Premiér Petr Fiala Zdroj: Profimedia.cz
Ekonom Lukáš Kovanda Zdroj: CNN Prima NEWS
Ekonom Lukáš Kovanda Zdroj: CNN Prima NEWS
Ekonom Lukáš Kovanda Zdroj: CNN Prima NEWS
Premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Profimedia.cz
Premiér Petr Fiala ve speciálním vydání 360: Soukromí politiků Zdroj: CNN Prima NEWS
Premiér Petr Fiala Zdroj: Profimedia.cz
Ekonom Lukáš Kovanda Zdroj: CNN Prima NEWS
Ekonom Lukáš Kovanda Zdroj: CNN Prima NEWS
Ekonom Lukáš Kovanda Zdroj: CNN Prima NEWS
„Fiala se při tiskové konferenci dopustil zásadního kiksu. Nemůže slibovat veřejnosti neomezené příspěvky na bydlení, to by stát přišel rychle na buben. V legislativě existují normativy,“ vzkázal ekonom Lukáš Kovanda. Doplnil, že premiér navnadil stovky tisíc domácností, že dostanou příspěvky v řádech desítek tisíc korun. Realita je však nyní jiná.
„Nic se však neměnilo, a pokud nějaké příspěvky budou, tak klidně i ve výši sta korun. Tohle by se nemělo stávat,“ doplnil. Problém je v tom, že jsou v legislativě zakotvené takzvané normativní náklady na bydlení. Ty stanovují finanční strop, za který by se mělo teoreticky najít přijatelné bydlení. Částky se liší podle počtu členů v domácnosti a velikosti obce – dlouhodobě ale neodpovídají reálným cenám bydlení.
Normativy se musí navýšit
„Jestli chce stát pomoci, tak může jednat o tom, že by normativy navýšil. Tím by se zvýšil okruh lidí i výše pomoci, která by do domácností směřovala,“ podotkl Kovanda s tím, že v tomto případě může být vláda velmi velkorysá. Cíleně by pomohla nejzranitelnějším. Následně uvedl příklad:
„Důchodkyně, která bydlí sama na vesnici do deseti tisíc obyvatel má normativ stanovený na necelých sedm tisíc korun, což je dost málo. Kdyby se u ní finanční strop zvýšil na deset nebo dvanáct tisíc, tak by jí to při současné energetické drahotě výrazně pomohlo,“ vysvětlil Kovanda.
Normativní náklady na bydlení Zdroj: CNN Prima NEWS
Normativní náklady na bydlení Zdroj: CNN Prima NEWS
S možností navyšování normativů premiér den po svém výroku sám přišel. „Budeme zvažovat další úpravu normativů, abychom je dotvořili tak, aby příspěvek na bydlení pomohl co největšímu počtu lidí,“ uvedl Fiala.
Dodal, že se vláda znovu obrátí na Energetický regulační úřad a statistiky (ERU) s žádostí o aktuální údaje. „Abychom viděli reálné ceny bydlení a byli schopni normativy upravit tak, aby odpovídaly potřebám lidí. Vláda bude podněty pro úpravu žádat v průběhu příštího týdne,“ doplnil. Mluvčí ministerstva práce Eva Davidová sdělila, že normativy by se případně mohly zvednout od října.
Fiala neříkal úplnou pravdu. Expert vysvětlil úskalí oznámeného příspěvku na bydlení
Lidé za bydlení nebudou platit více než 30 procent svých příjmů, v Praze 35 procent, a to včetně všech poplatků například za vodu nebo energii. Po jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Výrok ve vysílání CNN Prima NEWS rozebral ekonom Pavel Peterka a slova předsedy uvedl na pravou míru. „Těch 30 procent se netýká všech,“ upřesnil.
Šéf resortu Marian Jurečka premiérova slova potvrdil. „Požádáme – tak, jak nám ukládá zákon – příští týden ministerstvo a ERU, aby nám doplnily data k predikci nárůstu cen energií. Počítáme s tím, že úpravu uděláme k 1. říjnu a platit bude tři měsíce zpětně,“ doplnil.
Na náklady padne polovina příjmů
Například mladá tříčlenná rodina z Prahy má včetně mateřské dávky měsíční příjem 35 tisíc čistého. Náklady na bydlení ukrojí z jejích celkových příjmů více než polovinu. „Jsme v pronájmu v bytě 2+KK, platíme 19 500 korun měsíčně. Zdražily se pleny, jídlo, vlhčené ubrousky. Máme rozpočet a víme, za co můžeme peníze utratit, a za co ne,“ vzkázala matka.
O příspěvek na bydlení už zažádali před několika měsíci, stále však čekají na schválení. „Čeká se na jedno řízení, už to trvá dva měsíce. Potom se rozhodne, kolik peněz nám dají,“ dodala žena. Tato rodina jako jedna z mála splňuje parametry normativních nákladů. Ne všechny domácnosti však na příspěvek kvůli aktuálně nastaveným podmínkám dosáhnou.
