Mezi lety 1987 až 1989 byl nejmocnějším mužem v Československu. Komunistický politik Miloš Jakeš by v pátek oslavil jubilejní 100. narozeniny. Bývalý generální tajemník ÚV KSČ, který se neblaze proslavil legendárním stranickým projevem na Červeném Hrádku, se dožil úctyhodného věku. Zemřel 10. července v roce 2020 ve věku 97 let.
Jakeš během normalizace patřil do křídla KSČ, které organizovalo čistky ve straně. Postupně vystoupal po stranickém žebříčku až na pomyslný vrchol, když byl v prosinci roku 1987 zvolen nástupcem normalizačního šéfa komunistů Gustáva Husáka ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ, což byla nejvlivnější politická pozice té doby.
„Měl relativně vliv, a to díky tomu, že to byl zastánce takového středového umírněnějšího křídla. Nepatřil k radikální stránce neostalinistů ani ke stoupencům pražského jara,“ řekl o Jakešovi politolog Jan Kubáček ve vysílání CNN Prima NEWS.
Komunisté srovnávají Jakeše s Havlem. Bolševická nestoudnost, zlobí se Kalousek
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) sdílela na svém oficiálním Facebooku příspěvek, ve kterém srovnává Miloše Jakeše s bývalým prezidentem Václavem Havlem. Poukazuje na to, že Havel zemřel o necelou dekádu dříve než někdejší generální tajemník ÚV KSČ. Koláž pobouřila některé politiky. Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek mluví o „bolševické nestoudnosti“.
Do povědomí občanů se Jakeš zapsal především svým zmateným projevem z Červeného Hrádku u Rokycan, což z něj udělalo nechtěnou komediální hvězdu. Některé Jakešovy hlášky doslova zlidověly. Komunistický politik si mimo jiné popletl brojlery s bojlery a zpěvačku Hanu Zagorovou označil za „milou holku, která ale už tři roky po sobě bere 600 tisíc korun každý rok“.
Jakešův překvapivý nástup do čela strany byl podle historiků spíše výsledkem vnitrostranických her a měl zabránit, aby se k moci dostal tehdejší federální předseda vlády Lubomír Štrougal. V čele strany Jakeš vydržel do listopadových událostí roku 1989, kdy definitivně skončil totalitní režim.
V prosinci 1989 byl Jakeš dokonce z komunistické strany vyloučen. Ani po pádu totality však své názory nezměnil. Do své smrti považoval listopad 1989 „za kontrarevoluční převrat vedoucí k porážce socialismu“. Rovněž odmítal ekonomické reformy ruského státníka Michaila Gorbačova z konce 80. let.
Jakeš také popíral odpovědnost za násilné potlačení demonstrace ze 17. listopadu 1989 „Politické rozhodnutí znělo, aby pořádkové síly proti účastníkům demonstrace nezasahovaly. Jakékoliv jiné tvrzení je nepravdivé a sleduje politické záměry,“ tvrdil.
Před několika lety byl trestně stíhaný pro zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby v souvislosti s prchajícími lidmi přes státní hranice, kteří byli pohraničníky zastřeleni nebo roztrháni psy. Státní zastupitelstvo krátce po jeho smrti stíhání zastavilo.
