Také bydlíte u své kočky? Tak nejspíš dobře znáte průběh běžného kočičího dne. „Neruš, spím. Neruš, spím. Říkám ti, že spím... Jakto, že spíš?“
Kočky denně věnují spánku průměrně 16 hodin. Neznamená to ale, že jsou to lenoši. Když ještě neznaly kapsičky a lahodné konzervy, kterými jim plníme misky dnes, lovily drobné hlodavce nebo ptáky, a to především v noci. Noční výpravy za kořistí byly velmi náročné, proto přes den relaxovaly a nabíraly energii. Pak ale přišly na to, že být v blízkosti lidských obydlí se jim vyplatí hned dvojnásobně. Tato obydlí lákala i hlodavce jako myši. Občas navíc nějaký ten dvounožec položil na práh i misku s mlékem. Tak se začala tato symbióza prohlubovat. Stejně si kočky ale své lovecké instinkty ponechaly. I když tak máte doma roztomilou micinu s modrýma očima, její instinkty nočního lovce nikdy nevymizely. Proces domestikace u koček zkrátka trochu nevyšel. K nočnímu lovu mají přizpůsobeny všechny smysly včetně očí, které vidí kořist i v téměř úplné tmě.
Proto se nedivte, když vás vaše drahá chlupatá kamarádka v noci budí. Je přeci čas lovu... nebo alespoň mazlení.
Co s tím?
Můžeme tuto šelmičku přirovnat k malému dítěti. Když bude celý den spát, holt pak nebude vědět, co roupama dělat.
Musíte ji unavit. Věnovat se jí. Koupit hračky a po práci si s ní hrát. Pokud tolik času nemáte, pořiďte jí druhého parťáka, ať se vyblbnou spolu. Pokud máte dům se zahradou, můžete jí udělat venkovní voliéru. Pokud nemáte strach, tak ji samozřejmě nemusíte bránit v nočních toulkách. Ale…pak se nedivte, pokud se v noci vrátí s dárečkem. Kočka něco ulovila a jak velí bonton, jste první, kdo může ochutnat. Mňam…