Francie zatím naočkovala skoro milion dvě stě tisíc lidí. Zdroj: Profimedia.cz
Ve Francii má o vakcínu proti koronaviru zájem jen asi 50 procent populace podle novějších průzkumů. Neochota k očkování je u Francouzů dána historicky, tvrdí odborníci.
Někteří tuto skutečnost nazývají francouzským paradoxem. Ačkoliv má země vysokou spotřebu léků, obecně v zemi panuje nedůvěra k očkování. Netýká se to jen vakcíny proti covidu, ale všech očkovacích látek.
Ministr zdravotnictví Olivier Véran slibuje, že do konce ledna vakcínu obdrží až milion Francouzů. Svůj slib dodrží, aktuálně už je očkovaných milion dvě stě tisíc lidí. Podle serveru Our World in Data je však tamní tempo v poměru k počtu obyvatel ještě pomalejší než v České republice. Ve Francii proočkovanost dosahuje 1,7 procenta populace, v tuzemsku lehce převyšuje dvě procenta. Země galského kohouta je dokonce mezi vůbec nejpomalejšími z evropské sedmadvacítky, až na 24. příčce.
Účinkuje i na britskou a jihoafrickou mutaci, hlásí výrobci vakcíny Pfizer/BioNTech
Vakcína firem Pfizer a BioNTech je podle jejích výrobců účinná také proti britské a jihoafrické mutaci koronaviru. Uvedly to obě firmy ve svém prohlášení. Zpráva se opírá o nerecenzovanou studii vědců z Texaské univerzity a Pfizeru, která byla zveřejněna na odborném webu bioRxiv. Nyní ještě čeká na odbornou recenzi, uvedla AFP.
Podle prosincového výzkumu společnosti IPSOS, zaměřující se na sledování trhu a veřejného mínění, bylo ochotných se očkovat pouze 40 procent Francouzů. Ačkoliv má toto číslo stoupající tendenci, v porovnání s jejich některými evropskými sousedy je rozdíl patrný. V Itálii a Španělsku se k očkování proti koronaviru staví kladně 62 procent populace, v Německu 65 procent a ve Velké Británii dokonce 77 procent.
Studie národní agentury Santé Publique France ukazuje velký rozdíl mezi ochotou nechat se očkovat u lidí mladších, nebo starších šedesáti let. Vakcínu zvažuje jen asi třetina lidí do šedesáti let, zatímco u starších pětašedesáti let je to už okolo 60 procent. Ukazuje se, že nechat se očkovat jsou také ochotnější muži než ženy. Podle oborníků jsou ženy prý obecně skeptičtější k vakcínám.
Obavy ve společnosti umocňuje krajně levicový politik Jena-Luc Mélanchon, předseda strany La France insoumise (Vzpurná Francie). Ten se nechal slyšet, že si sám vybere typ vakcíny, protože nemíní být pokusným králíkem.
Intuitivní odpor k vakcíně
Podle Heidi Larson, šéfky projektu důvěry ve vakcíny působící na Londýnské škole veřejného zdraví a tropické medicíny, je ostýchavost Francouzů dána historicky. A to jak základy, na nichž stojí Pátá Francouzská republika, tak i tím, že se francouzská vláda nedokázala vypořádat s několika zdravotnickými skandály.
„Váže se to také k naší politické a sociální historii,“ řekla serveru Euronews Lucie Guimier, pařížská geopolitička specializující se na veřejné zdraví. „Na jedné straně očekáváme od státu mnohé, ale na straně druhé jsme k němu velice kritičtí,“ poznamenala. Odpor k vakcíně je podle ní intuitivní reakce Francouzů, kteří se snaží chránit své soukromé životy před zásahy státu. To vyplývá už z ideálu Velké francouzské revoluce a přísně sekulárního státu.
Babišův poradce: Stres kolem nedostatku vakcíny? Až dorazí, může to být třikrát horší
Česko se musí připravit na snížené dodávky vakcín. Kraje přitom hlásí, že očkovacích látek pro zdravotníky a seniory nad 80 let už teď není dost, což vyvolává chaos a stres. Podle Radka Mounajjeda, stomatologa a představitele iniciativy Lékaři pomáhají Česku, by to však v době, kdy dodávky vakcíny přijdou, mohlo být až trojnásobně horší, protože nebudeme připraveni na masivní očkování. Řekl to v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS.
Mezi největší zdravotnické skandály, které zmiňovala Heidi Larson, patří kauza z počátku 90. let. Tehdy dostalo okolo tisícovky hemofiliků krev infikovanou virem HIV. Čtyři ministři pak stanuli před soudem a tři z nich byli odsouzeni.
V roce 1998 se dále objevily spekulace o spojitosti mezi vakcínou proti hepatitidě B a rozvojem roztroušené sklerózy. Podobná souvislost se nikdy neprokázala, francouzská vláda proto spustila kampaň na podporu vakcinace. Následně však kampaň opět stáhla, což veřejnost zmátlo.
Asi nejvíce prý ale důvěru veřejnosti podkopala objednávka vakcín proti chřipce H1N1 v roce 2009. Francie tehdy koupila 94 milionů dávek, ale ve skutečnosti naočkovala jen 6 milionů lidí. Občané pak nabyli dojmu, že se stát chová jako komplic farmaceutických společností.
Kalkulačka na výpočet výhodnosti vakcín
Přes stále nízkou důvěru společnosti v očkování se podle výzkumu pro Evropskou unii a Spojené království v posledních pěti letech zvyšuje. Francouzská vláda navíc v roce 2018 přidala dalších sedm povinných vakcín pro děti, celkem je jich nyní jedenáct.
Představitelé státu doufají, že bude pokračovat trend, kdy se důvěra lidí pomalu zvyšuje s tím, jak přibývá očkovaných. Skupina vědců z pařížské univerzity a z výzkumného institutu Inserm vyvinuli pro občany kalkulátor, díky němuž mohou spočítat poměr výhod a risků, pokud se nechají očkovat. Stačí zadat věk, pohlaví a typ vakcíny. Počítadlo pak navrhne různé projekce rizik podle několika scénářů epidemické situace.
