I když se Afrika technologicky stále rychleji přibližuje Západu, na kontinentu doutná řada problémů, které mohou mít brzy dopad na zbytek světa. O potížích Afriky diskutovali během panelové diskuse na on-line festivalu Ji.hlava malijský vědec Kalifa Samaké, nigerijský umělec Ifesinachi Comedy Nwanyanwu, malijská novinářka Arkia Touré a Nicol Adamcová z českého ministerstva zahraničí.
Migrace, klimatická změna, nárůst populace, náboženské i etnické spory. To jsou jen některé svízele, se kterými denně bojují na černém kontinentu. V globalizovaném světě by ale problémy Afriky měly podle expertů zajímat také obyvatele jiných světadílů. Protože stinné stránky Afriky – regionu „hrozeb i příležitostí“ – mohou brzy dostihnout také Evropu. „Svět je globální vesnice. Neexistuje žádná izolovaná země, my jsme jedna komunita, kde spolu všechno souvisí. Všechno, co se teď děje v jisté části světa, je hrozbou i pro ty jiné,“ myslí si Nwanyanwu.
Podle něj je klimatická změna prakticky obdobou globální pandemie a musejí ji řešit všichni společně. „Lidé migrují kvůli klimatické změně, kvůli nedostatku vody, odcházejí ze svých komunit a snaží se najít místa, kde by mohli žít,“ řekl nigerijský aktivista.
Evropané mají někdy pocit, že každý, kdo utíká ze zemí Afriky, migruje na starý kontinent. Podle Adamcové je to ale iluzorní představa. „Naprostá většina lidí se pohybuje v rámci kontinentu. Například Etiopie na svém území hostí zhruba milion uprchlíků,“ uvedla Adamcová, která je na ministerstvu zahraničních věcí ředitelkou Odboru států subsaharské Afriky.
Mali jako epicentrum krize
V rámci panelové diskuze na festivalu Ji.hlava se hosté shodli, že největší hrozbou jak pro státy Afriky, tak i pro Evropu, je situace v Mali. „Právě Mali je identifikováno jako místo, odkud se šíří nebezpečí do sousedních států. Bezpečnost je naší velkou výzvou, největší hrozba je ta džihádistická. Jsou zde rebelové, kteří ohrožují celou zemi, je zde konflikt mezi komunitami, mezi oběťmi jejich teroru jsou většinou běžní občané, proto se snažíme, aby ostatní země nebyly kontaminovány tou špatnou situací v Mali,“ vysvětlila tamní novinářka Arkia Touré.
Podle expertů není důvod, proč by kontinenty Evropa a Afrika nemohly vzájemně kooperovat. „I Afričané by se měli zajímat o evropské problémy. Jsme si geograficky blízko, není důvod, proč bychom si nemohli být blízko i lidsky,“ uvažoval Samaké.
Malijský vědec v diskuzi také zmínil, že se Afrika musí od Evropy ještě hodně naučit po technologické stránce. Ale také Evropané mohou podle něj najít v Africe inspiraci. „Lidé v Česku se musejí spoléhat sami na sebe. Když v Mali mladý člověk nepracuje, tak nebude příliš trpět, protože může požádat o pomoc někoho ze svých příbuzných. V Africe ani mnozí lidé vůbec neznají depresi, vždy člověk najde někoho, o koho se může opřít,“ uzavřel Samaké, který chce znalosti načerpané při studiu v Česku využít k rozvoji života v Mali.