Prokletí hradních mluvčích? Brzy po zvolení je měnili i Zeman či Klaus. Názorově se rozešli

Pokud někdo pomůže státníkovi dobýt Pražský hrad, neznamená to, že má automaticky jistou pozici v úřadu prezidenta. Před Markétou Řehákovou to ukázal příklad Zemanovy mluvčí Hany Burianové, která zažila velmi podobný osud.

ČTĚTE TAKÉ: Některé věci bych udělala jinak, přiznala Řeháková. Nastínila, kam může zamířit z Hradu

Podobně jako Řeháková u Petra Pavla byla i Burianová jednou z nejvýraznějších tváří Zemanovy úspěšné kampaně v roce 2013. Logicky si ji také proto čerstvě zvolený prezident vzal v březnu téhož roku s sebou na Pražský hrad jako mluvčí.

V úřadu však velmi brzy zažívala nepříjemné chvíle. Především v květnu 2013, kdy prezident Zeman viditelně vrávoral u korunovačních klenotů, což vyvolalo bouřlivé spekulace, zda jeho chování nesouviselo s předchozí návštěvou ruské ambasády a konzumací alkoholu. Burianová však přispěchala s vysvětlením, že se jednalo o „lehkou virózu“. Veřejnost ale slova o viróze spíše pobavila, a na nějaký čas dokonce zlidověla jako vysvětlení pro opilství.

Nebylo proto překvapením, když o rok později skončila a přesídlila na ministerstvo školství. Na Hradě ji tehdy nahradil výrazný Jiří Ovčáček. Po letech se však ještě Burianová vůči svému bývalému zaměstnavateli výrazně ohradila. Před volbami v roce 2018 napsala na Facebook, že se Zeman ve funkci radikálně změnil a úlohou prezidenta není urážet a lhát. Příspěvek však následně smazala.

Klvaňa: Klaus mi neřekl, že hlasoval proti vstupu do EU

Podobnou zkušenost měl také první mluvčí bývalé hlavy státu Václava Klause Tomáš Klvaňa. Ten se v březnu roku 2003 stal Klausovým mluvčím, přestože Klaus před zvolením prohlašoval, že si za mluvčí vybere mimopražskou ženu z novinářského prostředí. Spekulovalo se například o Janě Bobošíkové, proti které stál paradoxně o pět let později v dalším prezidentském souboji.

Klvaňa však vydržel pouze půl roku, poté odešel do diplomacie a jeho funkci přebral Petr Hájek. Až po letech Klvaňa přiznal, že se s exprezidentem názorově rozešli. Například kvůli jeho postoji k EU.

„Tehdy jsem se z něj snažil dostat, jak v referendu hlasoval, protože se mě na to ptali novináři, ale on mi to neřekl,“ uvedl tehdejší Klausův prezidentský mluvčí pro Český rozhlas. „Po letech to pak někde přiznal, že hlasoval proti vstupu. To je naprosto neuvěřitelná věc,“ dodal.