Politici ani odborníci se neshodují, jestli se mají uvolňovat opatření, aby došlo k promoření populace koronavirem.
O tom, jestli plán na postupné promoření polupace nemocí COVID-19 je tou správnou cestou, se přou lidé z praxe i politici. Redakce CNN Prima News vám přináší názory některých z nich. Oslovili jsme lékaře, šéfa fakultní nemocnice i zdravotní sestřičku, která se s onemocněním denně setkává.
Ředitel FN Motol Miloslav Ludvík (ČSSD)
„Obecně vzato platí, že imunizace je jediná zbraň, kterou proti viru máme do doby, než bude vakcína. Ta bude podle nejoptimističtějších odhadů možná příští rok v létě,“ sdělil CNN Prima News Ludvík.
Zvýšení obranyschopnosti obyvatelstva proti viru je podle něj klíčový problém. „Otázka, na kterou musí odpovědět epidemiologové, je, jak tento proces řídit,“ podotkl Ludvík.
Zdravotní sestřička Alena
„Když by byly těžké průběhy, tak to jedna sestra nezvládne, ani dvě sestry. Měli jsme tu jeden těžký případ a starali se o něj dva doktoři a tři sestry. Nedokážu si vůbec představit, že bychom měli na oddělení víc jak pět takových pacientů,“ popsala CNN Prima News zdravotní sestřička Alena, která se ve FN Motol stará o nakažené.
Šéf lékařské komory Milan Kubek
„Dovoluji si připomenout, že naše chronicky podfinancované a personálně zdevastované zdravotnictví není schopno zvládat tisíce pacientů v závažném zdravotním stavu,“ napsal už minulý týden Kubek ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO).
Kubek také připomněl, že nikde ve světě není žádný příklad země, která by zvládla promoření populace bez ztrát na lidských životech. O rozvolnění opatření by bylo podle Kubka možné uvažovat za předpokladu, pokud by se prokázalo, že většina lidí infekci COVID-19 prodělala a má na ni protilátky.
Profesor Univerzity Karlovy Jan Zuna
„Zdravotnictví je v dobrém stavu. Pokud vím, o žádném překotném uvolnění nikdo nemluvil. Navíc je velký rozdíl mezi prvním a nečekaným nárazem infekce a postupným rozvolňováním přísných represivních opatření,“ podotkl profesor Jan Zuna z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Varoval před ekonomickou devastací, která podle něj může mít katastrofální důsledky.
„Myslím, že rychlejší (ne překotné) uvolnění současných restrikcí a zrychlení tempa promořování populace, a to pochopitelně co nejcíleněji té její části, kterou toto onemocnění neohrožuje více než jiné, běžné respirační infekce, je záhodné a bylo by ku prospěchu jak z hlediska lékařského (ve svých důsledcích), tak i ekonomického a společenského,“ míní Zuna.
Lékař a poslanec Vlastimil Válek (TOP 09)
„Je stále více pravděpodobné, že tento virus v populaci zůstane, a my se tak postupně promoříme. Organizovat plošné promoření bez jasného plánu je sice vědecky nesmírně zajímavé, ekonomicky pozitivní, ale vzhledem k rizikovým skupinám obyvatel politicky krajně nezodpovědné,“ varuje Válek.
Pokud se postupně začnou restriktivní opatření uvolňovat, je podle něj pravděpodobné, že počet nakažených začne narůstat. „Mohlo by se stát, že tak předhodíme koronavirovému lvu nejenom naše seniory, chronicky nemocné a další ohrožené skupiny, ale také třeba zdravotníky,“ upozorňuje poslanec.
