Protesty v Turecku probíhají už více než měsíc. Zdroj: Profimedia.cz
Během protestů proti zásahům tureckého prezidenta Recepa Erdoğana do akademických svobod byly zadrženy už stovky studentů a několik jich bylo dokonce zatčeno. Dochází také k policejnímu násilí.
Většina zadržených studentů je sice následně propuštěna, ale zatýkání stále pokračuje. Studenti se začátkem ledna vzbouřili proti dosazení Erdoğanova člověka do čela Bosporské univerzity, nejvýznamnější vysoké školy v Turecku. Prezident tak porušil akademické svobody a na místo voleb jmenoval rektora na základě dekretu.
Zatýkáni už jsou nejen studenti dotčené Bosporské univerzity, ale také studenti jiných vysokých škol, kteří se zapojili do protestů. V uplynulých dnech byla zadržena například studentka Univerzity výtvarných umění Mimara Sinana za to, že na WhatsAppu založila skupinu týkající se protestů. Její rodina ani právníci neobdrželi informaci, kde se studentka nachází.
Podobný osud potkal také studenta soukromé Univerzity Bilgi v Istanbulu. Ten byl zatčen dokonce dvakrát, podruhé si pro něj přišla protiteroristická jednotka. Mladík je obviněn z účasti na demonstracích a kladení odporu při zatýkání.
Stovky studentů pak byly zadrženy za instalaci uměleckého díla bránícího svým obsahem práva LGBT komunity. Podle oficiálních míst tím studenti měli napadnout muslimské hodnoty. Někteří návštěvníci demonstrací jsou také v domácím vězení. Minimálně dva studenti skončili dokonce v nemocnici poté, co je policisté zmlátili ve vazební cele. Jeden z nich měl zlomenou čelist a druhý musel podstoupit operaci. Dvojice protestovala před kanceláří nově jmenovaného rektora.
Bosporskou univerzitu podpořil Oxford
Protesty nadále pokračují i přes agresivní chování policie. K Bosporské univerzitě se postupně připojily nejen ostatní turecké univerzity, ale i některé zahraniční vysoké školy. Naposledy vyjádřila svou podporu Oxfordská univerzita. Akademici z Oxfordu publikovali několik textů a společnou fotografii – kvůli pandemii vytvořenou digitálně – s anglickými a tureckými nápisy v rukou.
Boğaziçi Üniversitesi öğrencileri yoğun kar yağışına ve soğuk hava koşullarına rağmen kayyumluk önünden bir kez daha seslendi.
— Özgürlükçü Gençlik (@ozgurlukcugnclk) February 15, 2021
"Kurtuluş yok tek başına, ya hep beraber ya hiçbirimiz!”#BoğaziçiDireniyor https://t.co/GDMGdXHT3t
Snahy prezidenta Erdoğana ovládnout akademickou sféru dosazováním svých lidí nejsou ničím novým. Rektora vybral už několikrát, doposud to však nevzbudilo takovou nevoli, jako když zasáhl do akademických svobod nejvýznamnější turecké univerzity.
Turecká hlava státu jmenovala začátkem ledna rektorem univerzity svého příznivce a straníka Meliha Bulu, který za Erdoğanovu Stranu spravedlnosti a rozvoje neúspěšně kandidoval do parlamentu v roce 2015. Bulu sice sám studoval na Bosporské univerzitě, ale je usvědčeným plagiátorem a celou akademickou kariéru vyučoval na méně prestižních soukromých školách. Bulu je také nechvalně proslulý svou mizernou angličtinou, ta je přitom na škole vyučovacím jazykem.
Škola jako kulturní a vědecký odboj
Bosporská univerzita je jednou z nejstarších a nejlepších tureckých vysokých škol. V roce 1863 ji založil Christopher Robert, americký filantrop, a protestantský misionářský učitel Cyrus Hamlin. Od roku 1878 si škola klade za cíl poskytovat „všeobecné vzdělání amerického standardu bez ohledu na rasu či náboženství“.
Škola je jedinou tureckou univerzitou, která se kdy dostala do žebříčku stovky nejlepších univerzit světa. Je známá liberálním přístupem a prozápadní orientací. Právě proto se podle serveru Avhal Erdoğanův režim na ni zaměřil. Představuje jakýsi kulturní a vědecký odboj proti současné vládě i prezidentovi. Už dříve se škola stala terčem vládních represí a stát se nad ní opakovaně snaží převzít kontrolu. Podle některých odborníků je politizace univerzit spolu s oklešťováním médií oblíbenou metodou pro potlačování demokracie.
