Zpravodajské služby v Česku se i přes řadu historických otřesů staly plnohodnotnou součástí západního zpravodajského světa, zaznělo na semináři Poslanecké sněmovny. „Vzhledem k rizikům, kterým čelíme, musíme najít odvahu zajistit, aby mohly bezpečnostní služby odpovídat na hrozby přímo a aby jimi získané informace mohl využívat přímo soud,“ uvedl na semináři ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka.
„Jsme službou, která nepodlehla ani tlakům z nejvyšších míst,“ uvedl na semináři ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka.
ČTĚTE TAKÉ: Další oběť střelce, řekl Rakušan ke smrti matky dívky zabité na Filozofické fakultě
„Právo a zákon je to jediné, co nás chrání a vždy nás chránilo. A to je pro nás alfou a omegou všeho. Během všech těch útoků, které na službu byly za doby Miloše Zemana, to byl zase jedině zákon a právo,“ řekl.
Bezpečnostní síly musí být akceschopnější
Tváří v tvář výzvám, jako jsou agresivní Rusko nebo sílící Čína, ale nyní podle Koudelky chybí dostatečná schopnost rychle reagovat na potenciální nebezpečí. Ty představují například teroristické útoky nebo útoky v kyberprostoru.
„Vzhledem k rizikům, kterým čelíme, musíme najít odvahu zajistit schopnost bezpečnostních služeb odpovídat na hrozby přímo. Tedy aby jimi získané informace mohl využívat přímo soud,“ uvedl Koudelka.
Jednou z překážek lepšího fungování zpravodajských služeb nyní je chybějící novela tzv. střechového zákona (zákona o zpravodajských službách ČR) z roku 1994, který pro různé útvary zpravodajských služeb – Bezpečnostní informační službu (BIS), Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajství – vymezil jejich oblasti působnosti.
Kromě poslední z těchto tří služeb jim ale nepřidělil exekutivní pravomoci, kvůli čemuž nemohou dostatečně konat, popsal Koudelka.
Úkol pro novou vládu
Vojenské zpravodajství tuto pravomoc získalo v roce 2021 po jedné z mnoha novel střechového zákona. Tyto pravomoci se ale týkají primárně operací v kyberprostoru a kyberbezpečnosti obecně.
Nyní by se proto měla tato pravomoc přidělit i dalším dvěma zpravodajským službám, a to v rámci další rozpracované novely. Diskuze k ní zatím však proběhla výhradně na expertní úrovni a vypracování počká až na další volební období.
„Ambiciózní zpravodajská reforma nebyla nikdy uspokojivě dokončena a znamená to, že před příští vládou stojí, aby byl tento úkol vyřešen a došlo k dotažení reformy zpravodajských služeb do konce,“ řekl účastníkům semináře Jan Paďourek, vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání ministerstva vnitra ČR. Měla by zároveň „přenést“ zákon z roku 1994 do moderní podoby, dodal.
„I s ohledem na aktuální vývoj mezinárodní situace je materie vnímána jako složitá a zároveň velmi citlivá na jakékoliv změny, proto vyžaduje klidnou a dostatečně dlouhou diskusi na všech úrovních,“ popsal na dotaz redakce mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Dodává proto, že i ve světle dalších legislativních priorit se reformy v současném legislativním období nedočká.
Jaká byla transformace zpravodajských služeb od roku 1989 do současnosti? Na tuto otázku dnes hledají odpověď účastníci konference, kterou na toto téma pořádá předseda bezpečnostního výboru PS PČR Pavel Žáček. Mezi hosty je řada bývalých ředitelů českých zpravodajských služeb, ty… pic.twitter.com/9TFsVp4sA8
— BIS (@biscz) April 14, 2025
Rizika rostou, musí růst i schopnost se bránit
Důvodem omezené akceschopnosti zpravodajských služeb jsou omezené pravomoci.
„Chybí nám zákonné útvary, které umožňují postihovat nejvážnější trestné činy,“ okomentoval Koudelka. Policie i přes upozornění BIS musí všechny informace, které dosud k danému incidentu posbírala, zajistit znovu, popsal ředitel BIS. V praxi to nutně znamená, že pokud například někdo jednorázově provede trestný čin a další již nespáchá, BIS již nemá šanci věc vyšetřit, popsal Koudelka. „Do budoucna by se proto toto mělo nějakým způsobem řešit,“ konstatoval.
Kromě vlastní exekutivní pravomoci by ale měly zpravodajské služby být schopny také lépe sdílet informace prostřednictvím propojení jednotlivých služeb. V současné době například jsou jednotlivé bezpečnostní služby rozdělené pod gesce různých ministerstev a chybí jim jeden orgán, v rámci kterého by mohly komunikovat.
Příklad z Polska a Estonska
„V dnešní době, kdy vzrůstají i hrozby tradičního vojenského charakteru, jsou zpravodajské služby jednou z věcí, které dávají smysl,“ zdůraznil další účastník semináře a ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity Karlovy Libor Kutěj.
V Česku však dlouhodobě převládá nerozhodnost ohledně toho, kdo pro české občany představuje hlavní zdroj ohrožení. „Polsko a Estonsko měly jasně definovaného nepřítele a chtěly se proti Rusům bránit,“ popsal bývalý ředitel Vojenského obranného zpravodajství Jan Beroun. To samé platí i pro Ukrajinu. „Každá ukrajinská zpravodajská služba má vlastní síly,“ popisuje.
Právě tyto státy by se podle Berouna měly stát Čechům vzorem v tom, kolik pravomocí jejich zpravodajské služby mají.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rozdělení Ukrajiny na zóny? Výkřik do tmy, míní Mikulecký. Nikomu by to nic nepřineslo
