Nejvyšší kontrolní úřad Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ministerstvo kultury (MK) rozdělovalo peníze na záchranu a obnovu kulturních památek, aniž stanovilo cíle, kterých chce touto podporou dosáhnout. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Kontrola se týkala let 2019 až 2022, konkrétně 2,6 miliardy korun z šesti programů, jež resort rozdělil mezi 7 457 projektů. Kontroloři odhalili nedostatky i v hodnocení projektů, které bylo podle nich v některých případech netransparentní a neúměrně dlouhé. Ministerstvo v reakci konstatovalo, že NKÚ nezjistil porušení rozpočtové kázně. Nedomnívá se, že by bylo rozhodování o projektech netransparentní.
„NKÚ odhalil řadu nedostatků v tom, jak MK k obnově památek přistupovalo. Resortu například chyběly konkrétní cíle a plány týkající se obnovy památek, ministerstvo ale také například neplnilo opatření a úkoly, které si často samo stanovilo,“ uvedli kontroloři. Kvůli absenci stanovených cílů nelze podle NKÚ vyhodnotit, co rozdělené peníze reálně přinesly a zda byly využity nejlepším možným způsobem. „V tomto ohledu tak pokračuje problém, na který NKÚ upozornil už v podobně zaměřené kontrole z roku 2017,“ upozornili kontroloři v tiskové zprávě.
ČTĚTE TAKÉ: Nechci podporovat „kance Napoleona“, tepal Kalousek vládu Fialy. Pak se hádal s jeho poradcem
Podle stanoviska ministerstva jsou cíle jasně a zcela logicky od počátku stanoveny, je to záchrana hmotného kulturního dědictví a kompenzace za omezení vlastnického práva vlastníkům kulturních památek. Vyhodnocení památkových programů každoročně zveřejňuje.
Ministerstvo podle NKÚ například plánovalo s ohledem na omezené množství peněz určených na záchranu a obnovu kulturních památek stanovit si jasné priority a podpořit zásadní projekty. To se ale podle kontrolorů v praxi nestalo a resort peníze naopak rozděloval po menších částkách mezi co nejvyšší počet zájemců, což ve svém důsledku vedlo i k prodlužování doby oprav, míní NKÚ.
Resort oponuje, že si není vědom, že by kdy deklaroval to, že bude podporovat pouze několik nejvýznamnějších staveb či projektů. Je toho názoru, že záchranu hmotného kulturního dědictví je nezbytné zajišťovat komplexně a plošně, nikoliv výběrově a jednorázově.
Ministerstvo kultury si rovněž stanovilo potřebu navrhnout novou právní úpravu, která by nahradila stávající zákon o památkové péči, platný od roku 1987. Návrh zákona, jejž ministerstvo kultury připravilo v roce 2015, ale schválen nebyl a ministerstvo od té doby s novým návrhem nepřišlo.
Podle resortu začaly v průběhu let práce na právním předpisu na úseku územního plánování a stavebního práva, který je s problematikou památkové péče provázán. „Za této situace ministerstvo kultury, kdy poskytlo zásadní součinnost při formulování nového stavebního zákona a zásadním způsobem byl v této souvislosti novelizován zákon o státní památkové péči, jasně deklarovalo, že nebude připravovat nový památkový zákon,“ uvedlo ministerstvo.
Kontroloři: Ministerstvo nemá koncepci
Nejvyšší kontrolní úřad také zmiňuje, že ministerstvo do ukončení kontroly nezpracovalo plán ani koncepci, ve které by stanovilo konkrétní opatření a úkoly týkající se záchrany a obnovy památek, podle nichž by se obnova řídila. To vše přitom mělo být hotové nejpozději v roce 2021, podotkli kontroloři.
Ministerstvo uvedlo, že platným koncepčním dokumentem je Státní kulturní politika 2021–2025. „Její implementace byla posunuta vzhledem k pandemii covidu, energetické krizi a válce na Ukrajině, nicméně oborová koncepce pro památkovou péči je připravována a měla by vejít v platnost počátkem roku 2024,“ podotklo.
Hodnocení a výběr konkrétních projektů byly podle NKÚ u tří programů ze šesti netransparentní. Nebylo například jasné, jak a na základě jakých kritérií ministerstvo jednotlivé projekty posuzovalo, což vytvářelo netransparentní prostředí a nerovné podmínky pro uchazeče, uvedli kontroloři. Resort žádosti vyřizoval fyzicky v listinné podobě, což byl jeden z důvodů průtahů. V krajním případě celý proces od podání žádosti do poskytnutí příspěvku trval i jeden a půl roku.
Resort se nedomnívá, že by bylo rozhodování o projektech netransparentní. „Hlavními kritérii výběru jsou památková hodnota a technický stav památky,“ dodalo ministerstvo.
