Vojenské zpravodajství

Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS) se podílely pod vedením amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na odhalení činnosti kybernetického aktéra spojovaného s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. V tiskové zprávě o tom v pátek informovalo Vojenské zpravodajství. Kybernetické hrozby souvisely s jednotkou GRU 29155, kterou čeští vyšetřovatelé spojili s výbuchem muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Výsluhy členů bezpečnostních sborů začínají čím dál více zatěžovat státní rozpočet. Poslední čísla dokládají, že profese spadající pod ministerstvo vnitra získaly z eráru více než šest miliard korun. Přitom před šesti lety šlo o částku 3,8 miliardy korun. Odborníci doporučují více propouštět, a tím regulovat každoročně se navyšující výdaje.

Vývoj v roce 2023 ukázal na zhoršující se bezpečnostní situaci v řadě zemí a posunutí světa ke konfrontaci a hrozbě vojenského konfliktu. Uvádí to výroční zpráva Vojenského zpravodajství za rok 2023. Ta upozorňuje, že střety se stávají nedílnou součástí zahraniční politiky a mírová koexistence států je nemyslitelná. Prý se tak naplňují temné vize společnosti žijící v permanentním konfliktu.

Někteří lidé žijící v zemích Evropské unie či Severoatlantické aliance (NATO) jsou kvůli hybridním hrozbám ze strany Ruska ve stavu morální paniky a mají pocit, že jim nedokáží čelit. Informují o tom představitelé tuzemského Vojenského zpravodajství ve své výroční zprávě. Podle zpravodajců navíc platí, že lidé často nadužívají pojmy jako „hybridní válka“, „dezinformace“ či „propaganda“ a pracují s nimi pro dehonestaci svých oponentů. Termíny přitom mnohdy nedokážou ani přesně definovat.

Akce na Úřadu vlády v rámci kauzy Jany Nagyové a Petra Nečase před deseti lety byla daleko za hranou toho, co lze považovat za respekt k lidským právům, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS advokát Tomáš Sokol. Uvažovaná právní kvalifikace mu prý připadala jako výsledek nějakého hodně velkého drogového večírku než jako odraz reality.

Nagygate, převrat, monstrakce, případ kabelek, který shodil Nečasovu vládu. Policejní zásah na Úřadu vlády, který se odehrál přesně před deseti lety, 13. června 2013, bývá někdy zjednodušován. O co v něm šlo především a jak to s jeho aktéry dopadlo? Redakce CNN Prima NEWS připravila přehledný popis celého spletitého případu.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) měla podezření na korupci v armádě a kvůli tomu převzala personální agendu. Dohlížela třeba na výjezdy plukovníků na zahraniční kurzy nebo spolurozhodovala o jejich povyšování. Nyní už vyšetřování skončilo, pravomoci znovu přenechala náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi. Ministryně to řekla v rozhovoru pro Radiožurnál.

Bývalý předseda vlády Petr Nečas (ODS) dvakrát křivě svědčil u soudu ve prospěch své manželky Jany (dříve Nagyové). Ve čtvrtek se na tom shodl odvolací soudní senát, který Nečasovi potvrdil roční podmíněný trest a peněžitý trest ve výši 100 tisíc korun. Nečas se tak stal prvním pravomocně odsouzeným někdejším premiérem České republiky v trestní kauze. Lživě vypovídal v případu zneužití Vojenského zpravodajství, jenž v roce 2013 přispěl k pádu jeho vlády. Nečas trvá na tom, že hovořil pravdu.

Kauza, která začala pronásledováním sokyně v lásce a zdaleka neskončila pádem celé vlády. Případ Jany Nečasové a jejího manžela a expremiéra Petra Nečase (ODS) se táhne už deset let. Někdejší šéfka premiérova vládního kabinetu se čerstvě dočkala milosti ze strany prezidenta Miloše Zemana, a to v kauze úkolování a zneužívání tajných služeb. Ze zveřejněných odposlechů mimo jiné vyplynulo, že Nečasová nešetřila ostrými slovy ani expremiéra za občanské demokraty. „Na chlapa si hraj někde jinde, ne přede mnou. Ty jsi normální primitiv, vole,“ řekla Nečasovi na jednom z odposlechů.

Jako absolutní prasárnu označil milost pro někdejší šéfku kabinetu a manželku expremiéra Petra Nečase (ODS) Janu Nečasovou bývalý policista a politik Robert Šlachta (Přísaha), který v roce 2013 vedl zásah na Úřadu vlády. Právnička a politička Hana Marvanová si myslí, že by se měla udělovat jen v humanitárních případech.

Prezident Miloš Zeman udělil Janě Nečasové milost v případu zneužití vojenského zpravodajství, uvedla v pátek Česká televize (ČT). Hlava státu podle ní odpustila podmíněně odsouzené manželce někdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) zkušební dobu. Soud Nečasovou (dříve Nagyovou) v březnu 2019 potrestal třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy.

Ústavní soud zamítl stížnosti v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Jana Nečasová a tři bývalí zpravodajci dostali podmíněné tresty. Mimořádný opravný prostředek využila bývalá šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) a jeho nynější manželka Jana Nečasová, stejně jako někdejší zpravodajci Milan Kovanda, Ondrej Páleník a Jan Pohůnek. Soud se stížnostmi zabýval ve spojeném řízení, nakonec nevyhověl žádné z nich. Poukázal na to, že chybí náležité kontrolní mechanismy činnosti Vojenského zpravodajství.