Všimli jste si někdy, že pásy pro cestující ve vašem autě mají v blízkosti přezky „smyčku“? Tato neobvyklá maličkost je zde pro vaši bezpečnost a někdy i pro pohodlí.
Všechno, co vidíte ve svém autě, má svůj účel, od těch nejnápadnějších věcí až po ty, kterým nikdy nevěnujeme pozornost. Ať už má ale vaše auto závodní sedadla, luxusní kožená křesla nebo odolné látkové sedačky, existuje jedna funkce bezpečnostních pásů, která je společná pro mnohé z nich. Není sice definována zákonnými normami, takže se nenachází ve všech autech (u některých modelů mají všechny pásy jen malé tlačítko, které brání sklouznutí spony), u většiny je ale charakteristickým znakem právě nápadná smyčka kousek od spony.
Na tomto snímku je zdánlivě nesmyslná smyčka dobře patrná vlevo od uchycení. Zdroj: AP
Jde o bezpečnost
Jedná se o takzvanou „smyčku energetického managementu“, jejíž funkcí je v případě kolize snížit intenzitu utažení těla pasažéra o několik centimetrů oddělením švů a automatickým prodloužením. To je největší, ale ne jediný důvod, proč je na pásu.
Druhý je praktičtějšího charakteru, a to ten, že přezka pásu při každém odepnutí narazí na středový sloupek auta, nebo když zrovna nemáte spolujezdce, na nekvalitních cestách při kontaktu se středovým sloupkem nepříjemně chrastí. Smyčka má držet přezku ve vhodné výšce vzhledem k uchycení na sloupku karoserie. Je zde ale jedno velké ale. Jelikož výrobce předpokládá, že řidič je odpovědná osoba a bude tím pádem při řízení vždy připoután, na jeho pásu někdy smyčka není.
To je ale ten méně podstatný důvod. Ten druhý je důležitější: konstruktéři nepočítali s tím, že se při intenzivní kolizi bezpečnostní pás oddělením švů prodlouží o několik centimetrů a dopad posunuté karoserie by mohl být smrtelný. Totiž, před řidičem je na rozdíl od všech pasažérů volant, pedály a přístrojová konzole kokpitu, takže pokud by se pás uvolnil, hlavu by si řidič velmi rychle udeřil do volantu nebo do airbagu, a v případě zranění je důležitý každý milimetr. V autě je tedy třeba myslet na pozici každého člena posádky individuálně.
Poutání se vzadu má rozhodně smysl. Simulace ukazuje, co se stane, pokud to neuděláte
Simulace americké organizace IIHS (Insurance Institute for Highway Safety) se zaměřila na používání bezpečnostních pásů na zadních sedadlech aut a jednoznačně vyvrací mýtus o jejich zbytečnosti. V některých zemích je přitom řidičům zatěžko poutat se i vpředu.
Děti do výšky 155 cm by proto měly sedět na zadním sedadle, neboť airbagy před sedadlem spolujezdce je mohou zranit.
Smyčka vs. předpínač
O „smyčce“ se nicméně dlouhá léta vedly spory. Například společnost General Motors musela v letech 1997 až 2002 svolat některé modely vybavené touto bezpečnostní vychytávkou do servisu. Proč?
Americký pojišťovací institut pro bezpečnost silničního provozu (IIHS) na základě široké škály publikovaných zpráv o dopravních nehodách dospěl k závěru, že při mnoha srážkách došlo k vážným zraněním v důsledku uvolnění smyčky na bezpečnostním pásu.
Kromě toho tato zpráva dospěla k závěru, že pás při mnoha kolizích s vážnějšími následky nepracuje tak, jak by měl. Proto největší výrobci (Volkswagen, Mercedes a Toyota…) kompenzovali vůli patentem navíječů bezpečnostních pásů s napínačem určeným pro pohodlné uchycení pásu bez rizika uvolnění a systémem, který maximálně utáhne pás v případě kolize.
Pyrotechnický předpínač bezpečnostního pásu pracuje s opačným principem než smyčka a v milisekundě během nárazu tělo naopak přítáhne. Zdroj: BMW
Pyrotechnický předpínač bezpečnostního pásu pracuje s opačným principem než smyčka a v milisekundě během nárazu tělo naopak přítáhne. Zdroj: BMW
To je v příkrém rozporu s myšlenkou pohybu smyčky, protože předpínače bezpečnostních pásů během prvních milisekund kolize stahují a předpínají pás tak, aby kompenzovaly sílu nárazu. V důsledku mnoha studií a zpráv někteří výrobci odstranili systémy bezpečnostních pásů se smyčkou pro řízení energie, ale mnohá auta je dnes stále mají, stejně jako navíječe bezpečnostních pásů. Schválně si zkontrolujte ve svém autě, zda máte při nehodě čekat povolení pásů nebo spíš přiškrcení.